Vatikán vyjádřil stud a lítost nad zprávou o zneužívání dětí kněžími ve Spojených státech. Reaguje tak na zprávu z Pensylvánie z tohoto týdne, podle níž v tomto americkém státě v uplynulých sedmdesáti letech přes tři sta duchovních zneužilo nejméně tisíc dětí. Podobné případy vycházejí v posledních třech dekádách najevo v zemích po celém světě. Postižených jsou desítky tisíc.
Stud a lítost. Vatikán se kaje kvůli stovkám případů zneužívání dětí v Pensylvánii
Ke zprávě komise velké poroty ve státě Pensylvánie lze říci jen dvě slova: Stud a lítost, uvedl Vatikán v dnešním prohlášení. Případy zneužívání uvedené ve zprávě jsou podle vatikánského mluvčího Grega Burkeho z kriminálního i morálního hlediska „zavrženíhodné“.
Oběti podle Burkeho byly připraveny o hrdost a víru. Církev si musí z minulosti vzít „tvrdá ponaučení“, zdůraznil mluvčí. Odpovědní a ti, kteří zneužívání umožnili, podle něj musí skládat účty.
Papež František stojí na straně obětí a jsou pro něj prioritou, ujistil mluvčí Vatikánu. Dodal, že církev chce oběti vyslechnout, aby byla „tragická hrůza, která ničí život nevinných“, vymýcena.
Devítisetstránková zpráva o zločinech amerických římskokatolických kněží v Pensylvánii obsahuje kruté případy sexuálního násilí od 40. let minulého století. Skutečný počet zločinů je podle zprávy nejspíš ještě větší, protože mnoho dokumentů se v tajných církevních archivech nepodařilo dohledat.
Události: Sexuální skandál amerických kněží (zdroj: ČT24)
Postižených jsou po celém světě desítky tisíc
Zdaleka přitom nejde pouze o Pensylvánii – podobné případy vycházejí v posledních dekádách najevo po celém světě. Vatikán, jehož vysocí činitelé v některých kauzách také figurují, zbavil úřadu v souvislosti se zneužíváním dětí za deset let přes osm stovek duchovních.
Letos v červnu byl odsouzen k pětiletému vězení bývalý vatikánský diplomat Carlo Alberto Capella, a to za držení a šíření dětské pornografie. Vatikánský soud mu zároveň uložil pokutu ve výši 5000 eur (129 tisíc korun).
Capella, který dříve Vatikán zastupoval ve Spojených státech, u vatikánského soudu přiznal, že „kompulzivně nakládal s nevhodným obsahem internetu“ a činil tak kvůli osobní krizi, které čelil po přeložení do Washingtonu. Americké ministerstvo zahraničí upozornilo na Capellův případ loni. Spojené státy chtěly, aby mu byla odňata diplomatická imunita, aby Capella mohl být stíhán v USA. To však Vatikán odmítl.
Po Capellově odvolání do Vatikánu na něj vydala zatykač policie v Kanadě kvůli podezření z vyhledávání, držení a šíření dětské pornografie na internetu. Podle kanadské policie Capella nahrál dětskou pornografii na nejmenovanou sociální síť při návštěvě kostela během vánočních prázdnin v roce 2016.
Přestože se některá obvinění duchovních týkají desítky let starých událostí, větší pozornost se sexuálním skandálům katolických kněží věnuje přibližně od přelomu osmdesátých a devadesátých let. Tehdy začala média popisovat případy ve Spojených státech a v Kanadě.
Například v kanadské provincii Newfoundland odhalily úřady v roce 1988 první případy zneužívání indiánských, míšeneckých a inuitských dětí v katolických misionářských kongregacích. Děti byly odtrženy od svých rodin, aby se asimilovaly do kanadské společnosti.
Hans Hermann Groër
V roce 1993 stanul před soudem za zneužívání seminaristy chicagský kardinál Joseph Bernardin, který je dosud nejvyšším katolickým hodnostářem, jenž byl kdy v USA obviněn ze sexuálních přečinů. Bernardin byl ale nakonec obžaloby zproštěn, protože bývalý seminarista u soudu prohlásil, že si již není jistý, zda jsou jeho vzpomínky přesné.
Vídeňský arcibiskup vyhnal z církve tisíce oveček
Víc případů začalo vycházet najevo v devadesátých letech. O zřejmě největší otřes církve v Evropě se v roce 1995 postaral tehdejší vídeňský arcibiskup a kardinál Hans Hermann Groër. Ze sexuálního zneužívání ho obvinilo několik bývalých chovanců internátu v Hollabrunu.
Groër pod tlakem rezignoval a odešel do důchodu, formálně ale nikdy obviněn nebyl a vinu až do své smrti v roce 2003 nepřiznal. Kauza se zřejmě výrazně projevila i na úbytku věřících v Rakousku: po vypuknutí aféry jich odešlo přes 44 tisíc.
Podobný počet ji opustil i v roce 2004 po skandálu kolem dětské pornografie v kněžském semináři v Sankt Pöltenu. Po dalším skandálu z roku 2010 odešlo dokonce přes 87 tisíc z přibližně pěti milionů věřících.
Řada afér otřásla v posledních desetiletích Irskem. První obětí, která veřejně promluvila, byl v roce 1995 někdejší ministrant Andrew Madden, jenž ze zneužívání obvinil dublinského kněze Ivana Paynea.
Případ spustil lavinu dalších svědectví a sám Payne dostal za zneužívání několika chlapců šestiletý trest. V roce 2002 byl po čtyřech a půl letech propuštěn za dobré chování.
Irská vláda nařídila kvůli přibývajícím svědectvím tři vyšetřování, jejichž výsledky byly zveřejněny v letech 2005 až 2009. Dokumentují tisíce případů znásilňování dětí, obtěžování a dalšího zneužívání kněžími na farách a jeptiškami a mnichy v internátních školách a sirotčincích.
Případ hodný Pulitzera
Jedním z nejznámějších je případ bostonského arcibiskupa kardinála Bernarda Lawa, který musel kvůli skandálu se zneužíváním dětí v roce 2002 odstoupit.
Jeho rezignaci si vynutilo vyšetřování, o němž jako první informoval list The Boston Globe a podle nějž Law a další biskupové před ním věděli o pedofilních kněžích v bostonské arcidiecézi a nezasáhli proti nim. Law ale za své „přehlížení“ poměrů nebyl nikdy stíhán.
Kvůli skandálu byly v USA suspendovány desítky kněží a někteří z nich stanuli před soudem. Hlavní postava případu, kněz John Geoghan, dostal desetiletý trest. Obžaloba ho vinila, že za třicet let zneužil více než 130 chlapců a dívek. Odsouzen byl za obtěžování desetiletého chlapce v roce 1991. Propuštění se Geoghan nedožil, zavraždil ho spoluvězeň.
Skandál vyvolal obvinění proti kněžím i jinde na světě a bostonští novináři dostali za odhalení kauzy Pulitzerovu cenu. Film Spotlight, který na základě těchto událostí vznikl, byl v roce 2016 oceněn Oscarem jako nejlepší film roku.
Ze zprávy americké katolické církve z roku 2004 vyplývá, že v letech 1950 až 2002 čelilo nařčení ze sexuálního zneužívání víc než 4400 jejích kněží. V případech figurovalo přes deset tisíc dětí, většinou chlapců.
Papežský nuncius i třetí muž Vatikánu
Velký skandál se nevyhnul ani Polsku. Vatikán zbavil v roce 2014 kněžských povinností bývalého papežského nuncia v Dominikánské republice, polského arcibiskupa Józefa Wesolowského, a převedl jej do laického stavu.
Důvodem bylo obvinění, že na karibském ostrově sexuálně zneužíval mladé chlapce. Podle světových agentur šlo do té doby o první trest namířený tak vysoko mezi papežské legáty.
Soudní proces měl začít v červenci 2015, ale kvůli nepřítomnosti obžalovaného soud odročil další jednání na neurčito. V srpnu 2015 byl však Wesolowski nalezen mrtvý ve svém bytě.
Nejvýše postaveným vatikánským činitelem, který v současnosti čelí obvinění ze sexuálního zneužívání, je australský kardinál a vatikánský pokladník George Pell.
Třetího nejdůležitějšího muže Vatikánu čeká soudní proces kvůli zneužití několika osob, podle BBC se Pell dopustil obtěžování chlapců v období od 70. do 90. let.
Jeho pověst dlouhodobě poškozovala už obvinění, že postupoval nesprávným způsobem v případech zneužívání dětí jinými duchovními v době, kdy sloužil jako arcibiskup v Melbourne a později v Sydney.
Pětileté australské šetření, jehož výsledky byly zveřejněny v roce 2017, ukázalo, že v tamní církvi, školách či sportovních klubech byly během několika desetiletí zneužity desítky tisíc dětí.
František zřídil komisi, ta ale čelila kritice
Současný papež František se zavázal, že katolická církev tvrdě zakročí proti kněžím, kteří znásilní či budou sexuálně obtěžovat děti. Vydal také dekret umožňující odvolávání biskupů, kteří nebudou takové případy rázně řešit. Postihy mají hrozit i těm členům církve, kteří nenahlásí zneužívání, o němž se dozvědí.
V roce 2014 Vatikán oznámil, že za předchozích deset let kvůli sexuálnímu zneužívání dětí zbavil úřadu 848 kněží a dalším 2572 uložil menší tresty. Za uvedené roky bylo Vatikánu hlášeno více než 3400 věrohodných případů zneužívání, přičemž jen v roce 2013 to bylo 401 případů.
Podle kritiků ale papež není důsledný, protože ponechává ve funkcích biskupy, kteří případy kryjí. Například začátkem letošního roku hájil chilského biskupa Juana Barrose. Ten údajně kryl vlivného katolického kněze, který psychicky a sexuálně zneužíval mladistvé. František tvrdil, že obvinění proti Barrosovi jsou nepodložená.
V roce 2014 papež nicméně založil komisi, která bojuje proti zneužívání nezletilých v katolické církvi. Jejím úkolem je radit církvi, jak se v situacích týkajících se sexuálního zneužívání zachovat. Organizace po celém světě pořádala vzdělávací semináře, ale její návrhy se ve Vatikánu také setkaly s tvrdým odporem.
Právě kvůli frustraci z neochoty vatikánských úřadů spolupracovat rezignovali během prvního tříletého mandátu komise dva její členové, Irka Marie Collinsová a Brit Peter Sanders. Oba byli jedinými členy komise, kteří se v dětství stali oběťmi sexuálního zneužívaní.
Poté, co první tříletý mandát vypršel komisi loni v prosinci, obnovil František její činnost letos v únoru. Podle prohlášení Vatikánu v ní zasednou někdejší oběti sexuálního zneužívání, je ale na nich, zda tuto skutečnost zveřejní.
Benedikt XVI. i Jan Pavel II. byli opatrnější
Oba Františkovi předchůdci se ke skandálům kněží stavěli o poznání méně razantně. Skupiny obětí zneužívání dokonce obvinily Benedikta XVI., že v době, kdy byl ještě prefektem Kongregace pro nauku víry a poté i papežem, dělal málo pro to, aby zneužívání dětí duchovními zastavil.
Benedikt XVI. byl sice tím, kdo vydal úplně první oficiální dokument církve týkající se pedofilie kněží, když v pastoračním listu z března 2010 pokáral irské biskupy za jejich nevhodný postoj k sexuálnímu zneužívání dětí a omluvil se obětem. O případné zodpovědnosti Vatikánu se ale nezmínil.
Papež Jan Pavel II. ve svém prvním vyjádření k této problematice v březnu 2002 uvedl, že je hluboce raněn chováním kněží. Ve svém výročním dopise kněžím také uvedl, že církev chce na tyto případy spravedlivě odpovědět.
Za jeho pontifikátu vydal Vatikán směrnice, podle kterých měli dotyční duchovní stanout před tajným církevním tribunálem, a pokud by byla prokázána jejich vina, měli být zbaveni kněžské funkce a vyloučeni z církve. Směrnice se však nezmiňovaly o tom, zda by měly být informovány příslušné civilní úřady, pokud bude dotyčný kněz vinen.
Papež Benedikt XVI.
Odškodnění ano, dobrovolný celibát zatím ne
Skandály také donutily církev i státy k vyplacení odškodnění. Například bostonské arcibiskupství se dohodlo s advokáty 542 obětí na zastavení žalob výměnou za celkem 85 milionů dolarů odškodného.
Austrálie minulý týden oznámila, že přes 90 procent tamních obětí bude mít nárok na odškodnění ve výši až 150 tisíc australských dolarů (2,49 milionu korun). Katolická církev, které se týkalo nejvíce stížností na sexuální zneužívání, se na programu finančního odškodnění hodlá podílet.
Kromě odškodnění přijímají státy také další opatření. Právě australská vláda rozhodla o zřízení národního úřadu, který bude dohlížet na bezpečnost dětí. Každá rakouská diecéze zase po výše zmíněném skandálu arcibiskupa Groëra zřídila kancelář ombudsmana pro oběti.
Kvůli sexuálním skandálům se objevují i návrhy na změny některých pravidel spojených s celibátem a zpovědí.
Australská královská komise, která skandály vyšetřovala, nyní navrhla, že kněží, kteří se během zpovědi dozvědí o zneužívání, by o něm neměli mlčet. To ale odporuje zpovědnímu tajemství, jednomu z charakteristických rysů křesťanské víry, a tamní církev jakékoli změny pravidel zpovědi vyloučila.
Komise také vyzvala k přehodnocení požadavku celibátu duchovních a navrhla jeho dobrovolnost. Papež František sice už v roce 2014 podotkl, že „celibát není dogmatem víry“ a že „dveře jsou otevřené“. Zároveň ale upozornil, že tato otázka „není na pořadu dne“.