Ruští diplomaté musí z Atén kvůli „vměšování“. Moskva kritizuje „protiruské“ výroky Řecka

Moskva a Atény se dostaly do diplomatické přestřelky kvůli rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů z Řecka. Ti podle Atén mimo jiné podněcovali akce proti usmíření Řeků s Makedonci. Moskva vyhoštění kritizovala jako výsledek nátlaku zvenčí, na což Řecko zareagovalo prohlášením, v kterém mimo jiné obvinilo Rusko z „neúcty k třetí zemi“. Uvedlo také, že Moskva moc dobře ví, co její lidé dělají. Rusko nyní podalo diplomatickou nótu proti podle něj protiruským vyjádřením Atén.

Řecko minulý týden rozhodlo o vyhoštění dvou Rusů a dalším dvěma zakázalo vstup do země. Podle řeckého listu Kathimerini viní Atény ruské diplomaty ze snah rozšířit ruský vliv v Řecku, z uplácení řeckých činitelů a z podkopávání dohody o novém názvu bývalé jugoslávské republiky Makedonie, kterou země nedávno uzavřely.

  • Dohoda mezi Aténami a Skopje by mohla usnadnit Makedonii vstup do NATO. V roce 2008 totiž Aliance souhlasila, že země dostane pozvánku ve chvíli, kdy se spor s Aténami vyřeší. Případný vstup Makedonie do NATO se ale nelíbí Rusku. 
  • Mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová nedávno rozšiřování NATO kritizovala. Jeho cílem je podle ní vojenskopolitické „zadržování“ Ruska. Rozšiřování NATO podle ní prohlubuje dělicí linii mezi Moskvou a Západem a zvyšuje napětí v Evropě. „Nucené vtahování Makedonie do NATO jen potvrzuje, že politika ,otevřených dveří‘ se přeměnila v cíl a nástroj ovládnutí geopolitického prostoru,“ dodala mluvčí.

Rusko označilo krok řeckých úřadů vůči ruským diplomatům za neopodstatněný. „Je zjevné, že za protiruským rozhodnutím řecké vlády, které bylo přijato u příležitosti summitu NATO, stojí Washington, který otevřeně podpořil toto opatření v prohlášení ministerstva zahraničí,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie.

Mluvčí ruského ministra zahraničí Zacharovová po několika dnech tato tvrzení zopakovala a dodala, že kromě Američanů tlačili na Řecko také Britové.

Atény: Neúcta k Řecku musí skončit

Řecko se proti tvrzením ruského ministerstva zahraničí rázně ohradilo. Vyjádření Zacharovové označila tamní diplomacie za „typický příklad neúcty k třetí zemi a nedostatečného pochopení dnešního světa, v kterém jsou státy bez ohledu na jejich velikost nezávislé a mohou vykonávat nezávislou, mnohostrannou a demokratickou zahraniční politiku“. 

Řecké ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že důkazy, na základě kterých se rozhodlo vůči ruským diplomatům zakročit, předalo v předstihu ruské straně.

Ruské úřady velmi dobře vědí, co jejich lidé dělají.
řecké ministerstvo zahraničí
v reakci na tvrzení ruské diplomacie o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén

„Trvalá neúcta k Řecku musí skončit. Nikdo nemá právo vměšovat se do domácích záležitostí Řecka,“ uvedla také řecká diplomacie a dodala, že ruská tvrzení o údajném vlivu třetích stran na rozhodnutí Atén „nejsou hodna komentáře“. 

Moskva podala „rozhodný protest“

Moskva označila v pátek vyjádření Atén za „protiruská“ a podala proti nim „rozhodný protest“. Diplomatickou nótu v Moskvě převzal řecký velvyslanec.

Moskva v reakci na vyhoštění svých diplomatů označila řecko-ruské vztahy za chladné a slíbila reciproční opatření. Zrušila i plánovanou návštěvu ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Aténách. Podle ruského velvyslance Andreje Maslova „v nynější situaci pozbyla návštěva na aktuálnosti“. Mluvčí ruské diplomacie Zacharovová označila vyhoštění diplomatů za „špinavou provokaci“.

Stálý ruský představitel při Evropské unii Vladimir Čižov v pátek v televizi Rossija 24 opět prohlásil, že za diplomatickým konfliktem mezi oběma zeměmi je „tlak na Řecko ze zahraničí“. Vyhoštění diplomatů podle něj odporuje logice a zdravému rozumu.

„Je to docela hrubá provokace. Natolik hrubá, že je pochybné předpokládat, že by jejími autory byli výhradně Řekové,“ citovala Čižova agentura TASS. Smlouvu o novém názvu Makedonie ruský diplomat označil za „právně pochybnou“. I ona je podle Čižova výsledkem „impulsu zvenčí“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...