Spojené státy odcházejí z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Původní spekulace médií potvrdila americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. Orgán, který dohlíží na dodržování lidských práv ve světě, byl už dříve terčem americké kritiky kvůli údajné zaujatosti vůči Izraeli. Podle Haleyové si Rada tropí z lidských práv posměch. Velvyslankyně zároveň kritizovala ostatní země, že nechtějí orgán reformovat.
USA opouštějí Radu OSN pro lidská práva. Je to pokrytecká organizace, uvedla Haleyová
3 minuty
Spojené státy končí v Radě OSN pro lidská práva
„Chci říct naprosto jasně, že tento krok neznamená ústup od závazků v oblasti lidských práv. Právě naopak – činíme tak proto, že dál už nemůžeme zůstat součástí pokrytecké a sebestředné organizace, která se lidským právům vysmívá,“ prohlásila Haleyová.
Velvyslankyně už loni několikrát prohlásila, že USA jsou připraveny Radu pro lidská práva opustit. Kritizovala tehdy především údajnou „chronickou zaujatost“ této instituce vůči Izraeli. Spojené státy dlouhodobě požadovaly reformu Rady.
„Už dlouhou dobu Rada pro lidská práva chrání ty, kteří ve skutečnosti tato práva porušují, a navíc je předpojatá. V jejích řadách jsou lidé, kteří sami lidská práva porušují, nejkrutější režimy světa se díky ní zbavují odpovědnosti. Před rokem jsme na tuto situaci upozorňovali, ale žádný pokrok nevidíme,“ konstatovala Haleyová.
Je tu několik zemí, které ctí naše hodnoty. Některé se dokonce velmi angažují, ale jsou zostuzovány izraelskými nepřáteli, doplácejí na přetvářku zemí jako Kuba, Venezuela, Demokratická republika Kongo a další. Nikdo pak nemá odvahu se přidat k našemu boji za přeměnu tohoto pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům.
Za Bushe USA Radu OSN tři roky bojkotovaly
UNHRC sídlí v Ženevě a má 47 členů, které volí na tři roky Valné shromáždění OSN. Vznikla v roce 2006 jako nástupce Komise OSN pro lidská práva (UNCHR). Rada úzce spolupracuje s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jímž je v současnosti Zajd Raad Husajn. Komisař tento týden ostře kritizoval prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozdělování rodin migrantů na americko-mexické hranici.
„Je to nehummání a rozhodně taková praxe není nutná. Cílem je odradit lidi od cesty do Spojených států a taky potrestat ty, kteří se sem už dostali a hledají tu bezpečí,“ podotkl Michael Garcia Bochenek z oddělení práv dítěte jiné lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Ve dvanáctileté historii Rady OSN pro lidská práva zatím žádná členská země orgán neopustila dobrovolně. Před sedmi lety, během takzvaného arabského jara, byla Libye se souhlasem Valného shromáždění z Rady vyloučena. Během vlády prezidenta George Bushe mladšího Washington UNHRC tři roky bojkotoval, za prezidenta Baracka Obamy se do ní opět vrátil.
Spojené státy pod Trumpovým vedením už loni oznámily, že ke konci letošního roku opustí Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Trump odstoupil také od pařížské klimatické dohody či jaderné dohody s Íránem.
Organizace hájící lidská práva kritizují Trumpovu vládu, že ve své zahraniční politice nepřistupuje k lidským právům jako k prioritě, ale nad jejich porušováním v některých částech světa přivírá oči. Odchod USA z Rady by podle diplomatů také mohl posílit země, jako je Kuba, Rusko, Egypt a Pákistán, které vzdorují tomu, co považují za vměšování OSN do svých svrchovaných záležitostí.
