Maďaři protestují proti „otrockému zákonu“. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn

3 minuty
Maďarům se nelíbí zákon o přesčasech, opozice obstruovala, lidé demonstrovali
Zdroj: ČT24

Maďarská policie večer v centru Budapešti zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří druhým dnem protestovali proti novele zákoníku práce lidově nazývané „otrocký zákon“. Změny rozšiřující limit přesčasových hodin schválil ve středu parlament. Podle médií několik tisíc účastníků protestu zablokovalo dva mosty a znovu se shromáždilo na Kossuthově náměstí před parlamentem. Už při středečních protestech bylo zadrženo 34 osob. Šéf kabinetu maďarského premiéra Gergely Gulyás považuje protesty za „nezákonné“.

Vláda se rozhodla posílit bezpečnostní opatření v Budapešti a dalších městech, aby „se nenarušovaly vánoční přípravy na veřejných místech“, oznámil Gulyás. Středeční demonstrace nebyly dopředu ohlášené, vznikly živelně poté, co poslanci schválili novelu.

Ve čtvrtek se podle deníku Népszava vydalo do centra metropole pět až šest tisíc Maďarů. Davy podle listu při svém pochodu zcela zablokovaly Markétin a Řetězový most. Webová televize ATV Online vysílala přímý přenos ze zaplněného Kossuthova náměstí. Na záběrech bylo vidět, že budovu zákonodárného sboru od zástupu, z něhož zněl pískot a provolávání protestních hesel, izoloval silný policejní kordon. Televize odhadla, že tam demonstrovalo přes čtyři tisíce lidí.

Později policie na náměstí proti demonstrantům použila slzný plyn a podle některých médií i obušky. K zásahu přistoupila poté, co někteří demonstranti neposlechli výzvu organizátorů ke klidnému protestu a začali na policisty házet vajíčka, dýmovnice i jiné předměty.

Policie v plynových maskách zasahuje proti demonstrantům v centru Budapešti
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Až 400 hodin přesčasů ročně

Novela zákoníku práce umožňuje, aby zaměstnanci ročně odpracovali až 400 přesčasových hodin místo dosavadního limitu 250 hodin. Přesčasy mohou být nově nahrazovány či propláceny v časovém období až tří let.

Vláda argumentuje, že reforma bude přínosem jak pro pracovníky, tak i pro firmy, které bojují s nedostatkem pracovních sil. „Musíme odstranit byrokratické předpisy, aby ti, kteří chtějí pracovat a vydělávat víc, tak mohli učinit,“ prohlásil premiér Viktor Orbán.

Opozice tvrdí, že novela podkopává základní práva pracovníků. „V parlamentu reprezentujeme pracující třídu. Lidé budou muset pracovat každou sobotu,“ upozornil ředitel komunikace maďarských socialistů Balazs Lang.

Orbánův Fidesz smetl tisíce pozměňovacích návrhů ze stolu

Proti změnám se postavily odbory a ve vzácné shodě i celá parlamentní opozice, která hodlala její schvalování minimálně zpomalit pomocí bezmála tří tisíc pozměňovacích návrhů. Vládní strana Fidesz je ovšem v pondělí všechny bezprecedentně smetla ze stolu v rámci jediného hlasování.

Opoziční poslanci se proti tomuto postupu bouřili. Předseda parlamentu nemohl kvůli chaosu schůzi řídit ze svého křesla, ale z parlamentních lavic. Hlasování provázely i další procedurální nesrovnalosti. „Hlasování a zasedání sněmovny bylo naprosto neústavní a proti parlamentním pravidlům,“ prohlásil lídr krajně pravicové strany Jobbik Márton Gyöngyösi.

Před budovou parlamentu se proti „otrockému zákonu“ konala demonstrace. „Zrádci, zrádci“ a „Orbáne běž k čertu“ skandoval podle agentury Reuters zástup kolem dvou tisíc rozzlobených nespokojenců. V proniknutí do objektu jim zabránilo několik stovek policistů.

Protest proti novele zákoníku práce v Maďarsku
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo

Ke střetům ale došlo, až když se dav přesunul k vedlejšímu vchodu. Někteří z protestujících pak začali házet různé předměty, na což strážci pořádku odpověděli pepřovým sprejem.

Aktuální průzkum agentury Republikon Intézet mezi tisícovkou respondentů ukázal, že se ke změnám staví negativně 83 procent Maďarů.

Ministr spravedlnosti dostal do rukou větší moc

Maďarská sněmovna odhlasovala ve středu také další kontroverzní zákon – dává ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat předsedy správních soudů a dohlížet na jejich rozpočet. To podle kritiků narušuje dělbu moci a podkopává principy právního státu. Změnu budou ještě posuzovat orgány Rady Evropy, maďarská vláda je podle agentury Reuters ochotna se jejími doporučeními řídit.

Orbán proslul v průběhu let nacionalistickými postoji a odporem vůči migrantům. Evropská unie kritizuje jeho vládu kvůli útokům na média, menšiny a právní stát, upozorňuje BBC. Evropský parlament nedávno vyjádřil znepokojení nad nátlakem na soudy a rozšířenou korupcí v zemi.

Problémy mají aktivisté či obhájci, kteří pomáhají žadatelům o azyl a jimž nově hrozí tvrdé tresty. Vláda vyvíjí tlak také na Sorosovu Středoevropskou univerzitu, která ze země odchází do Vídně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...