Německé soudy požadují návrat strážce Usámy bin Ládina, úřady ho údajně vyhostily protiprávně

3 minuty
Německý spor o osud vyhoštěného ochránce Usámy bin Ládina
Zdroj: ČT24

Německá justice a politici se přou o osud islamisty, který podle tajných služeb patřil k ochrance vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina. Po dvou dekádách pobytu v Německu ho policie minulý týden deportovala do Tuniska. Soud tento postup označil za protiprávní a nařídil, aby se Tunisan na náklady státu vrátil zpět do Německa.

Dvaačtyřicetiletý Tunisan byl zadržen na konci června v západoněmeckém městě Bochum, kde žil s rodinou. Bulvární list Bild před časem upozornil, že islamista dostával od státu pro sebe a svou rodinu měsíčně v přepočtu 30 tisíc korun.

Na přelomu tisíciletí podle tajných služeb absolvoval výcvik v táboře Al-Káidy a působil přímo v ochrance Usámy bin Ládina. Kvůli tomu, že je považován za radikálního islamistu, se musel od roku 2006 denně hlásit v Německu na policii.

Při této příležitosti byl také zadržen poté, co Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zrušil své dřívější rozhodnutí. To vyhoštění Tunisana z Německa znemožňovalo kvůli „mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení“, kterému by mohl čelit ve vlasti.

Sami A. veškerá obvinění popírá a samotné vyšetřování z podpory terorismu bylo zastaveno pro nedostatek důkazů. Berlín má ale jasno. „Nemůžeme se spokojit s tím, že se osobní stráže bin Ládina celé roky zdržuje v Německu,“ podotkla koncem června německá kancléřka Angela Merkelová.

Německé soudy ovšem považují Samiho A. za bezúhonného člověka, kterému v Tunisku hrozí mučení. Jeho deportaci proto opakovaně zakázaly. Naposledy k tomu došlo minulý čtvrtek, příslušné úřady se to ale dozvěděly, až když seděl v letadle.

„Deportace je hrubě protiprávní. Rozhodnutí o její nepřístupnosti bylo oznámeno ještě v jejím průběhu. Z toho plyne povinnost úřadů deportaci přerušit,“ upozornil mluvčí správního soudu v Gelsenkirchenu Wolfgang Thewes.

Vyhlídky Samiho A. na návrat ovšem nejsou růžové. I když německé soudy potvrdí nepřípustnost deportace a nařídí jeho návrat, poslední slovo bude mít Tunisko, kde čelí podezření z terorismu.

Na deportaci čekají v Německu desetitisíce lidí

Případ vyvolal v Německu debatu o těžkostech, na které německé úřady narážejí při pokusech vrátit neúspěšné žadatele o azyl do země původu. Podle posledních údajů je v zemi nyní kolem 65 tisíc lidí, kteří by měli být deportováni, ale kvůli problémům s chybějícími dokumenty nebo nedostatečné spolupráci zemí původu deportováni být nemohou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...