Vlaky využívali k cestám do zahraničí i děd a otec severokorejského vůdce Kim Čong-una, pro kterého byla současná cesta do Číny „vlakovou“ premiérou i první zahraniční návštěvou. Zatímco dědeček současné hlavy KLDR Kim-Ir-sen do zahraničí i létal, jeho otec Kim Čong-il byl znám tím, že se létání bál.
Vlak si pro zahraniční cesty oblíbil Kimův dědeček i otec. Kim Ir-sen jím navštívil Československo
Asi nejznámější a nejdelší Kim Ir-senova cesta po železnici se konala v roce 1984. Kim při ní zavítal i do Československa. První zastávku měl v Děčíně a pak pokračoval do Prahy.
„Krátce po 13. hodině přicestovali korejští hosté, kteří přijeli do Československa na oficiální přátelskou návštěvu na pražské Hlavní nádraží. Přivítali je generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezident republiky Gustáv Husák, předseda federální vlády Lubomír Štrougal a dále soudruzi…,“ vyjmenovával hlasatel v reportáži k návštěvě delegace 4. června 1984.
Kim Ir-sen během této cesty kromě Československa navštívil Čínu, Sovětský svaz, Polsko, Německou demokratickou republiku, Maďarsko, Jugoslávii, Bulharsko a Rumunsko.
Kim Čong-il si nechával ve vlaku servírovat humry a Beaujolais
Kim Ir-senův syn a nástupce Kim Čong-il se do zahraničí poprvé vypravil vlakem ve funkci lídra v květnu 2000, kdy tajně navštívil před prvním summitem prezidentů Jižní Koreje a KLDR Čínu.
O rok později vyjel na návštěvu Ruska. Jeho vlak s dvaadvaceti vagony zajišťoval luxusní servis. Na naplánovaných zastávkách se doplňovaly zásoby humrů a vín značek Bordeaux a Beaujolais dopravených letecky z Paříže.
V roce 2002 znovu přijel do Ruska. Během neoficiální čtyřdenní návštěvy se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve Vladivostoku.
Severokorejský vůdce má prý k dispozici nejméně 90 vagonů splňujících maximální bezpečnostní požadavky.
V dubnu 2010 pozorovatelé upozornili na vlak na čínské hranici a vyvodili z toho, že se Kim Čong-il vydává na předem neohlášenou návštěvu Číny. Ukázalo se ale, že šlo o běžnou nákladní soupravu a že Kim zůstal v KLDR. Do Číny, kde jednal s tehdejším prezidentem Chu Ťin-tchaem, odjel příští rok v květnu.
V srpnu pak Kim Čong-il podnikl třetí cestu do Ruska za tehdejším prezidentem Dmitrijem Medvěděvem. Setkal se s ním v Ulan-Ude v sibiřském Burjatsku a z Pchjongjangu urazil 4500 kilometrů.
Souprava měla sedmnáct vagónů, ke kterým na ruském území místní úřady připojily další čtyři. Při návratu z této oficiální návštěvy Ruska zajel na severovýchod Číny, kde navštívil několik továren.
Podle některých informací má strach z létání i současný severokorejský vůdce Kim Čong-un, podle jiných se létání nebojí. Ať tak, či tak, ke své první zahraniční cestě si zvolil cestu vlakem.