Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) obvinila šéfa myanmarské armády a další armádní pohlaváry ze zločinů proti lidskosti, které vedly 700 tisíc muslimských Rohingů k útěku do sousedního Bangladéše. AI uskutečnila celkem 400 rozhovorů, k dispozici má také fotografie, videa a satelitní snímky, které prý tyto zločiny dokládají. Situaci v Myanmaru by měl podle AI řešit mezinárodní trestní soud v Haagu.
„Zůstaňte v klidu, jinak vesnici vypálíme.“ Amnesty viní armádní špičky v Myanmaru z násilí na Rohinzích
Od 25. srpna loňského roku uprchlo do Bangladéše na 702 tisíc rohingských žen, mužů a dětí. AI se prošetřování brutálního zátahu věnovala tři čtvrtě roku. Výsledkem je 190stránkový dokument „Všechno zničíme: Odpovědnost armády za zločiny proti lidskosti v Arakanském státě“. Podle AI dokument dokazuje, že na vraždách Rohingů se podílelo celkem třináct vysoce postavených myanmarských armádních činitelů včetně šéfa armády Mina Aunga Hlainga.
Žádní neposlušní vojáci, ale organizovaný útok
„Propuknutí násilí – včetně vražd, znásilňování, mučení, vypalování a nuceného vyhladovění, které spáchaly bezpečnostní síly Myanmaru v obcích severního Arakanského státu, nebylo činem neposlušných vojáků nebo jednotek,“ řekl Amnesty krizový poradce Matthew Wells. „Existuje velké množství důkazů, že se jednalo o velmi organizovaný, systematický útok na populaci Rohingů,“ zdůraznil Wells.
Vypálená vesnice v Arakanském státě
Mezi důkazy, k nimž se organizace dostala, patří zvuková nahrávka předpokládaného hovoru mezi jedním z Rohingů z vesnice Inn Din a myanmarským armádním činitelem. „Dostali jsme rozkaz vypálit celou vesnici, pokud dojde k nepokojům. Pokud nebudete žít pokojně, všechno zničíme… Operace začíná… Pokud zůstanete v klidu, nebudou žádné problémy, pokud ne, budete v nebezpečí,“ varoval muže armádní činitel.
Právě ve vesnici Inn Din došlo následně k jednomu z největších masakrů. Amnesty v jedné z dřívějších zpráv informovala o plenění a vypalování domovů Rohingů ze strany armády, která údajně střílela po lidech, již se pokoušeli z vesnice uprchnout.
Satelitní snímky zničené vesnice v Myanmaru
Několik vojáků už odsoudil i samotný Myanmar
Z etnických čistek nařkla myanmarskou armádu i organizace OSN. Armáda to sice odmítá, v dubnu bylo ale odsouzeno sedm vojáků k ročním nuceným pracím právě za jejich úlohu během masakru v Inn Din.
Nová zpráva Amnesty teď cituje důvěrné vojenské dokumenty jako důkaz, že za čistkami stála část vojenského velitelství, která dohlížela na operace, během nichž byly spáchány zločiny proti lidskosti. „Seniorní armádní činitelé věděli, nebo měli vědět, že dochází ke zločinům proti lidskosti, ale nedokázali jim předejít,“ píše AI.
Jedna z rohingských žen, kterou vojáci znásilnili v místní škole, organizaci řekla, že když opustila budovu, spatřila mnoho mrtvých těl. „Někteří byli zastřeleni, někteří podříznuti, Všichni byli svázaní. Všude na zemi byly kulky… Bylo tam tolik krve. Mrtvá těla vypadala jako kameny na poli. Myslela jsem, že budu zvracet,“ vzpomíná svědkyně. Muži i chlapci pak AI vyprávěli, jak je myanmarské síly mučily až na pokraj smrti.
Rohingští povstalci údajně vraždili hinduisty
Zpráva se ale zaobírá i činy rohingských rebelů z Arakanské armády za spásu Rohingů (ARSA), která armádní zátah loni v létě spustila koordinovanými útoky na stanoviště myanmarské armády. Amnesty v květnu upozornila, že ARSA údajně zavraždila na severu Arakanského státu několik lidí z jiných etnických a náboženských skupin. Podle AI zemřelo až sto hinduistů, ARSA to ale popírá.