Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal zákon, který de facto vypovídá ukrajinsko-ruskou smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství. Kreml vyjádřil nad tímto krokem politování. Podle Porošenka má navíc jeho země vystoupit z postsovětské organizace Společenství nezávislých států a místo toho by se měla orientovat na sbližování s Evropskou unií. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí uvedla, že by členské země měly podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi po propuknutí krize v Kerčské úžině.
Ukrajinský prezident vypověděl dohodu o přátelství s Ruskem, země se podle něj má orientovat na EU
Základní smluvní dokument upravující vztahy Ukrajiny a Ruska byl uzavřen v roce 1998 s desetiletou platností a automatickým prodloužením o dalších deset let, pokud se proti tomu žádná ze stran nepostaví. Právě to se v pondělí Porošenkovým podpisem stalo.
Prezident zákon podepsal na doporučení ukrajinského parlamentu, který ukončení platnosti smlouvy odhlasoval minulý týden. Odmítnutí prodloužit smlouvu Porošenko v komentáři označil za „součást naší strategie definitivně skoncovat s koloniální minulostí a změnit orientaci na Evropu“.
Kreml se v pondělí nad Porošenkovým krokem pozastavil, vyjádřil politování a označil rozhodnutí za projev neúcty k Ukrajincům. „Můžeme jen litovat, že ukrajinské vedení se rozhoduje tak unáhleně. Je to projev neúcty k vlastnímu národu, k jeho zájmům,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.
Kromě vypovězení smlouvy s Ruskem Porošenko označil za další pilíře své strategie zavedení bezvízového styku s Evropskou unií a podpis asociační smlouvy, vytvoření sjednocené ukrajinské pravoslavné církve a vystoupení ze Společenství nezávislých států, postsovětské organizace vzniklé v 90. letech z iniciativy Ruska.
Ukrajina bude podle prezidenta usilovat i o to, aby do ústavy státu bylo vtěleno úsilí o vstup do Severoatlantické aliance. Kyjev bude dbát na vytvoření profesionální armády a podporovat užívání ukrajinského jazyka, uvedl Porošenko.
Prezident zároveň vyzval ministerstvo zahraničí, aby provedlo „inventarizaci“ veškerých dohod s Ruskem. Podle ukrajinských médií je takových smluv na tři sta. Vláda by měla vytvořit meziresortní komisi, jež spočítá finanční požadavky, které by mělo Rusko Ukrajině vyplatit jako náhradu za svou ozbrojenou agresi.
EU chce pomoci ukrajinským regionům u Azovského moře
Evropská unie a její členské země chtějí po listopadovém incidentu v Kerčské úžině výrazněji hospodářsky podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi, které ruská strana vyvolává v dopravě do ukrajinských přístavů v Azovském moři. Po jednání ministrů zahraničí osmadvacítky a jejich ukrajinského protějšku Pavla Klimkina to oznámila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Finančně by podle ní mohla přispět také například Evropská investiční banka (EIB). Ukrajina je zemí, kam z EU směřuje už nyní vůbec největší podpora, od roku 2014 to bylo asi 3,3 miliardy eur. Na konci listopadu Evropská komise schválila vyplacení první půlmiliardy eur z nového programu finanční pomoci.
Ukrajinské oblasti, v nichž platí válečný stav
Podle náměstka českého ministra zahraničí Martina Povejšila ukrajinský ministr Klimkin v pondělí uvedl, že ukrajinské regiony u Krymu, Azovského moře a neuznaných republik na východě země potřebují rychlou hospodářskou pomoc a zastavení úbytku populace.
„Dal nám poměrně jasný přehled o tom, jaké ekonomické škody vyplývají z té de facto ruské anexe Azovského moře. Dva důležité přístavy zůstávají odříznuty. Škody vyčíslil asi na 210 milionů eur za čtyři roky,“ řekl Povejšil.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se opět vyhrotily 25. listopadu, kdy ruské síly zabavily v Černém moři tři ukrajinské lodě a zajaly 24 námořníků. Kyjev událost označil za ruskou agresi, zatímco Moskva hovoří o provokaci druhé strany.