Přesně před sto lety, 24. května 1918, uznala italská vláda československé vojsko. Při velkolepé slavnosti v Římě tehdy nově vzniklé jednotky symbolicky převzaly bojový prapor. A navíc tam českoslovenští legionáři poprvé vzdali čest písni „Kde domov můj“ jako státní hymně.
Do Říma se po sto letech vrátili českoslovenští legionáři. Tehdy se vyznamenali v bitvě na Piavě
Události: Do Říma se vrátily československé legie (zdroj: ČT24)
Československé legie v Římě
Československá vlajka a československé stejnokroje legií v Itálii se na Benátské náměstí v Římě vrátily přesně po sto letech. Tehdy tu přísahalo 600 Čechoslováků. Po sto letech jich tu bylo ve stejných uniformách přesně šest.
„Má to vlastně dvě symboliky. Šest jako plná stráž a šest za šest stovek vojáků, kteří zde přísahali přesně před sto lety,“ vysvětlil student historie Tomáš Rusek z Československé obce legionářské.
Na náměstí nesl tentokrát repliku historického praporu právě on. „Ve středovém poli obkrouženém lipovou ratolestí vidíme znaky českých zemí – Morava, Čechy, Slezsko a samozřejmě Slovensko,“ uvedl. Před sto lety převzal prapor Milan Rastislav Štefánik.
Prapor československých legií v Římě
Italové si cenili zvědů i bojovníků od Piavy
Italské oddíly platily za druhé nejpočetnější legie. Na rozdíl od československých dobrovolníků v Rusku nebo ve Francii ale bojovali legionáři v Itálii jenom proti rakousko-uherským jednotkám.
Vyznamenali se hlavně v bitvě na Piavě, která trvala zhruba rok – od listopadu 1917 až do konce války. „Ofenziva na Piavě byla poslední, kdy se Rakušané naposledy pokusili zaútočit,“ upozornil tajemník Československé obce legionářské Milan Mojžíš.
Československé legie v Římě
Italové přínos legionářů oceňují i dnes. „Významný byl především přínos československých průzkumníků. Ti svými přesnými informacemi rozhodujícím způsobem přispěli k vítězství,“ připomněl velitel pozemního vojska v regionu Abruzzo Rino DeVito.
Součástí uniforem byly i speciální klobouky. „Alpinský klobouk je nejtypičtější součástí ústroje našich legionářů v Itálii,“ řekl další člen Československé obce legionářské Petr Tolar. Kromě nich je nosili i příslušníci elitních horských oddílů.
Za účast v legiích ale Čechoslovákům hrozil trest smrti za velezradu. Tak se s pětapadesáti zajatými legionáři vypořádaly rakouské jednotky. Většinu z nich pověsily.