Šéf německé kontrarozvědky, který zpochybňoval útoky na cizince, ve funkci skončí

Německá vláda rozhodla, že šéf civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen skončí po výrocích o demonstracích v Chemnitzu ve funkci. Nově bude státním tajemníkem na ministerstvu vnitra. O odchodu Maassena rozhodli lídři německé vládní koalice během odpoledního jednání v Berlíně. Kdo Maassena v čele kontrarozvědky nahradí, zatím není jasné.

Video Události
video

Události: Maassen končí v čele německé civilní kontrarozvědky

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince.

Jeden z útoků zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a Maassen musel připustit, že video je autentické.

Minulý týden také vyšlo najevo, že Maassen v červnu ještě před oficiálním zveřejněním předal data z výroční zprávy o činnosti svého úřadu poslanci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Informaci potvrdil sám poslanec Stephan Brandner s tím, že šlo především o informace o počtu nebezpečných islamistů v Německu a o rozpočet kontrarozvědky. Maassenův úřad odmítl, že by se jeho šéf dopustil něčeho protiprávního. 

Maassen si polepší 

O dalším působení Maassena jednali v úterý odpoledne předsedové koaličních stran – Angela Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU) a Andrea Nahlesová (SPD). Na jeho odchodu z čela kontrarozvědky trvali zejména sociální demokraté. Podle nich Maassen svými výroky podnítil vznik konspiračních teorií.

Hans-Georg Maassen a Horst Seehofer
Zdroj: Reuters
Autor: Fabrizio Bensch

Ministr vnitra Seehofer, který se za Maassena na rozdíl od kancléřky Merkelové v minulých dnech postavil, ocenil jeho „kompetenci v otázkách veřejné bezpečnosti“. Právě na jeho ministerstvo se Maassen z kontrarozvědky přesune.

Pětapadesátiletý Maassen si paradoxně polepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy. „Polepší si o dvě platové třídy, zhruba o tři tisíce euro měsíčně. Podle prvních reakcí čekají hlavně sociální demokraté na to, jak vedení jejich strany, které Maassena tak tvrdě kritizovalo, tento kompromis vysvětlí,“ poznamenal zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Oznámený krok je už terčem kritiky ze strany opozice. Svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn „nepohodlný“ šéf BfV.

Bližší informace o Maassennově nové pozici poskytne spolková vláda ve středu, už nyní je ale jasné, že nebude státním tajemníkem, který by byl zodpovědný za dohled nad civilní kontrarozvědkou.

Maassen figuroval ve „špehovací“ kauze americké NSA

Hans-Georg Maassen, původním povoláním právník, se narodil 24. listopadu 1962 v Mönchengladbachu. Po studiích práva přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a v roce 1991 začal pracovat na ministerstvu vnitra.

Od roku 2006 vedl semináře o právních aspektech evropské imigrace v Evropském centru politických věd. V čele Spolkového úřadu na ochranu ústavy stojí od srpna 2012.

V roce 2013 po odhalení bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, že NSA řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě, německá média informovala, že Maassen v lednu a v květnu navštívil vedení NSA. Podle tajných dokumentů německé vlády Maassen údajně souhlasil s převedením všech dat, shromážděných úřadem BfV, do NSA.

V červnu 2016 Maassen tvrdil, že Snowden pracoval pro Rusko. Snowdenovo zveřejnění údajů o sledování lidí americkou tajnou službou NSA mělo být podle něj součástí operace řízené z Ruska.