Japonsko možná změní odmítavý přístup k cizincům. Musí řešit úbytek pracovních sil

Do sebe uzavřené Japonsko opatrně směřuje k tomu, aby vpustilo dovnitř migranty. Řešit tak chce stárnoucí populaci a nedostatek pracovních sil. Píše o tom americký deník Washington Post, který tak zemi dává do kontrastu ke Spojeným státům a Evropě, jež se snaží udržet migranty mimo. Návrh japonského premiéra ovšem počítá s tím, že migranti by v Japonsku nezůstali na trvalo.

Země vycházejícího slunce se dlouho snažila bránit svou kulturní a etnickou jednolitost tím, že potenciální imigranty odrazovala. S tím, jak její populace stárne a počet obyvatel se snižuje, tenčí se i pracovní síla.

Premiér Šinzó Abe proto uvažuje o něčem dosud nevídaném. Tento měsíc jeho vláda představila návrh zákona na přilákání statisíců středně kvalifikovaných zahraničních pracovníků v nadcházejících letech. Tím by Japonsko otevřelo dveře přistěhovalcům jako nikdy předtím. Abe zdůrazňuje, že nepůjde o imigraci, neboť tito pracovníci by v Japonsku neměli zůstat navždy.

Kritici návrhu se obávají problémů, jakým čelí Evropa a USA

Kritici označují plán za špatně promyšlený a varují, že v delším časovém horizontu přinese problémy podobné těm, jimž čelí Evropa či USA. Levostředová opozice potřebu doplnit pracovní sílu zvenčí nezpochybňuje, ale domnívá se, že by schválení měla předcházet zevrubná debata o tom, jak cizince integrovat do japonské společnosti. Krajní pravice proti vládnímu záměru uspořádala demonstraci, která měla za cíl upozornit na nutnost chránit tradiční japonskou kulturu.

Co je však mimo diskusi, je naléhavost, s níž se úbytek japonské pracovní síly musí řešit. Porodnost klesá a populace stárne všude ve vyspělých zemích, nikde jinde ale není tato realita tak očividná jako v Japonsku. Počet obyvatel má do roku 2065 klesnout z asi 127 na 88 milionů. Lidé starší 65 let tvoří již nyní 28 procent populace. Každým rokem se uzavře 500 škol kvůli nedostatku žáků.

Vpustit do země více lidí je podle expertů možná jedinou cestou, jak zvrátit trend stagnace a úpadku. „Pokud bude úbytek populace pokračovat, lidé se do Japonska stejně nějak dostanou,“ uvedl ředitel Japonského centra pro mezinárodní výměnu Tošihiró Mendžu. „Potřebujeme imigrační politiku, abychom zabránili problémům s imigrací,“ podotkl.

Abeho vláda je nejen konzervativní, ale také úzce propojená s podnikateli. Poselství, které vládní představitelé slýchají ať už od zástupců loďařského průmyslu, stavebnictví, zemědělství, rybářství, nebo domů s pečovatelskou službou je více než jasné: potřebujeme více pracovníků.

Premiér chce přijmout i středně kvalifikované pracovníky

Zatímco vysoce kvalifikovaná síla je vítaná vždy, Abe chce do roku 2024 umožnit příchod 345 tisícům středně kvalifikovaných pracovníků ve více než deseti hospodářských odvětvích. Povolení k pobytu by měli pouze na pět let. Pokud by na konci tohoto období složili dosud neupřesněnou zkoušku, mohli by zůstat na další pětileté období či si dokonce přivést příbuzné.

Dosavadní snahy Abeho vlády o řešení nedostatku pracovní síly skončily smíšenými výsledky. Premiér usiloval o zapojení většího počtu žen a lidí v důchodovém věku do pracovního procesu a také o podporu porodnosti, ale toto snažení samo o sobě nemohlo zvrátit neúprosné demografické trendy.

Cizinci by znamenali šok pro japonskou společnost

Pokud vláda návrh prosadí, představovalo by to obrovskou změnu pro japonskou společnost, v níž jen málokdo mluví cizími jazyky a je v častějším kontaktu s cizinci. Ve východoasijské zemi v současnosti žije 2,6 milionu cizinců, což jsou asi dvě procenta populace. Toto číslo však může za 50 let vzrůst až na 12 procent, pokud budou pokračovat stávající demografické trendy, říká analytik poradenské společnosti Mitsubishi UFJ Research and Consulting Makoto Kato. Zhruba stejný poměr je nyní v Německu.

Problém je podle expertů ten, že Japonsko si bude muset nejprve připustit, že bude zapotřebí financovat programy na integraci cizinců. Jejich nedokonalé začlenění do společnosti by podle nich bylo receptem na budoucí sociální nepokoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 10 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 18 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 25 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 57 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...