Spojené státy odcházejí z organizace UNESCO. Následovat je bude Izrael

Nahrávám video
USA a Izrael odejdou z organizace UNESCO
Zdroj: ČT24

Spojené státy opustí na konci příštího roku Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Krok souvisí s několika rezolucemi, jež organizace v minulosti přijala a které Washington vnímá jako protiizraelské. UNESCO vyjádřilo nad rozhodnutím Američanů hlubokou lítost. Přípravy na odchod země z organizace oznámil také Izrael.

„Toto rozhodnutí nebylo lehké,“ uvedlo k vystoupení z UNESCO americké ministerstvo zahraničí. Podle něj k tomu vedla mimo jiné „nutnost zásadní reformy organizace“, ale i její „zaujatost vůči Izraeli“. Spojené státy se budou nadále snažit podílet se na činnosti organizace jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými „názory, stanovisky a odbornými posudky“, dodala americká diplomacie.

Vedení UNESCO už potvrdilo, že od Spojených států dostalo oficiální oznámení o odchodu z organizace, která mimo jiné rozhoduje o zápisu kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví.

Šéfka organizace Irina Bokovová uvedla, že rozhodnutí Washingtonu organizace „hluboce lituje“ a označila jej za ztrátu pro „rodinu Spojených národů“. „Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost,“ uvedla Bokovová.

Nahrávám video
Profesor historie Lukeš: USA budou pozorovatelem, dopad bude malý
Zdroj: ČT24

Izrael rozhodnutí USA přivítal a označil ho za začátek „nové éry“ v OSN. „Pokud budou diskriminovat Izrael, budou za to muset zaplatit,“ uvedl v prohlášení velvyslanec země při OSN Danny Danon. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně oznámil, že nařídil zahájit přípravy na odchod země z UNESCO.

Francie, jejíž hlavní město je sídlem organizace UNESCO, vyslovila nad americkým krokem politování. „Potřebujeme Ameriku, která zůstává oddána světovému dění,“ prohlásil velvyslanec při OSN François Delattre. Jeho ruská kolegyně Taťjana Dovgalenková označila odchod USA z organizace za „šok“.

Je to Trumpův styl, když se mu někdo nepodřídí, tak si sbalí věci a odejde. Závažné rozhodnutí to je možná z politického pohledu, ale praktický dopad na UNESCO nebo Spojené státy bude velmi malý. USA de facto v organizaci zůstávají, jen mění svůj status na status pozorovatele.
Igor Lukeš
profesor historie

Američany pobouřilo přijetí Palestiny

Spojené státy přestaly už v roce 2011 posílat příspěvky do UNESCO poté, co se členem této organizace stala Palestina. Ke stejnému kroku tehdy přistoupil i Izrael.

Letos v květnu vyzvala tuzemskou vládu k pozastavení placení členských příspěvků také česká Poslanecká sněmovna. Důvodem bylo přijetí rezoluce, která kritizovala Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označila je za porušení mezinárodního práva. Podle Izraele popírala židovské vazby na Chrámovou horu, která je jedním z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě.

Už loni přijalo UNESCO na návrh arabských zemí rezoluci, ve které používalo pro místa v jeruzalémském historickém jádru pouze arabské názvy. Podle Izraele dokument opomíjel tisíciletý vztah Židů k Jeruzalému.

Izrael východní Jeruzalém obsadil za války v roce 1967, později jej v rozporu s mezinárodním právem připojil k západním čtvrtím a celé město označil za svou nedělitelnou metropoli. Dohody z 90. let přitom počítaly s tím, že východní Jeruzalém bude hlavním městem palestinského státu.

Spojené státy už jednou UNESCO opustily, a to v roce 1984. Za důvod tehdy označily protizápadní politizaci a neefektivní řízení. Zpět se vrátily teprve v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 51 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...