Puigdemont zaplatil dvoumilionovou kauci a opustil německou vazbu

Nahrávám video

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont zaplatil kauci ve výši 75 tisíc eur (1,9 milionu korun) a opustil vazbu v severoněmeckém Neumünsteru. Politik rovněž úřadům poskytl adresu, na níž bude v Německu pobývat do doby, než úřady rozhodnou o jeho případném vydání do Španělska.

Pětapadesátiletý Puigdemont byl v Německu zadržen 25. března po překročení dánsko-německé hranice na základě evropského zatykače, když se autem vracel z Finska do Belgie, kde do té doby žil v exilu.

Španělsko požaduje jeho vydání kvůli vzpouře a zpronevěře veřejných prostředků tím, že jeho vláda loni uspořádala nepovolené referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku.

Soud ve městě Schleswig ve čtvrtek odmítl Puigdemonta vydat na základě jeho obžaloby ze vzpoury. Připustil ale jeho vydání kvůli údajné zpronevěře. Rozhodl zároveň o podmínečném propuštění katalánského separatistického vůdce z vazby po složení kauce.

Puigdemontův právník po propuštění svého mandanta ujistil, že se pokusí přesvědčit soud o tom, aby vyloučil vydání Puigdemonta i na základě obvinění ze zpronevěry.

Puigdemont obžalobu Madridu odmítá a tvrdí, že je politicky motivovaná. Proti vydání do Španělska se může případně bránit u německého ústavního soudu. Zatímco v případě odsouzení za násilnou vzpouru může politik ve Španělsku dostat až třicet let vězení, nejvyšší trest za zpronevěru může být dvanáct let.

Puigdemont: Nesmíme ustoupit

Krátce před propuštěním z vazby vyjádřil Puigdemont úmysl pokračovat v úsilí o nezávislost Katalánska. „Musíme svou pozici udržet a neustoupit,“ napsal podle německých médií na sociální síti Twitter.

„Musíme do budoucnosti hledět  s nadějí a optimismem. Máme právo zabránit tomu, aby nám naši budoucnost ukradli,“ tvrdí dál katalánský politik. Svůj vzkaz doprovodil heslem „LlibertatPresosPolitics“ (Svoboda pro politické vězně). Obžalobě ze vzpoury čelí ve Španělsku třináct katalánských separatistů, někteří jsou už ve španělské vazbě.

Také při krátkém vystoupení po svém propuštění politik poděkoval za projevy solidarity a vyzval k okamžitému propuštění svých kolegů dosud zadržovaných ve Španělsku a k dialogu. Španělské úřady podle něj nemají důvod nezahájit dialog s katalánskými politickými vůdci.

Španělské soudy řeší, co dál

Podle pravidel spojených s eurozatykačem, na jehož základě byl Puigdemont v Německu v březnu zatčen, musí španělský soud respektovat podmínky případného vydání separatistického lídra stanovené Berlínem. Pokud by však justice v Madridu trvala na tom, že hodlá bývalého katalánského lídra soudit i za jiné trestné činy než zpronevěru, musí učinit nějaký krok dříve, než německý soud rozhodne o případném vydání. Podle španělských médií má teď justice několik možností. 

Možnost č. 1 - Rozšíření eurozatykače: Podle listu El Mundo může Španělsko dodatečně rozšířit evropský zatykač o trestný čin vzpoury nižšího stupně (španělsky sedición), za který hrozí až patnáct let vězení. Německý soud by poté musel posoudit nový zatykač a rozhodovat, zda má tento čin na rozdíl od vzpoury (španělsky rebelión) ekvivalent v německých zákonech.

Možnost č. 2 - Stažení eurozatykače: Další z variant, které přicházejí v úvahu, je úplné stažení evropského zatykače. K tomu přistoupil soudce nejvyššího soudu Pablo Llarena již jednou, krátce před prosincovými předčasnými volbami v Katalánsku. Tehdy řešila žádost o Puigdemontovo vydání Belgie, která od toho po zrušení zatykače upustila. Llarena svůj krok vysvětlil tím, že nechce, aby justice v jiné zemi rozhodovala, za co může být politik ve Španělsku souzen.

Letos však Llarena po vznesení obžaloby vydal zatykač znovu. Pokud by jej opět zrušil, byl by Puigdemont v Německu volný a zatčení by mu hrozilo jen ve Španělsku. Tento krok je podle zdrojů El País nepravděpodobný, neboť by patrně poškodil obraz španělské justice v Evropě.

Možnost č. 3 - Druhý proces po odpykání případného prvního trestu: Soud v Madridu by teoreticky mohl dosáhnout svého a Puigdemonta soudit za vzpouru i v případě, že jej Německo vydá pouze kvůli obžalobě ze zpronevěry. List ABC s odvoláním na právníky napsal, že existuje teoretická možnost odsoudit jej za zpronevěru a po odpykání trestu soudit i za závažnější trestný čin, jehož promlčecí doba je dvacet let.

Znalci oslovení médii se vesměs shodují, že španělská justice vyčká na další postup německého soudu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 25 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...