Předčasné parlamentní volby v Arménii s přehledem vyhrál blok Můj krok úřadujícího premiéra Nikola Pašinjana. Získal 70,4 procenta hlasů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Ústřední volební komisi. Bývalý novinář a disident Pašinjan se dostal k moci po jarních protivládních protestech. V říjnu z funkce šéfa vlády ale odstoupil, aby uspíšil nové volby. Bývalé vládnoucí Republikánské straně dalo hlas méně než pět procent voličů a podle Reuters není jasné, zda v parlamentu zasedne.
„Občané Arménie vytvořili revoluční většinu v parlamentu,“ reagoval 43letý Pašinjan na první zveřejněné výsledky. „Jestli se tato tendence naplní, (parlamentní) většina nebude mít žádné problémy při zavádění legislativních změn,“ dodal.
Hranici pěti procent, která umožňuje vstup do parlamentu, překonaly dvě umírněné opoziční strany: Vzkvétající Arménie vlivného oligarchy Gagika Carukjana a politická formace Zářivá Arménie právníka Edmona Marukjana.
Republikánská strana někdejšího prezidenta a premiéra Serže Sargsjana, jehož režim po vlně protestů v květnu padl, získala 4,7 procenta hlasů a podle agentury Reuters není jasné, zda v parlamentu zasedne. Podle arménské ústavy musí 30 procent parlamentních lavic připadnout opozici.
Předčasné volby vypsal prezident Armen Sarkisjan 1. listopadu poté, co parlament ani na druhý pokus nezvolil nového premiéra. Pašinjan z funkce šéfa vlády odstoupil v říjnu s cílem uspíšit nové volby, z nichž vzejde nové složení Národního shromáždění. Dále fungoval jako úřadující premiér.
Pašinjanova vláda se po politické změně pokoušela změnit volební zákon, ale její snahu blokovala většina Republikánské strany v parlamentu.
Pašinjana vynesly do čela vlády protesty
Pašinjana, vůdce dřívější opozice, v květnu k moci vynesly protesty proti korupci a politickému protežování. Podle agentury Reuters ztělesňuje radikální zlom po řadě vůdců, kteří Arménii vládli od konce 90. let.
Jako redaktor opozičního listu Armenian Times, který ostře kritizoval vládu prezidenta Roberta Kočarjana a premiéra Sargsjana, uspořádal Pašinjan po parlamentních volbách 2007 stávku vsedě.
V roce 2009 se sám vzdal úřadům a skoro dva roky strávil za mřížemi, v lednu 2010 jej odsoudili k sedmi letům a v roce 2011 propustili při amnestii. Celou dobu odmítal obvinění z rozpoutání masových nepokojů po prezidentských volbách 2008, které se ziskem 52,8 procenta vyhrál Serž Sargsjan.
Vztahy s Moskvou zůstanou prioritou
Arménie je jednou z nejchudších zemí bývalého Sovětského svazu. Je silně závislá na pomoci a investicích z Ruska, které má v zemi vojenskou základnu. Země s necelými třemi miliony obyvatel vede mnohaletý spor se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Ázerbájdžánský region osídlený Armény obsadily arménské jednotky a území se v polovině 90. let jednostranně odtrhlo od Ázerbájdžánu. Konflikt se navzdory mezinárodnímu úsilí dodnes nepodařilo urovnat.
Jako úřadující premiér Pašinjan poslance ujistil, že vztahy země s Moskvou zůstanou nadále prioritou. Současně ale chce posilovat spolupráci se Spojenými státy a Evropskou unií, píše agentura AFP.
Minulý pátek odvolací soud nařídil zadržení bývalého prezidenta Kočarjana na základě obvinění z pokusu o svržení ústavního pořádku, připomněla agentura Reuters. Kočarjan byl poprvé zadržen v červenci, ale měsíc nato byl propuštěn a případ byl postoupen odvolacímu soudu.
