Maďaři protestují proti „otrockému zákonu“. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn

Nahrávám video
Maďarům se nelíbí zákon o přesčasech, opozice obstruovala, lidé demonstrovali
Zdroj: ČT24

Maďarská policie večer v centru Budapešti zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří druhým dnem protestovali proti novele zákoníku práce lidově nazývané „otrocký zákon“. Změny rozšiřující limit přesčasových hodin schválil ve středu parlament. Podle médií několik tisíc účastníků protestu zablokovalo dva mosty a znovu se shromáždilo na Kossuthově náměstí před parlamentem. Už při středečních protestech bylo zadrženo 34 osob. Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás považuje protesty za „nezákonné“.

Vláda se rozhodla posílit bezpečnostní opatření v Budapešti a dalších městech, aby „se nenarušovaly vánoční přípravy na veřejných místech“, oznámil Gulyás. Středeční demonstrace nebyly dopředu ohlášené, vznikly živelně poté, co poslanci schválili novelu.

Ve čtvrtek se podle deníku Népszava vydalo do centra metropole pět až šest tisíc Maďarů. Davy podle listu při svém pochodu zcela zablokovaly Markétin a Řetězový most. Webová televize ATV Online vysílala přímý přenos ze zaplněného Kossuthova náměstí. Na záběrech bylo vidět, že budovu zákonodárného sboru od zástupu, z něhož zněl pískot a provolávání protestních hesel, izoloval silný policejní kordon. Televize odhadla, že tam demonstrovalo přes čtyři tisíce lidí.

Později policie na náměstí proti demonstrantům použila slzný plyn a podle některých médií i obušky. K zásahu přistoupila poté, co někteří demonstranti neposlechli výzvu organizátorů ke klidnému protestu a začali na policisty házet vajíčka, dýmovnice i jiné předměty.

Policie v plynových maskách zasahuje proti demonstrantům v centru Budapešti
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Až 400 hodin přesčasů ročně

Novela zákoníku práce umožňuje, aby zaměstnanci ročně odpracovali až 400 přesčasových hodin místo dosavadního limitu 250 hodin. Přesčasy mohou být nově nahrazovány či propláceny v časovém období až tří let.

Vláda argumentuje, že reforma bude přínosem jak pro pracovníky, tak i pro firmy, které bojují s nedostatkem pracovních sil. „Musíme odstranit byrokratické předpisy, aby ti, kteří chtějí pracovat a vydělávat víc, tak mohli učinit,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.

Opozice tvrdí, že novela podkopává základní práva pracovníků. „V parlamentu reprezentujeme pracující třídu. Lidé budou muset pracovat každou sobotu,“ upozornil ředitel komunikace maďarských socialistů Balazs Lang.

Orbánův Fidesz smetl tisíce pozměňovacích návrhů ze stolu

Proti změnám se postavily odbory a ve vzácné shodě i celá parlamentní opozice, která hodlala její schvalování minimálně zpomalit pomocí bezmála tří tisíc pozměňovacích návrhů. Vládní strana Fidesz je ovšem v pondělí všechny bezprecedentně smetla ze stolu v rámci jediného hlasování.

Opoziční poslanci se proti tomuto postupu bouřili. Předseda parlamentu nemohl kvůli chaosu schůzi řídit ze svého křesla, ale z parlamentních lavic. Hlasování provázely i další procedurální nesrovnalosti. „Hlasování a zasedání sněmovny bylo naprosto neústavní a proti parlamentním pravidlům,“ prohlásil lídr krajně pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi.

Před budovou parlamentu se proti „otrockému zákonu“ konala demonstrace. „Zrádci, zrádci“ a „Orbáne běž k čertu“ skandoval podle agentury Reuters zástup kolem dvou tisíc rozzlobených nespokojenců. V proniknutí do objektu jim zabránilo několik stovek policistů.

Protest proti novele zákoníku práce v Maďarsku
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Ke střetům ale došlo, až když se dav přesunul k vedlejšímu vchodu. Někteří z protestujících pak začali házet různé předměty, na což strážci pořádku odpověděli pepřovým sprejem.

Aktuální průzkum agentury Republikon Intézet mezi tisícovkou respondentů ukázal, že se ke změnám staví negativně 83 procent Maďarů.

Ministr spravedlnosti dostal do rukou větší moc

Maďarská sněmovna odhlasovala ve středu také další kontroverzní zákon – dává ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat předsedy správních soudů a dohlížet na jejich rozpočet. To podle kritiků narušuje dělbu moci a podkopává principy právního státu. Změnu budou ještě posuzovat orgány Rady Evropy, maďarská vláda je podle agentury Reuters ochotna se jejími doporučeními řídit.

Orbán proslul v průběhu let nacionalistickými postoji a odporem vůči migrantům. Evropská unie kritizuje jeho vládu kvůli útokům na média, menšiny a právní stát, upozorňuje BBC. Evropský parlament nedávno vyjádřil znepokojení nad nátlakem na soudy a rozšířenou korupcí v zemi.

Problémy mají aktivisté či obhájci, kteří pomáhají žadatelům o azyl a jimž nově hrozí tvrdé tresty. Vláda vyvíjí tlak také na Sorosovu Středoevropskou univerzitu, která ze země odchází do Vídně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 13 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...