„Praporečník liberální demokracie.“ George Soros je podle Financial Times osobností roku

Americký finančník maďarského původu George Soros je podle výběru britského listu Financial Times (FT) osobností letošního roku. Prestižní noviny jej označily za praporečníka liberální demokracie, která je v obležení populistů. V minulosti byli osobnostmi roku zvoleni například americký prezident Donald Trump či německá kancléřka Angela Merkelová.

Zatímco běžně Financial Times vybírá osobnost roku na základě toho, čeho v uplynulých dvanácti měsících dosáhla, na 88letého Sorose, podle FT „jednoho z nejvýznamnějších filantropů na světě“, padla volba „kvůli hodnotám, které reprezentuje“.

Americký miliardář, který se narodil jako György Schwartz v roce 1930 v Budapešti, je podle britského listu „praporečníkem liberální demokracie a otevřené společnosti“. „Toto jsou hodnoty, které triumfovaly ve studené válce. Dnes jsou obklíčeny ze všech stran: od Ruska Vladimira Putina po Ameriku Donalda Trumpa,“ zdůvodnily svůj výběr Financial Times.

Soros podle britského listu přes tři desítky let bojuje proti autoritářství, rasismu a netoleranci. Jeho úsilí mu vyneslo „brutální“ útoky, které se jej snaží očernit, a „hněv autoritářských režimů“ i populistů, „kteří stále více nabývají na síle, obzvlášť v Evropě“. Britský list připomněl, že Soros je vzhledem ke svému židovskému původu mimo jiné terčem antisemitských výpadů.

Hlavními kritiky Sorose jsou Orbán, Trump či Fico

Na amerického finančníka maďarského původu v minulosti útočili mimo jiné americký prezident Donald Trump, příznivci tvrdého brexitu v Británii, ale i slovenský expremiér Robert Fico, který jej spojoval s demonstracemi proti tehdejší vládě v Bratislavě. Nejčastěji je pod palbou kritiky Soros v rodném Maďarsku, kde jej premiér Viktor Orbán viní mimo jiné z podpory migrace.

„Obviňují mě ze všeho, i z toho, že jsem Antikrist,“ řekl Soros listu Financial Times. „Přál bych si, abych neměl tolik nepřátel, ale beru to jako znamení, že dělám něco dobře,“ dodal.

Soros prostřednictvím nadační sítě Open Society Foundations podporuje projekty na ochranu lidských práv na celém světě a uděluje například stipendia studentům. Pražská pobočka OSF byla založena v roce 1992. Soros podle agentury DPA do svých nadací vložil už 32 miliard dolarů (asi 722 miliard korun).

List Financial Times vybral osobnost roku poprvé v roce 1975, kdy se jí stal německý kancléř Helmut Schmidt, pravidelně ale svůj výběr zveřejňuje až od roku 2002. Loni volba padla na Susan Fowlerovou, americkou softwarovou inženýrku, která se zasadila o změnu přístupu velkých společností k sexuálnímu obtěžování. Předloni byl osobností roku Financial Times americký prezident Trump, v roce 2016 německá kancléřka Merkelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 22 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 50 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...