Francouzská firma platila teroristům z Islámského státu za udržení své cementárny v Sýrii

2 minuty
Události: Společnost Lafarge měla platit teoristům
Zdroj: ČT24

Francouzští soudci obvinili jednu z největších světových cementáren z podílu na zločinech proti lidskosti. Koncern Lafarge měl dát teroristům z organizace Islámský stát miliony eur za to, že jeho továrna v severní Sýrii bude moct fungovat i během války. Podle nevládních organizací jde o první případ, kdy se podařilo pohnat k zodpovědnosti nadnárodní firmu působící v konfliktní zóně.

Pro drtivou většinu Francouzů jde o bolestivé téma. Islámský stát zosnoval teroristické útoky v Paříži  a Nice, které si vyžádaly více než dvě stě obětí. Nyní vyšlo najevo, že atentáty mohly být placené i z peněz firmy Lafarge.

„Soudci se domnívají, že Lafarge se možná podílel na financování teroristické organizace a tedy na páchání zločinů proti lidskosti,“ uvedla ředitelka nevládní organizace Sherpa Sandra Cossartová.

Skupina Lafarge vlastní na severu Sýrie továrnu a teroristům měla zaplatit 13 milionů eur za to, aby mohla cementárna fungovat i během války. Společnost přitom údajně nebrala ohledy ani na vlastní zaměstnance, kteří se stali terčem únosů nebo vražd. „Lafarge byla jediná společnost, která v regionu zůstala, přestože už ho měl pod kontrolou Islámský stát,“ dodává Crossartová.

Soudci společnosti Lafarge nařídili složit 30 milionů eur jako bezpečnostní záruku. Osm bývalých manažerů už bylo obviněno z financování teroristické skupiny či ohrožení životů. 

Lafarge po skandálu obměnilo vedení

Zbytky válečného opevnění na atlantickém pobřeží
Zdroj: ČT24

Kvůli aféře již také opustila firmu řada lidí. Současné vedení se proti rozhodnutí soudu hodlá odvolat. „Opravdu litujeme, co se stalo v naší syrské pobočce. Poté, co jsme se o tom dozvěděli, okamžitě jsme přijali přísné kroky. Nikdo z obviněných už dnes ve společnosti není,“ ujistil ředitel Lafarge Holcim Beat W. Hess.

Firma Lafarge má ovšem škraloupy i ve vzdálenější minulosti. Během druhé světové války několikanásobně zvýšila své zisky, když dodávala nacistům cement na výstavbu takzvaného Atlantického valu. Nebyla ale jediná; na stavbě opevnění podél evropského atlantického pobřeží, které mělo zabránit spojenecké invazi, se podílely desítky francouzských firem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...