Ruští diplomaté musí z Atén kvůli „vměšování“. Moskva kritizuje „protiruské“ výroky Řecka

Moskva a Atény se dostaly do diplomatické přestřelky kvůli rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů z Řecka. Ti podle Atén mimo jiné podněcovali akce proti usmíření Řeků s Makedonci. Moskva vyhoštění kritizovala jako výsledek nátlaku zvenčí, na což Řecko zareagovalo prohlášením, v kterém mimo jiné obvinilo Rusko z „neúcty k třetí zemi“. Uvedlo také, že Moskva moc dobře ví, co její lidé dělají. Rusko nyní podalo diplomatickou nótu proti podle něj protiruským vyjádřením Atén.

Řecko minulý týden rozhodlo o vyhoštění dvou Rusů a dalším dvěma zakázalo vstup do země. Podle řeckého listu Kathimerini viní Atény ruské diplomaty ze snah rozšířit ruský vliv v Řecku, z uplácení řeckých činitelů a z podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely.

  • Dohoda mezi Aténami a Skopje by mohla usnadnit Makedonii vstup do NATO. V roce 2008 totiž Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy se spor s Aténami vyřeší. Případný vstup Makedonie do NATO se ale nelíbí Rusku. 
  • Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová nedávno rozšiřování NATO kritizovala. Jeho cílem je podle ní vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO podle ní prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ,otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.

Rusko označilo krok řeckých úřadů vůči ruským diplomatům za neopodstatněný. „Je zjevné, že za protiruským rozhodnutím řecké vlády, které bylo přijato u příležitosti summitu NATO, stojí Washington, který otevřeně podpořil toto opatření v prohlášení ministerstva zahraničí,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Zacharovová po několika dnech tato tvrzení zopakovala a dodala, že kromě Američanů tlačili na Řecko také Britové.

Atény: Neúcta k Řecku musí skončit

Řecko se proti tvrzením ruského ministerstva zahraničí rázně ohradilo. Vyjádření Zacharovové označila tamní diplomacie za „typický příklad neúcty k třetí zemi a nedostatečného pochopení dnešního světa, v kterém jsou státy bez ohledu na jejich velikost nezávislé a mohou vykonávat nezávislou, mnohostrannou a demokratickou zahraniční politiku“. 

Řecké ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že důkazy, na základě kterých se rozhodlo vůči ruským diplomatům zakročit, předalo v předstihu ruské straně.

Ruské úřady velmi dobře vědí, co jejich lidé dělají.
řecké ministerstvo zahraničí
v reakci na tvrzení ruské diplomacie o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén

„Trvalá neúcta k Řecku musí skončit. Nikdo nemá právo vměšovat se do domácích záležitostí Řecka,“ uvedla také řecká diplomacie a dodala, že ruská tvrzení o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén „nejsou hodna komentáře“. 

Moskva podala „rozhodný protest“

Moskva označila v pátek vyjádření Atén za „protiruská“ a podala proti nim „rozhodný protest“. Diplomatickou nótu v Moskvě převzal řecký velvyslanec.

Moskva v reakci na vyhoštění svých diplomatů označila řecko-ruské vztahy za chladné a slíbila reciproční opatření. Zrušila i plánovanou návštěvu ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Aténách. Podle ruského velvyslance Andreje Maslova „v nynější situaci pozbyla návštěva na aktuálnosti“. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová označila vyhoštění diplomatů za „špinavou provokaci“.

Stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov v pátek v televizi Rossija 24 opět prohlásil, že za diplomatickým konfliktem mezi oběma zeměmi je „tlak na Řecko ze zahraničí“. Vyhoštění diplomatů podle něj odporuje logice a zdravému rozumu.

„Je to docela hrubá provokace. Natolik hrubá, že je pochybné předpokládat, že by jejími autory byli výhradně Řekové,“ citovala Čižova agentura TASS. Smlouvu o novém názvu Makedonie ruský diplomat označil za „právně pochybnou“. I ona je podle Čižova výsledkem „impulsu zvenčí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Dominikánské republice po zřícení střechy diskotéky zemřelo téměř sto lidí

Počet obětí neštěstí v nočním klubu v hlavním městě Dominikánské republiky, kde se v noci na úterý zřítila střecha, vzrostl na 98. Podle agentury AFP to oznámil šéf místních záchranářů Juan Manuel Méndez. Dalších 150 lidí utrpělo zranění. Proč se střecha v oblíbeném klubu v Santo Domingu zřítila, není jasné. Méndez zatím neuvedl, kolik lidí se v podniku přesně nacházelo.
06:21Aktualizovánopřed 4 mminutami

Začínají platit Trumpova plošná cla

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny 34 procent. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.
05:30Aktualizovánopřed 11 mminutami

Reuters: Trumpova vláda obnovuje šest nedávno zrušených humanitárních programů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovuje nejméně šest teprve nedávno zrušených humanitárních programů. Agentuře Reuters to řeklo několik zdrojů obeznámených s touto věcí.
před 51 mminutami

Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí

Americký prezident Donald Trump v úterý večer středoevropského času podepsal exekutivní příkazy, jejichž cílem je podpořit těžbu uhlí. „Vracíme zpět odvětví, které bylo opuštěno,“ řekl Trump v Bílém domě, zatímco za ním stálo několik desítek horníků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po zřícení střechy diskotéky v Dominikánské republice zemřelo nejméně 58 lidí

Nejméně 58 lidí zemřelo a asi 160 dalších utrpělo zranění v noci na úterý na diskotéce v hlavním městě Dominikánské republiky poté, co se tam zřítila část střechy. Uvedly to agentury AP a AFP s odvoláním na šéfa místních záchranářů Juana Manuela Méndeze. Dřívější informace hovořily o 44 obětech. Týmy na místě neštěstí pokračují v práci. Mezi mrtvými je i guvernérka jedné z provincií této karibské ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf izraelské tajné služby zatím zůstane ve funkci, rozhodl nejvyšší soud

Izraelský nejvyšší soud v úterý večer vydal předběžné opatření, podle kterého musí šéf tajné služby Šin Bet Ronen Bar zůstat ve funkci, dokud soud nestanoví jinak. Vládě Benjamina Netanjahua a generální prokurátorce dal zároveň čas do 20. dubna na nalezení „kompromisu“ v právním sporu ohledně bezprecedentního odvolání Bara vládou z čela vnitřní bezpečnostní služby, informuje agentura AFP či server The Times of Israel (ToI). Netanjahu označil rozhodnutí soudu za „podivné“.
před 7 hhodinami

Americké akcie po přechodném růstu opět skončily ve ztrátě

Americké akciové burzy se v úterý znovu propadly do ztrát. Na začátku obchodování si přitom připisovaly až tři procenta, čímž aspoň částečně mazaly rozsáhlé propady, které jim v uplynulých dnech způsobily obavy z negativních hospodářských dopadů celní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa. Později však převážil negativní dopad Trumpova oznámení, že od středy zvýší cla na dovoz z Číny do USA na celkem 104 procent.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Hlavně, aby byla práce.“ Čínské podniky věří, že vyšší cla z USA zvládnou

Do Spojených států míří dvacet procent čínské produkce. Americký prezident Donald Trump přitom v úterý opět zvýšil cla na dovoz z tohoto státu, čímž pohrozil o den dříve. Zpravodajka České televize ještě před tímto nejaktuálnějším vývojem mapovala situaci v exportní základně v provincii Kuang-tung na jihu asijské země. To tamní firmy veskrze věřily, že celní bitvu ustojí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...