Sovětský tank a na něm pražský mladík s československou vlajkou. Jeden ze snímků českého fotografa Josefa Koudelky se v den 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR dostal i na titulní stránku amerického deníku The New York Times (NYT). Titulku a šest následujících stran věnuje výročí také německý list Die Tageszeitung. Zmínky o konci pražského jara našli na titulních stránkách také čtenáři španělských deníků El País a El Mundo. Tématu se věnují také německá, rakouská a samozřejmě i slovenská média.
Sovětský tank pronikl na titulku The New York Times. Slovenská média řeší dopad invaze na současnost
Pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi „stejně rychlý, jako byl šokující“, píší The New York Times. „Moskva dokázala úspěšně obnovit nadvládu nad zemí, ale konečná cena za vítězství byla vysoká. Možná víc než jakákoli jiná událost během studené války, invaze světu v celé nahotě odhalila totalitní podstatu sovětského režimu,“ pokračuje článek.
Titulní strana amerického vydání deníku The New York Times
NYT svůj text doprovází řadou Koudelkových snímků. „Ve své intimnosti a živých detailech… ukázaly propagandu proudící z Moskvy - že vojáci byli posláni kvůli obnovení pořádku a místní obyvatelé je přivítali – jako naprosté lži,“ napsal newyorský list.
Tageszeitung: Prahou se šíří ztráta historické paměti
Španělský El País k výročí invaze v Československu publikoval článek s titulkem „Rusové se vracejí do střední Evropy bez tanků“. Padesáté výročí pražského jara podle něj poznamenává „vliv Moskvy“.
Tento motiv zmiňuje také agentura AFP, když cituje aktivistu z proevropské iniciativy Pulse of Europe Tomáše Peszyńského. „Podobná intervence jako ta před padesáti lety se dnes odehrává také, tentokrát nikoli prostřednictvím tanků, ale pomocí propagandy, fake news a ovlivňování voleb,“ řekl Peszyński.
Za ústřední téma dnešního vydání zvolil výročí invaze německý list Die Tageszeitung. „Před padesáti lety napochodovali vojáci Varšavské smlouvy do Československa a ukončili experiment socialismu s lidskou tváří,“ píše deník na titulní straně.
Zároveň dodává, že nyní se na oficiálních místech Prahy šíří ztráta historické paměti. „Komunistická strana podporuje vládu bývalého agenta tajné služby Andreje Babiše, prezident Miloš Zeman vítá ruské vojáky. Třebaže jen ty, kteří zpívají a tančí,“ píše deník patrně v narážce na skutečnost, že prezident Zeman patří k ctitelům ruského armádního sboru Alexandrovci.
Titulní strana německého listu Die Tageszeitung
ARD: Připomínky ukazují na rozdělení současného Česka
Způsob, jakým se v Česku vzpomíná na okupaci Československa v roce 1968, ukazuje, nakolik je země politicky rozdělená, píše v komentáři zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD v Praze.
„Prezident Miloš Zeman oznámil, že nepronese žádný projev. To vedlo k diskuzím. Jedni mají za to, že je to docela v pořádku, jiní vidí v jeho mlčení další ústupek Moskvě,“ míní zpravodaj Peter Lange v komentáři nazvaném „Trhlina, která zůstává“. Připomíná, že náhradou za projev Zemana bude v Česku večerní přenos vystoupení slovenského prezidenta Andreje Kisky.
Celé generace si tak pamatují, kde byly v době vraždy prezidenta Johna F. Kennedyho nebo islamistického teroristického útoku na newyorské Světové obchodní centrum. Pro nás ve střední Evropě zůstane takovým nezapomenutelným datem 21. srpen 1968, den invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Proti cizí moci je třeba bojovat, píše v sloupku rakouského listu Der Standard novinář maďarského původu Paul Lendvai, který z Maďarska odešel po násilném potlačení tamní revoluce z roku 1956. Podle Lendvaie patří události sprna 1968 mezi ty, které zůstanou nesmazatelně vepsány do paměti lidí.
„Naděje pražských reformátorů se ukázaly jako iluze. ,Socialismus s lidskou tváří‘ zůstane prázdnou frází v knihách o soudobých dějinách. Přesto by bylo bláhové zapomínat i na bojovníky za svobodu a spravedlnost následujících desetiletí, od Pavla Kohouta po Václava Havla,“ uvádí dál sloupkař. „Poučení z boje proti cizí vládě a politické diktatuře je zásada Nikdy se nevzdávat!“ napsal Lendvai.
Deník Wiener Zeitung píše o tom, že k padesátému výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa demonstrovalo před ruským velvyslanectvím v Praze několik stovek lidí s vlajkami Ukrajiny, NATO a EU. List mimo jiné připomíná, že po porážce pražského jara uprchlo 162 tisíc Čechů a Slováků do Rakouska, „kde byli přijati s otevřenou náručí“.
Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes, napsal v komentáři mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, naznačuje NZZ.
„Jak v Polsku, tak v Česku se dnes vůdčí politici staví do role lidových tribunů v tažení proti elitám. Rovněž silná skepse vůči EU je živena nejen migrační politikou, ale také pocity méněcennosti a zášti vůči mocným 'starým' zemím EU,“ píše NZZ s tím, že do konce nebylo dotaženo ani zpracování zločinů vůči vlastnímu národu.
„Jen tak lze vysvětlit, že v osobě Andreje Babiše je dnes šéfem vlády miliardář, mediální magnát a bývalý agent tajné služby. K jeho spojencům patří Rusku nakloněný prezident Miloš Zeman a nereformovaná komunistická strana,“ popisuje situaci v Česku švýcarský deník, podle něhož taková konstelace neumožňuje důstojnou připomínku 50. výročí tragédie.
„Zeman nechce mít žádný projev, aby nerozhněval Putina. Hrozí, že léto 1968 se stane hříčkou geopolitiky - další smutné znamení jeho aktuálnosti,“ uzavřel Neue Zürcher Zeitung.
Denník N: Společnost kulturně zdevastovali sami Češi a Slováci
O dopadech invaze na součanost píší i některá slovenská média. List Denník N soudí, že svoboda, kterou přineslo osm měsíců roku 1968 před invazí, byla sice omezena, ale následky z její ztráty po okupaci pociťuje společnost dodnes. „Navzdory tomu, že jsme byli okupovanou zemí, ve skutečnosti jsme se od roku 1969 okupovali sami. Byli to Češi a Slováci, kdo (byť pod dohledem Moskvy) společnost kulturně a morálně zdevastovali,“ uvedl list.
Podle něj generace odchovaná tehdejší normalizací byla v Česku i na Slovensku po roce 1989 dlouho u moci a někteří se jí stále drží. „Je to generace, která přijala lež jako životní východisko a která pravdu považovala za nepraktickou zátěž, kterou na sebe naloží jen romantičtí zoufalci a blázni,“ uvedl Denník N.
„Mnozí se v tu srpnovou noc neprobudili jen ze spánku, ale i z iluzí o tom, že komunistickým lídrům šlo o něco jiného než jen o moc. V momentě, kdy tanky překročily hranice, bylo jasné, že režim, který povolí tento druh násilí proti vlastním občanům, se před ničím nezastaví,“ napsal list Sme. Dodal, že ty, kteří byli odvážní a okupaci nenazvali bratrskou pomocí, režim degradoval na nepřítele.
Ani po půlstoletí ale není demokracie v bezpečí, píše Sme. „Už nám ji nemusejí rozdrtit ruské tanky. Můžeme o ni přijít postupně, z podobného principu, jako o ni přicházely generace před námi: skupina mocných si vytvoří stát ve státě. Umlčí kritické hlasy a ty, kteří upozorňují na zneužívání moci, onálepkují za nepřítele národa,“ píše list.
Independent: Konec komunismu neznamená ústup militarismu
Výročí si už v pondělí všimla některá britská média. Podle zpravodaje deníku The Guardian Shauna Walkera Čechy rozděluje debata o tom, zda dnes Rusko představuje strategickou hrozbu, nebo by politici měli usilovat o zlepšení vzájemných vztahů i přes sankce ze strany Evropské unie. Zejména u starších obyvatel se hněv vyvolaný kroky Sovětského svazu v roce 1968 přenáší i na současné Rusko a jeho populaci.
Deník Independent zase připomíná ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym jako důkaz toho, že konec komunismu a Varšavské smlouvy se nerovná ústupu militarismu. V souvislosti s významem pražského jara a následné vojenské intervence zmiňuje deník slova spisovatele Ivana Klímy, podle nějž je nejvýznamnějším odkazem roku 1968 opožděný, ale definitivní rozpad mezinárodního komunistického hnutí, se všemi pozitivy i negativy.
Rádio Svobodná Evropa: Z Hradu se projev sympatií a vzpomínek nečekal
Některá zahraniční média si povšimla mlčení prezidenta Miloše Zemana k výročí invaze. Kromě výše zmíněných Neue Zürcher Zeitung třeba také Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
„V Česku a na Slovensku se očekával projev sympatií a vzpomínek ze všech koutů světa ve vzpomínce na 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, která rozdrtila probuzení pražského jara. Kromě jednoho místa - Pražského hradu,“ uvedlo na svém webu.
„Český prezident Miloš Zeman, jeden z nejsilnějších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci Evropské unie, 21. srpna nepronese žádný projev, ani se nezúčastní žádných pamětních akcí,“ pokračovala rozhlasová stanice.
Podle ní se tak „zvýraznil jeden z nejspornějších prvků pětiletého působení 73letého Zemana jako hlavy státu“. Mezi další kontroverzní body RFE/RL zařazuje Zemanovu „zjevnou vazbu na Rusko“ a jeho opakované výzvy k odvolání západních sankcí a zlepšení vztahů s Ruskem.
Server Politico či německá rozhlasová stanice Deutsche Welle uvádějí, že za to je hlava státu terčem kritiky zejména pravicové opozice.
