Spojené státy odcházejí z organizace UNESCO. Následovat je bude Izrael

10 minut
USA a Izrael odejdou z organizace UNESCO
Zdroj: ČT24

Spojené státy opustí na konci příštího roku Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Krok souvisí s několika rezolucemi, jež organizace v minulosti přijala a které Washington vnímá jako protiizraelské. UNESCO vyjádřilo nad rozhodnutím Američanů hlubokou lítost. Přípravy na odchod země z organizace oznámil také Izrael.

„Toto rozhodnutí nebylo lehké,“ uvedlo k vystoupení z UNESCO americké ministerstvo zahraničí. Podle něj k tomu vedla mimo jiné „nutnost zásadní reformy organizace“, ale i její „zaujatost vůči Izraeli“. Spojené státy se budou nadále snažit podílet se na činnosti organizace jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými „názory, stanovisky a odbornými posudky“, dodala americká diplomacie.

Vedení UNESCO už potvrdilo, že od Spojených států dostalo oficiální oznámení o odchodu z organizace, která mimo jiné rozhoduje o zápisu kulturních a přírodních památek na seznam světového dědictví.

Šéfka organizace Irina Bokovová uvedla, že rozhodnutí Washingtonu organizace „hluboce lituje“ a označila jej za ztrátu pro „rodinu Spojených národů“. „Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost,“ uvedla Bokovová.

6 minut
Profesor historie Lukeš: USA budou pozorovatelem, dopad bude malý
Zdroj: ČT24

Izrael rozhodnutí USA přivítal a označil ho za začátek „nové éry“ v OSN. „Pokud budou diskriminovat Izrael, budou za to muset zaplatit,“ uvedl v prohlášení velvyslanec země při OSN Danny Danon. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu následně oznámil, že nařídil zahájit přípravy na odchod země z UNESCO.

Francie, jejíž hlavní město je sídlem organizace UNESCO, vyslovila nad americkým krokem politování. „Potřebujeme Ameriku, která zůstává oddána světovému dění,“ prohlásil velvyslanec při OSN François Delattre. Jeho ruská kolegyně Taťjana Dovgalenková označila odchod USA z organizace za „šok“.

Je to Trumpův styl, když se mu někdo nepodřídí, tak si sbalí věci a odejde. Závažné rozhodnutí to je možná z politického pohledu, ale praktický dopad na UNESCO nebo Spojené státy bude velmi malý. USA de facto v organizaci zůstávají, jen mění svůj status na status pozorovatele.
Igor Lukeš
profesor historie

Američany pobouřilo přijetí Palestiny

Spojené státy přestaly už v roce 2011 posílat příspěvky do UNESCO poté, co se členem této organizace stala Palestina. Ke stejnému kroku tehdy přistoupil i Izrael.

Letos v květnu vyzvala tuzemskou vládu k pozastavení placení členských příspěvků také česká Poslanecká sněmovna. Důvodem bylo přijetí rezoluce, která kritizovala Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě a označila je za porušení mezinárodního práva. Podle Izraele popírala židovské vazby na Chrámovou horu, která je jedním z nejposvátnějších míst v Jeruzalémě.

Už loni přijalo UNESCO na návrh arabských zemí rezoluci, ve které používalo pro místa v jeruzalémském historickém jádru pouze arabské názvy. Podle Izraele dokument opomíjel tisíciletý vztah Židů k Jeruzalému.

Izrael východní Jeruzalém obsadil za války v roce 1967, později jej v rozporu s mezinárodním právem připojil k západním čtvrtím a celé město označil za svou nedělitelnou metropoli. Dohody z 90. let přitom počítaly s tím, že východní Jeruzalém bude hlavním městem palestinského státu.

Spojené státy už jednou UNESCO opustily, a to v roce 1984. Za důvod tehdy označily protizápadní politizaci a neefektivní řízení. Zpět se vrátily teprve v roce 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...