Vnuk Daladiera: Dědeček neměl v Mnichově na vybranou. Klíčovým hráčem byl Chamberlain

Mnichovskou dohodu podepsal za Francii tehdejší ministerský předseda Édouard Daladier. Země galského kohouta se chtěla za každou cenu vyhnout válečnému konfliktu. Jednak na něj nebyla připravená a také se v té době ještě nevyrovnala s následky první světové války. O podpisu dohody se ve Francii dnes téměř nemluví.

Video Události
video

Vnuk Daladiera odmítá zodpovědnost svého předka za podpis mnichovské dohody

Je Daladier politikem, na kterého Francie zapomněla? Pohled na jeho zanedbaný hrob může k takovému závěru svádět. Historici ale nevidí roli premiéra, který podepsal mnichovskou dohodu, jednoznačně negativně. 

„Daladier se pouze mýlil v tom, že věřil, že je v té době možné dosáhnout kompromisu a že se Hitler spokojí se zabráním Sudet a připojením Rakouska k Německu,“ namítá Roman Krakovsky, historik z pařížského institutu EHESS spadajícího pod prestižní univerzitu Science-Po.

Podle vnuka Marca byl Daladier přímý člověk, kterého zajímaly myšlenky demokracie, lidská práva a filozofie osvícenství. „Byl tichý a uzavřený a zároveň energický, proto mu říkali býk z Vaucluse,“ prozrazuje o svém dědečkovi.

Zodpovědnost svého předka za mnichovskou dohodu odmítá. Tvrdí, že v té době neměl na vybranou. Klíčovým hráčem byl podle něj v kritických okamžicích hlavně britský ministerský předseda Neville Chamberlain.

Po skončení konference byl prý otřesen

„Po skončení konference byl můj děda otřesen, vzpomněl si, že něco zapomněl v jednacím sále, vyběhl po schodech nahoru a v Hitlerově pracovně našel Chamberlaina,“ dodává Marc Daladier.

Sám pracoval téměř třicet let jako sekretář v Národním shromáždění. Dědečka mu připomínají hlavně výstřižky z novin, staré fotografie a některé kusy nábytku. Nejcennější je židle, na které ministerský předseda sedával.

Podpis Mnichovské dohody dnes podle Marca ve Francii nikoho moc nezajímá a on sám nemá pocit, že by jeho země někoho zradila. Nebyla připravená znovu válčit. Trauma 1. světové války bylo pořád příliš silné. 

Profil

Édouard Daladier

Narodil se 18. června 1884 ve francouzském Carpentras v rodině pekaře, vystudoval práva. Po válce vstoupil do Radikální strany a později se stal jejím předsedou. V roce 1924 se stal jako ministr kolonií poprvé členem francouzské vlády a ve vládních funkcích působil i v dalším období.

V letech 1933–34 byl poprvé premiérem. Podruhé stanul v čele vlády v roce 1938 a přiklonil se k politice ústupků vůči Německu. Po německém útoku na Polsko v září 1939 tuto politiku opustil a vyhlásil Německu válku. V březnu 1940 pak podala jeho vláda demisi, on ale v nové vládě zůstal jako ministr obrany.

Po napadení Francie Německem v roce 1940 uprchl do Maroka, kde byl zatčen a obviněn ze zrady; v letech 1943–45 byl internován v německých koncentračních táborech. Po válce zasedal až do roku 1958 ve francouzském parlamentu jako poslanec. Zemřel 10. října 1970.