Evropská unie a Spojené království jsou v polovině cesty k rozvodu. Londýn spustil proces vystoupení přesně před rokem, a za rok by tak měl ostrovní stát Unii opustit. Komplikovaná vyjednávání o podobě brexitu ale zatím nemají žádný konečný výsledek. Především díky výraznému pokroku v rozhovorech z minulého týdne jsou nicméně diplomaté nyní optimističtější. Přesto dál existuje možnost, že proces řízeného britského odchodu z EU zkrachuje. Největší překážkou se v současnosti zdá být otázka režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem.
Brexit na půli cesty. Přechodné období se rýsuje, irská hranice zatím zůstává v mlze
Události ČT: Rok do brexitu (zdroj: ČT24)
Vyjednavači Evropské unie a Spojeného království Michel Barnier a David Davis před deseti dny oznámili shodu na velké části textu, označovaného jako „rozvodová dohoda“. Shoda se týká práv občanů EU v Británii – a Britů v EU – po brexitu, vyrovnání britských finančních závazků a přechodného období.
Přechodnému období je ovšem věnováno jen několik odstavců dohody o podobě brexitu. O ní navíc platí, že dokud není sjednána celá, nemohou platit ani její odsouhlasené části. Na domluvu všeho, včetně komplikované otázky režimu na irsko-severoirské hranici, je čas přibližně do října, obě strany totiž potřebují další čas k následné ratifikaci. Pokrok v jednotlivých otázkách monitoruje web britského deníku The Telegraph.
Přechodné období
Charakter přechodného období představuje jedinou z klíčových oblastí, kterou se už podařilo dořešit. Trvat by nemělo déle než do konce roku 2020. Až do té doby by Británie měla setrvat v celní unii i jednotném trhu se všemi jeho svobodami, už ale nebude mít zastoupení v unijních orgánech. Dál také budou platit všechna nynější evropská pravidla i mezinárodní dohody.
Londýn bude moci začít vyjednávat své vlastní nové dohody s třetími zeměmi, v účinnost ale budou moci vejít až po konci přechodného období. Dokončována budou také nyní zahajovaná jednání o tom, jak budou následně vypadat britské vztahy s evropským spolkem.
Analytik Mocek: Za rok se toho mnoho nedosáhlo (zdroj: ČT24)
Práva občanů
Obě strany v této otázce sice oznámily pokrok, zcela ale ještě vyřešená není. Občané ostatních zemí Unie, kteří v současnosti žijí a pracují v Británii, i Britové, kteří teď žijí a pracují v jiných státech EU, budou mít i pro brexitu stejná práva jako dosud.
Unijní občané budou moci přicházet na Ostrovy i v přechodném období, zatím ale není dořešeno, jaké budou mít postavení. EU požaduje, aby měli stejná práva jako dosud, zatímco Londýn uvažuje o omezení některých práv, například přístupu k sociálním dávkám či trvalému pobytu a volebnímu právu.
Není také zatím jasné, kdo by řešil případné spory ohledně práv občanů, protože Londýn odmítá akceptovat pokračující příslušnost Soudního dvora EU.
Británie také předpokládá, že v budoucnu omezí imigraci a svobodu v pohybu, což je další důležitý bod vyjednávání. EU tvrdí, že zachování svobody pohybu je podmínkou pro bezcelní přístup Spojeného království na jednotný evropský trh, Londýn by si ale rád vyjednal zvláštní podmínky. Británie plánuje v budoucnu omezit přístup na svůj trh pro všechny migranty s výjimkou těch vysoce kvalifikovaných.
Dlouhodobě si myslím, že za ty dva roky není šance dojednání rozvodové smlouvy stihnout.
Hranice mezi Severním Irskem a Irskem
Obě strany se shodly na tom, že brexit nesmí ohrozit takzvanou Velkopáteční dohodu, která v roce 1998 nastavila mírové uspořádání v Severním Irsku, a že za žádnou cenu nesmí dojít ke vzniku takzvané tvrdé hranice, tedy standardního hraničního režimu. Shoda na definitivním řešení ale zatím není.
Londýn se zavázal, že bude podporovat ta pravidla vnitřního trhu a celní unie, která „podpoří spolupráci obou částí Irska, hospodářství celého ostrova a ochranu dohody z roku 1998“. Návrh z prosince 2017 mluví o „společně regulované oblasti,“ pokud nebude nalezeno jiné řešení, což by znamenalo v podstatě udržení Severního Irska v celní unii EU.
Britská premiérka Theresa Mayová ale zároveň tvrdí, že takové řešení by ohrozilo ústavní integritu Spojeného království a vedlo by ke vzniku hranice uprostřed Irského moře, což je podle ní nepřijatelné.
Finanční vyrovnání
Londýn slíbil, že vyrovná své finanční závazky vůči Bruselu, ke stanovení konkrétní částky ale oficiálně dosud nedošlo. V médiích se objevují nepotvrzené informace, že by mohlo jít o 40 až 60 miliard eur (bilion až asi 1,5 bilionu korun). Finanční závazky Spojeného království po opuštění evropského společenství se zatím také nepodařilo doprobrat, spadat by do nich měly například peníze na důchody.
Suverenita Spojeného království a Soudní dvůr EU
Britská vláda připravila takzvaný Great Repeal Bill, zákon, který zakotvuje právní odluku Londýna od Unie. Mimo jiné říká, že unijní právo ztratí dnem vystoupení Británie z evropského bloku nadřazenost nad britskými zákony. Hlavním účelem je převést naráz do britského právního řádu asi dvacet tisíc evropských zákonů, které by následně parlament přezkoumal, a buď zachoval, upravil nebo zcela zrušil. Zákon ale zatím neprošel parlamentem.
Británie nechce být po odchodu z EU pod přímou jurisdikcí Soudního dvora EU, po dobu osmi let po brexitu si ale zřejmě soud zachová dohled, pokud jde o práva občanů. Co bude dál, zatím jasné není. Jednou z možností je vznik nezávislého arbitrážního panelu, který by rozhodoval spory mezi Londýnem a Bruselem ohledně obchodu nebo právě práv občanů.
Další témata
V řadě dalších oblastí se ještě ani nezačalo vyjednávat. Týká se to třeba obchodu a jednotného trhu, neboť Unie chce nejprve dořešit finanční závazky, irskou hranici a práva občanů.
Se záležitostmi obchodu a trhu souvisí další témata, o kterých se zatím nejedná. Jde o například problematiku víc než dvanácti tisíc evropských předpisů, v jejichž případě Londýn ještě nerozhodl, jestli je zachová, nebo zavede vlastní.
Dále jde o otázky spojené s pravidly pro rybolov, financováním britského zemědělství či využíváním vzdušeného prostoru pro komerční lety. Obě strany zatím neřešily ani budoucí spolupráci v bezpečnostní oblasti.