Hawkingův pohřeb

Šestasedmdesát úderů zvonů. S Hawkingem se v Cambridge rozloučily stovky jeho blízkých

V univerzitním městě Cambridge proběhl pohřeb světoznámého fyzika Stevena Hawkinga. Soukromého obřadu se účastnilo pět set smutečních hostů, stovky lidí obklopily katedrálu. V polovině června bude popel slavného astrofyzika uložen do Westminsterského opatství v Londýně vedle hrobu fyzika Isaaka Newtona a poblíž přírodovědce Charlese Darwina.

 

Hawking zemřel 14. března ve věku 76 let. Od mládí trpěl amyotrofickou laterální sklerózou, takže větší část života strávil na kolečkovém křesle. Během pohřbu promluvil třeba oscarový vítěz, herec Eddie Redmayne, který Hawkinga ztvárnil ve filmu Teorie všeho.

Proslov měli rovněž Hawkingův nejstarší syn Robert, jeho bývalá studentka Fay Dowkerová či astronom Martin Rees. „Jeho jméno bude žít ve vědeckých análech. Jeho bestsellery rozšířily vesmírné obzory milionům lidí a ještě více jich inspiroval vzácným příkladem svých úspěchů navzdory ranám osudu,“ uvedl ve své řeči Rees.

Na pohřeb dorazil také Elon Musk

S uznávaným vědcem se do Cambridge přijeli rozloučit kromě příbuzných například i kytarista skupiny Queen Brian May, modelka Lily Coleová, podnikatel a vizionář Elon Musk či dramatik Alan Bennett. Celkem se soukromého ceremoniálu zúčastnilo asi 500 lidí.

Na rakvi byly umístěny bílé lilie představující vesmír a bílé růže značící hvězdu Polárku. Na vědcovu počest odbil místní kostelní zvon – šestasedmdesátkrát za každý rok Hawkingova života. Lidé, kteří se přišli se slavným fyzikem rozloučit, se mohou celý den podepisovat do kondolenční knihy.

 

Hawking, jenž významně přispěl k popularizaci vědy, věnoval převážnou část svého bádání vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou.

Věnoval se ale i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.