Do neděle by měla vzniknout nová italská koalice, ve které bude zastoupeno euroskeptické Hnutí pěti hvězd i protiimigrační Liga. I když půjde o premiéru v tom smyslu, že v jednom z největších států EU budou u moci strany kritizující Brusel, na druhé straně podle filozofa a politického sociologa Václava Bělohradského lze Itálii považovat za předzvěst toho, jak se bude politicky orientovat celá Evropa. Bělohradský to uvedl v pořadu Události, komentáře.
Itálie již v minulosti zažila jedno velké politické zemětřesení, když v roce 1994 vyhrálo na úkor tradičních politických stran uskupení Forza Italia. V jeho čele stál jeden z nejbohatších Italů Silvio Berlusconi.
„Byl to veliký skandál – ale teď máme Trumpa v Americe a máme Andreje Babiše v Česku. Nakonec se vstup podnikatelů do politiky ukázal, že je jednou z cest demokratických společností,“ nastínil Václav Bělohradský.
To, že nyní formují koalici v Itálii strany protestní, které se navíc v minulosti vymezovaly vůči Bruselu, tak může být další ukázkou, kam v budoucnu zamíří politika i v jiných evropských zemích. Podle Václava Bělohradského ukázaly letošní březnové volby, že se nepodařil pokus o obnovu tradičního pravo-levého dvoupólového politického systému, oč se paradoxně pokoušel Silvio Berlusconi.
„Máme teď tripolární systém,“ konstatoval Bělohradský s tím, že oněmi póly jsou dva předpokládaní koaliční partneři Liga a Hnutí pěti hvězd, kteří se navzdory vládnímu spojenectví programově v mnohém rozcházejí, a třetí pól pak tvoří sociálnědemokratická Demokratická strana. Ta byla u moci v minulém období.
Podle profesora Univerzity v Terstu Bělohradského je obtížné dát dohromady fungující koalici. „Každá strana se definuje proti té druhé, takže spolu nejsou schopny udělat koalici,“ podotkl.
I koalice, která nyní vzniká, je spíše důsledkem politického tlaku italského prezidenta Sergia Mattarelly a ústupku Silvia Berlusconiho než přirozeným průnikem programů. „Mnohem přirozenější by byla koalice mezi pětihvězdičkovým hnutím a levicí, ale levice se zaťala a rozhodla se, že prohráli volby, a nebudou proto vládnout,“ podotkl.
Nová koalice tak bude svým způsobem pravo-levá, i když podle Václava Bělohradského lze i u Ligy najít mnoho levicových programových bodů. Koalice bude ale také reprezentovat politická uskupení, která propagují zájmy geograficky protichůdných částí Itálie.
Sokol: Strany si moc nekonkurují, každá je úspěšná v jiném regionu
Podle politologa z vysoké školy CEVRO Institut Petra Sokola (ODS), který byl dalším hostem Událostí, komentářů, to ale zase tak neobvyklé není. „Ty strany si tak moc nekonkurují,“ míní. Poukázal, že Liga, popř. pravicová aliance, v jejímž rámci kandidovala, vládne na sever od Říma a levice jižně od Říma, takže mají strany jasně vymezené pole politické působnosti.
„Navíc to nebude premiéra. Už první Berlusconiho vláda byla složena z Berlusconiho Forza Italia, potom jižanských nacionálních konzervativců na jedné straně a na druhé straně Ligy severu. Začalo to pak dřít, ale nějakou dobu to fungovalo,“ dodal Petr Sokol.
V březnových volbách v Itálii dostala nejvíce hlasů středopravá koalice, ve které měly hlavní slovo Berlusconiho Forza Itália a také Liga, která nakonec získala více hlasů než Berlusconiho partaj. Dohromady získala středopravá koalice 37 procent hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny a podobný zisk měla i v Senátu, což jí však nezajistilo parlamentní většinu. V dolní parlamentní komoře získala pouze o 38 křesel více než Hnutí pěti hvězd, kterému hodilo svůj hlas 33 procent voličů.
Výsledkem dlouhých jednání, když prezident Mattarella nakonec pohrozil předčasnými volbami, byl Berlusconiho ústupek. A to když oznámil, že se jeho strana nebude podílet na vládě, ale nebude bránit spojení Ligy s Hnutím pěti hvězd.
Případná vládní koalice, kde by měly hlavní slovo tyto dvě strany, které se v minulosti negativně stavěly k Evropské unii, vyvolává obavy u evropských partnerů. Podle Petra Sokola ale obě strany v poslední době ze svých postojů značně ustoupily. Z EU nechce vystupovat ani jedna partaj a Hnutí pěti hvězd ustoupilo i od myšlenky na referendum o euru.
