Trochu jako letiště, nebo možná ústředí z galaktických Hvězdných válek. I tak návštěvníkovi připadá nové sídlo Severoatlantické aliance v Bruselu. Majestátní dojem podtrhuje i centrální prostor zvaný agora, který se klene až do 32metrové výšky. Pro srovnání: stejné výšky dosahuje klenba pražské svatovítské katedrály. V unikátní budově natáčel reportér ČT Lukáš Dolanský.
Podívejte se: NATO se přestěhovala do největší kancelářské budovy. Připomíná spojené ruce ze skla
Sepjaté ruce a strop vysoký jako v katedrále. Podívejte se na nové sídlo NATO (zdroj: ČT24)
Nová budova stojí na několika principech. Tím prvním je transparentnost, proto architekti sáhli po velkém množství skla. Tím druhým je spojení, propojení. Proto také budova seshora připomíná spojené ruce.
Komplikovaná budova má celkem osm masivních křídel napojených na velkou centrální prostoru označovanou jako „agora“. „Má to i pozitivní dopad: neformální konzultace a denodenní potkávání na chodbách anebo ve foyer ohromně zlepšují komunikaci,“ pochvaluje si nové sídlo český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Budova, kde se nachází také obchody, kadeřník, banka a několik restaurací, myslí i na ekologii. Dešťovou vodou se splachuje a zalévá. Topí se geotermálními vrty a energie se spoří i díky speciálnímu izolačnímu sklu. Velké prosklené plochy navíc zvyšují přísun přirozeného světla, což vede k dalším úsporám.
GALERIE
Nové sídlo NATO v Bruselu
Nové sídlo má být ekologičtější i z toho důvodu, že budou mít zaměstnanci snadný přístup na veřejnou hromadnou dopravu, využívání telekonferencí pak má omezit cestování. A aby se úředníci a vojáci udržovali v kondici, denně budovou každý z nich nachodí v průměru šest kilometrů.
Ve starém sídle se zastavil čas
Když se Severoatlantická aliance stěhovala v roce 1967 do Bruselu, psalo se jiné století. Nejen historicky, ale i politicky – Studená válka byla tehdy v plném proudu. Svět se sice od té doby výrazně změnil, samotná budova Aliance ovšem nikoliv a v průběhu času přestala vyhovovat.
Počet členských zemí NATO se totiž mezitím skoro zdvojnásobil a v centrále Aliance navíc otevřela své diplomatické mise řada partnerských zemí. Pětina kanceláří tak byla v posledních letech rozeseta různě po Bruselu.
Room 1 ve starém sídle NATO
Proto padlo rozhodnutí o výstavbě nejrozsáhlejší kancelářské budovy v Evropě s plochou 250 tisíc metrů čtverečních. Architektonickou soutěž na nové sídlo v Bruselu v roce 2004 vyhrála architektonická kancelář Assar Architects, hlavním autorem návrhu byl Jo Palma.
„V podstatě to byla spíš stavba podobná mezinárodnímu letišti. Vždyť my tady máme ročně přes sto tisíc návštěvníků,“ říká zástupce generálního tajemníka Camille Grand.
Dovnitř by mělo vejít zhruba 1500 diplomatů i dalšího personálu, který patří k zastoupení členských zemí. Vedle toho i pro 1700 vojenských a civilních pracovníků samotné Aliance, dalších 800 lidí pracujících v různých agenturách NATO i pro zhruba 500 návštěvníků každý den.
Moderní sídlo Aliance slavnostně otevřel před rokem americký prezident Donald Trump. Stěhování se má dokončit do letošního 30. června.
- Část berlínské zdi, která za studené války rozdělovala německé hlavní město, připomíná nedaleko nového sídla Aliance někdejší rozdělení Evropy.
- Část konstrukce zřícených mrakodrapů Světového obchodního střediska (WTC) zase upomíná na jedinou událost, v jejímž důsledku zatím NATO reagovalo podle svého nejdůležitějšího pravidla „všichni za jednoho“. Pátý článek Washingtonské smlouvy o tom, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny, byl zatím využit jen v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 ve Spojených státech.
- Na prostranství před novou budovu se už také přestěhoval symbol NATO: čtyřcípá hvězda, která zdobila vstup do dosavadních aliančních prostor.