Francouzská firma platila teroristům z Islámského státu za udržení své cementárny v Sýrii

2 minuty
Události: Společnost Lafarge měla platit teoristům
Zdroj: ČT24

Francouzští soudci obvinili jednu z největších světových cementáren z podílu na zločinech proti lidskosti. Koncern Lafarge měl dát teroristům z organizace Islámský stát miliony eur za to, že jeho továrna v severní Sýrii bude moct fungovat i během války. Podle nevládních organizací jde o první případ, kdy se podařilo pohnat k zodpovědnosti nadnárodní firmu působící v konfliktní zóně.

Pro drtivou většinu Francouzů jde o bolestivé téma. Islámský stát zosnoval teroristické útoky v Paříži  a Nice, které si vyžádaly více než dvě stě obětí. Nyní vyšlo najevo, že atentáty mohly být placené i z peněz firmy Lafarge.

„Soudci se domnívají, že Lafarge se možná podílel na financování teroristické organizace a tedy na páchání zločinů proti lidskosti,“ uvedla ředitelka nevládní organizace Sherpa Sandra Cossartová.

Skupina Lafarge vlastní na severu Sýrie továrnu a teroristům měla zaplatit 13 milionů eur za to, aby mohla cementárna fungovat i během války. Společnost přitom údajně nebrala ohledy ani na vlastní zaměstnance, kteří se stali terčem únosů nebo vražd. „Lafarge byla jediná společnost, která v regionu zůstala, přestože už ho měl pod kontrolou Islámský stát,“ dodává Crossartová.

Soudci společnosti Lafarge nařídili složit 30 milionů eur jako bezpečnostní záruku. Osm bývalých manažerů už bylo obviněno z financování teroristické skupiny či ohrožení životů. 

Lafarge po skandálu obměnilo vedení

Zbytky válečného opevnění na atlantickém pobřeží
Zdroj: ČT24

Kvůli aféře již také opustila firmu řada lidí. Současné vedení se proti rozhodnutí soudu hodlá odvolat. „Opravdu litujeme, co se stalo v naší syrské pobočce. Poté, co jsme se o tom dozvěděli, okamžitě jsme přijali přísné kroky. Nikdo z obviněných už dnes ve společnosti není,“ ujistil ředitel Lafarge Holcim Beat W. Hess.

Firma Lafarge má ovšem škraloupy i ve vzdálenější minulosti. Během druhé světové války několikanásobně zvýšila své zisky, když dodávala nacistům cement na výstavbu takzvaného Atlantického valu. Nebyla ale jediná; na stavbě opevnění podél evropského atlantického pobřeží, které mělo zabránit spojenecké invazi, se podílely desítky francouzských firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 2 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...