Ukrajinský prezident vypověděl dohodu o přátelství s Ruskem, země se podle něj má orientovat na EU

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal zákon, který de facto vypovídá ukrajinsko-ruskou smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství. Kreml vyjádřil nad tímto krokem politování. Podle Porošenka má navíc jeho země vystoupit z postsovětské organizace Společenství nezávislých států a místo toho by se měla orientovat na sbližování s Evropskou unií. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí uvedla, že by členské země měly podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi po propuknutí krize v Kerčské úžině.

Základní smluvní dokument upravující vztahy Ukrajiny a Ruska byl uzavřen v roce 1998 s desetiletou platností a automatickým prodloužením o dalších deset let, pokud se proti tomu žádná ze stran nepostaví. Právě to se v pondělí Porošenkovým podpisem stalo.

Prezident zákon podepsal na doporučení ukrajinského parlamentu, který ukončení platnosti smlouvy odhlasoval minulý týden. Odmítnutí prodloužit smlouvu Porošenko v komentáři označil za „součást naší strategie definitivně skoncovat s koloniální minulostí a změnit orientaci na Evropu“.

Kreml se v pondělí nad Porošenkovým krokem pozastavil, vyjádřil politování a označil rozhodnutí za projev neúcty k Ukrajincům. „Můžeme jen litovat, že ukrajinské vedení se rozhoduje tak unáhleně. Je to projev neúcty k vlastnímu národu, k jeho zájmům,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.

Kromě vypovězení smlouvy s Ruskem Porošenko označil za další pilíře své strategie zavedení bezvízového styku s Evropskou unií a podpis asociační smlouvy, vytvoření sjednocené ukrajinské pravoslavné církve a vystoupení ze Společenství nezávislých států, postsovětské organizace vzniklé v 90. letech z iniciativy Ruska. 

Ukrajina bude podle prezidenta usilovat i o to, aby do ústavy státu bylo vtěleno úsilí o vstup do Severoatlantické aliance. Kyjev bude dbát na vytvoření profesionální armády a podporovat užívání ukrajinského jazyka, uvedl Porošenko.

Prezident zároveň vyzval ministerstvo zahraničí, aby provedlo „inventarizaci“ veškerých dohod s Ruskem. Podle ukrajinských médií je takových smluv na tři sta. Vláda by měla vytvořit meziresortní komisi, jež spočítá finanční požadavky, které by mělo Rusko Ukrajině vyplatit jako náhradu za svou ozbrojenou agresi.

EU chce pomoci ukrajinským regionům u Azovského moře

Evropská unie a její členské země chtějí po listopadovém incidentu v Kerčské úžině výrazněji hospodářsky podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi, které ruská strana vyvolává v dopravě do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Po jednání ministrů zahraničí osmadvacítky a jejich ukrajinského protějšku Pavla Klimkina to oznámila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.

Finančně by podle ní mohla přispět také například Evropská investiční banka (EIB). Ukrajina je zemí, kam z EU směřuje už nyní vůbec největší podpora, od roku 2014 to bylo asi 3,3 miliardy eur. Na konci listopadu Evropská komise schválila vyplacení první půlmiliardy eur z nového programu finanční pomoci.

Ukrajinské oblasti, v nichž platí válečný stav
Zdroj: ČT24

Podle náměstka českého ministra zahraničí Martina Povejšila ukrajinský ministr Klimkin v pondělí uvedl, že ukrajinské regiony u Krymu, Azovského moře a neuznaných republik na východě země potřebují rychlou hospodářskou pomoc a zastavení úbytku populace.

„Dal nám poměrně jasný přehled o tom, jaké ekonomické škody vyplývají z té de facto ruské anexe Azovského moře. Dva důležité přístavy zůstávají odříznuty. Škody vyčíslil asi na 210 milionů eur za čtyři roky,“ řekl Povejšil. 

Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se opět vyhrotily 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajaly 24 námořníků. Kyjev událost označil za ruskou agresi, zatímco Moskva hovoří o provokaci druhé strany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás předal Izraeli neznámé tělo, Netanjahu hrozí odplatou

Jeruzalém donutí Hamás zaplatit za to, že neodevzdal tělo rukojmí Širi Bibasové podle dohody, oznámil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tělo podle něj patří ženě z Pásma Gazy. Teroristé z Hamásu tvrdí, že pozůstatky Bibasové byly v sutinách patrně promíchány s těly ostatních obětí izraelského náletu.
07:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rusové a Američané tajně jednali o Ukrajině ve Švýcarsku, píše Reuters

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Marco Rubio mezitím prohlásil, že Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních.
05:40Aktualizovánopřed 8 mminutami

Francie výrazně omezí věčné chemikálie. Další státy se na to chystají

Francie výrazně omezí používání takzvaných věčných chemikálií. Dolní komora parlamentu definitivně schválila přísnější regulaci perfluorovaných a polyfluorovaných látek známých pod zkratkou PFAS. Zákon od začátku příštího roku počítá se zákazem prodeje výrobků obsahujících tyto látky, například kosmetiky či oblečení. Firmy, které věčné chemikálie používají, budou muset platit speciální poplatek.
před 1 hhodinou

EU navrhuje zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině, píše Politico

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu s ohledem na probíhající rozhovory mezi USA a Ruskem.
09:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Země EU mají zmapovat únik vody z potrubí, akutní problémy hlásí Řecko

Evropská unie zahájila v únoru kampaň na zajištění dostatku vody do budoucna. Už teď podle Bruselu pociťuje problémy 38 procent obyvatel členských zemí. Ty mají v rámci unijní kampaně mimo jiné do příštího roku zmapovat úroveň úniku vody z potrubí. Do jeho oprav chce sedmadvacítka následně investovat stovky miliard eur. Akutní jsou problémy s úniky hlavně na jihu Evropy, například v Řecku.
před 4 hhodinami

Spirála násilí zanechává šrámy na izraelské a palestinské psychice

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.
před 5 hhodinami

Zaostávající východ Německa hledá spásu v krajní pravici

Německo se i pětatřicet let po sjednocení potýká s rozdíly mezi východem a západem. Spolkové země někdejší NDR trápí nižší platy a vyšší nezaměstnanost. Populární je tam zejména krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD). V nadcházejících volbách by straně mohla dát hlas až pětina voličů, ukazují průzkumy.
před 6 hhodinami

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...