V Turecku propustili 18 tisíc státních zaměstnanců

Turecko vydalo dekret, na jehož základě bylo propuštěno více než osmnáct tisíc státních zaměstnanců. Jedná se hlavně o policisty a vojáky. Podle médií jde o poslední mimořádné opatření přijaté v rámci výjimečného stavu, který byl v Turecku opakovaně obnovován od pokusu o státní převrat v roce 2016. Prezident Recep Tayyip Erdogan po červnovém vítězství ve volbách oznámil, že země už výjimečný stav potřebovat nebude. Podle médií má být zrušen v pondělí.

Výjimečný stav byl od července 2016 po třech měsících obnovován, současný termín vyprší 18. července. Po neúspěšném puči přišlo podle OSN v Turecku o práci přes sto tisíc státních zaměstnanců a další tisíce byly zatčeny. Přes padesát tisíc Turků bylo obviněno a na soudní procesy čekají ve věznicích.

Podle nového dekretu přijde o práci dalších 18 632 lidí, devět tisíc z nich jsou policisté a šest tisíc příslušníci armády. Na seznamu je dále asi tisíc zaměstnanců ministerstva spravedlnosti a 650 lidí, které zaměstnává ministerstvo školství.

Dekret rovněž nařizuje uzavřít dvanáct spolků, zrušit troje noviny a jednu televizní stanici. Mění rovněž předchozí opatření a umožňuje znovu ve státních službách zaměstnat 148 lidí propuštěných při podobných čistkách v minulosti.

Výjimečný stav má být zrušen v pondělí

Turecká média uvádějí, že výjimečný stav bude zrušen v pondělí, až Erdogan složí přísahu a zahájí svůj další mandát. Zrušení výjimečného opatření sliboval Erdogan v kampani. Od pondělí také začne platit nový, prezidentský politický systém, jak to umožňuje úprava ústavy, kterou Turci schválili loni v referendu.

Moc bude výrazněji soustředěna v rukou prezidenta, který bude po zrušení funkce premiéra moci sestavit vládu, vydávat dekrety a stanovovat rozpočet.

Nevládní organizace Human Rights Joint Platform zjistila, že od puče do letošního března bylo v Turecku propuštěno více než 112 tisíc lidí, mezi nimi osm tisíc vojáků, 33 tisíc zaměstnanců ministerstva školství a 31 tisíc ministerstva vnitra. Tisíce dalších byly sesazeny na nižší pozice. Opozice v těchto čistkách vidí snahu umlčet všechny kritické hlasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 51 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...