Česká republika se řadí s Tureckem a zeměmi bývalého Sovětského svazu do skupiny států, které v Evropě v přepočtu na obyvatelstvo vězní nejvíc lidí. Česko také patří ke třinácti evropským zemím, které mají přeplněné věznice, a je na třetím místě co do největšího meziročního nárůstu počtu vězňů. Vyplývá to ze studie SPACE z roku 2016, zveřejněné Radou Evropy (RE), kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne.
Na každých sto tisíc obyvatel v roce 2016 v Česku připadalo 213 vězňů. Nad 200 vězněných lidí mají už jen Albánie (205), Turecko (245), pobaltské státy (203 až 244) a zbytek bývalých sovětských republik. Tradičně nejvíce se vymyká Rusko (448) před druhou Gruzií (256). Západoevropské státy se pohybují většinou pod stovkou vězňů, východoevropské pak mezi 150 až 200. Slovensko jich mělo 188.
Třináct evropských zemí mělo v roce 2016 více vězňů, než kolik oficiálně umožňovaly kapacity jejich věznic. Na každých sto míst v českých věznicích jich bylo ve skutečnosti obsazeno 108. V průměru má Česko v jedné cele 4,3 vězně, což patří také k nejvyšším průměrům.
Podle údajů české Vězeňské služby z loňského prosince se země potýká s přeplněností od roku 2015, přičemž za rok 2017 dosahovala 106 procent. Stejné problémy měla ČR i před rokem 2013, kdy vyhlásil širokou amnestii bývalý prezident Václav Klaus, který končil ve funkci.
Přeplněné věznice na Kypru i v Belgii
Problém s přeplněnými kapacitami sdílejí především balkánské a jihoevropské státy; údaje z Ruska nejsou známy. Nejhůře ze 47 sledovaných zemí na tom byly Makedonie a Maďarsko, kde dosáhla obsazenost 132 procent, následoval Kypr (127), Belgie (120), Francie (117), Portugalsko (109), Itálie (109), Srbsko (109), Albánie (108), Rumunsko (106), Turecko (103) a Finsko (100,5). Slovensko jich mělo 91.
Nárůst počtu vězňů mezi roky 2015 a 2016 byl nejvyšší v Bulharsku (10,8 procenta). Následovalo Turecko (9,5 procenta), Česko (7,6 procenta), Srbsko (6,6 procenta) a Dánsko (5,5 procenta). Naopak nejvíce kleslo množství uvězněných osob na Islandu (15,9 procenta), v Severním Irsku (11,8 procenta), v Litvě (11,1 procenta), v Belgii (10,1 procenta) a v Gruzii (6,7 procenta).
Přes jedenáct procent vězňů jsou cizinci
Více než 11 procent vězněných tvoří v průměru v jednotlivých členských zemích cizinci. Pětina vězňů jsou vazebně zadržované osoby, které na soud teprve čekají. Množství trestanců ve výkonu trestu překračujícího výši deseti let stouplo na 13 procent. Více než 26 procent osob bylo odsouzeno na jeden rok až tři roky.
Nejvíce lidí ve vězení bylo za krádeže (skoro 19 procent), za drogovou kriminalitu jich bylo 17,5 procenta, za loupežné přepadení 12,6 procenta a za vraždu přes 12 procent. Poprvé se ve studii evidují vězni odsouzení za trestné činy v rámci dopravních přestupků - v roce 2016 jich bylo 2,6 procenta.
