Ruští diplomaté musí z Atén kvůli „vměšování“. Moskva kritizuje „protiruské“ výroky Řecka

Moskva a Atény se dostaly do diplomatické přestřelky kvůli rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů z Řecka. Ti podle Atén mimo jiné podněcovali akce proti usmíření Řeků s Makedonci. Moskva vyhoštění kritizovala jako výsledek nátlaku zvenčí, na což Řecko zareagovalo prohlášením, v kterém mimo jiné obvinilo Rusko z „neúcty k třetí zemi“. Uvedlo také, že Moskva moc dobře ví, co její lidé dělají. Rusko nyní podalo diplomatickou nótu proti podle něj protiruským vyjádřením Atén.

Řecko minulý týden rozhodlo o vyhoštění dvou Rusů a dalším dvěma zakázalo vstup do země. Podle řeckého listu Kathimerini viní Atény ruské diplomaty ze snah rozšířit ruský vliv v Řecku, z uplácení řeckých činitelů a z podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely.

  • Dohoda mezi Aténami a Skopje by mohla usnadnit Makedonii vstup do NATO. V roce 2008 totiž Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy se spor s Aténami vyřeší. Případný vstup Makedonie do NATO se ale nelíbí Rusku. 
  • Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová nedávno rozšiřování NATO kritizovala. Jeho cílem je podle ní vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO podle ní prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ,otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.

Rusko označilo krok řeckých úřadů vůči ruským diplomatům za neopodstatněný. „Je zjevné, že za protiruským rozhodnutím řecké vlády, které bylo přijato u příležitosti summitu NATO, stojí Washington, který otevřeně podpořil toto opatření v prohlášení ministerstva zahraničí,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Zacharovová po několika dnech tato tvrzení zopakovala a dodala, že kromě Američanů tlačili na Řecko také Britové.

Atény: Neúcta k Řecku musí skončit

Řecko se proti tvrzením ruského ministerstva zahraničí rázně ohradilo. Vyjádření Zacharovové označila tamní diplomacie za „typický příklad neúcty k třetí zemi a nedostatečného pochopení dnešního světa, v kterém jsou státy bez ohledu na jejich velikost nezávislé a mohou vykonávat nezávislou, mnohostrannou a demokratickou zahraniční politiku“. 

Řecké ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že důkazy, na základě kterých se rozhodlo vůči ruským diplomatům zakročit, předalo v předstihu ruské straně.

Ruské úřady velmi dobře vědí, co jejich lidé dělají.
řecké ministerstvo zahraničí
v reakci na tvrzení ruské diplomacie o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén

„Trvalá neúcta k Řecku musí skončit. Nikdo nemá právo vměšovat se do domácích záležitostí Řecka,“ uvedla také řecká diplomacie a dodala, že ruská tvrzení o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén „nejsou hodna komentáře“. 

Moskva podala „rozhodný protest“

Moskva označila v pátek vyjádření Atén za „protiruská“ a podala proti nim „rozhodný protest“. Diplomatickou nótu v Moskvě převzal řecký velvyslanec.

Moskva v reakci na vyhoštění svých diplomatů označila řecko-ruské vztahy za chladné a slíbila reciproční opatření. Zrušila i plánovanou návštěvu ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Aténách. Podle ruského velvyslance Andreje Maslova „v nynější situaci pozbyla návštěva na aktuálnosti“. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová označila vyhoštění diplomatů za „špinavou provokaci“.

Stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov v pátek v televizi Rossija 24 opět prohlásil, že za diplomatickým konfliktem mezi oběma zeměmi je „tlak na Řecko ze zahraničí“. Vyhoštění diplomatů podle něj odporuje logice a zdravému rozumu.

„Je to docela hrubá provokace. Natolik hrubá, že je pochybné předpokládat, že by jejími autory byli výhradně Řekové,“ citovala Čižova agentura TASS. Smlouvu o novém názvu Makedonie ruský diplomat označil za „právně pochybnou“. I ona je podle Čižova výsledkem „impulsu zvenčí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 31 mminutami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 59 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 2 hhodinami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 3 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 8 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 8 hhodinami
Načítání...