Maďaři protestují proti „otrockému zákonu“. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn

3 minuty
Maďarům se nelíbí zákon o přesčasech, opozice obstruovala, lidé demonstrovali
Zdroj: ČT24

Maďarská policie večer v centru Budapešti zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří druhým dnem protestovali proti novele zákoníku práce lidově nazývané „otrocký zákon“. Změny rozšiřující limit přesčasových hodin schválil ve středu parlament. Podle médií několik tisíc účastníků protestu zablokovalo dva mosty a znovu se shromáždilo na Kossuthově náměstí před parlamentem. Už při středečních protestech bylo zadrženo 34 osob. Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás považuje protesty za „nezákonné“.

Vláda se rozhodla posílit bezpečnostní opatření v Budapešti a dalších městech, aby „se nenarušovaly vánoční přípravy na veřejných místech“, oznámil Gulyás. Středeční demonstrace nebyly dopředu ohlášené, vznikly živelně poté, co poslanci schválili novelu.

Ve čtvrtek se podle deníku Népszava vydalo do centra metropole pět až šest tisíc Maďarů. Davy podle listu při svém pochodu zcela zablokovaly Markétin a Řetězový most. Webová televize ATV Online vysílala přímý přenos ze zaplněného Kossuthova náměstí. Na záběrech bylo vidět, že budovu zákonodárného sboru od zástupu, z něhož zněl pískot a provolávání protestních hesel, izoloval silný policejní kordon. Televize odhadla, že tam demonstrovalo přes čtyři tisíce lidí.

Později policie na náměstí proti demonstrantům použila slzný plyn a podle některých médií i obušky. K zásahu přistoupila poté, co někteří demonstranti neposlechli výzvu organizátorů ke klidnému protestu a začali na policisty házet vajíčka, dýmovnice i jiné předměty.

Policie v plynových maskách zasahuje proti demonstrantům v centru Budapešti
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Až 400 hodin přesčasů ročně

Novela zákoníku práce umožňuje, aby zaměstnanci ročně odpracovali až 400 přesčasových hodin místo dosavadního limitu 250 hodin. Přesčasy mohou být nově nahrazovány či propláceny v časovém období až tří let.

Vláda argumentuje, že reforma bude přínosem jak pro pracovníky, tak i pro firmy, které bojují s nedostatkem pracovních sil. „Musíme odstranit byrokratické předpisy, aby ti, kteří chtějí pracovat a vydělávat víc, tak mohli učinit,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.

Opozice tvrdí, že novela podkopává základní práva pracovníků. „V parlamentu reprezentujeme pracující třídu. Lidé budou muset pracovat každou sobotu,“ upozornil ředitel komunikace maďarských socialistů Balazs Lang.

Orbánův Fidesz smetl tisíce pozměňovacích návrhů ze stolu

Proti změnám se postavily odbory a ve vzácné shodě i celá parlamentní opozice, která hodlala její schvalování minimálně zpomalit pomocí bezmála tří tisíc pozměňovacích návrhů. Vládní strana Fidesz je ovšem v pondělí všechny bezprecedentně smetla ze stolu v rámci jediného hlasování.

Opoziční poslanci se proti tomuto postupu bouřili. Předseda parlamentu nemohl kvůli chaosu schůzi řídit ze svého křesla, ale z parlamentních lavic. Hlasování provázely i další procedurální nesrovnalosti. „Hlasování a zasedání sněmovny bylo naprosto neústavní a proti parlamentním pravidlům,“ prohlásil lídr krajně pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi.

Před budovou parlamentu se proti „otrockému zákonu“ konala demonstrace. „Zrádci, zrádci“ a „Orbáne běž k čertu“ skandoval podle agentury Reuters zástup kolem dvou tisíc rozzlobených nespokojenců. V proniknutí do objektu jim zabránilo několik stovek policistů.

Protest proti novele zákoníku práce v Maďarsku
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Ke střetům ale došlo, až když se dav přesunul k vedlejšímu vchodu. Někteří z protestujících pak začali házet různé předměty, na což strážci pořádku odpověděli pepřovým sprejem.

Aktuální průzkum agentury Republikon Intézet mezi tisícovkou respondentů ukázal, že se ke změnám staví negativně 83 procent Maďarů.

Ministr spravedlnosti dostal do rukou větší moc

Maďarská sněmovna odhlasovala ve středu také další kontroverzní zákon – dává ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat předsedy správních soudů a dohlížet na jejich rozpočet. To podle kritiků narušuje dělbu moci a podkopává principy právního státu. Změnu budou ještě posuzovat orgány Rady Evropy, maďarská vláda je podle agentury Reuters ochotna se jejími doporučeními řídit.

Orbán proslul v průběhu let nacionalistickými postoji a odporem vůči migrantům. Evropská unie kritizuje jeho vládu kvůli útokům na média, menšiny a právní stát, upozorňuje BBC. Evropský parlament nedávno vyjádřil znepokojení nad nátlakem na soudy a rozšířenou korupcí v zemi.

Problémy mají aktivisté či obhájci, kteří pomáhají žadatelům o azyl a jimž nově hrozí tvrdé tresty. Vláda vyvíjí tlak také na Sorosovu Středoevropskou univerzitu, která ze země odchází do Vídně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 7 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 12 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 18 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...