Velké části původních obyvatel Austrálie chybí rodný list. Vydává se totiž za poplatek a většina Aboridžinců se snaží ušetřit. Navíc mají často nedůvěru ke státním úřadům. Právě kvůli tomu se úředníci s razítky a tiskárnami rozjeli do izolovaných komunit napříč kontinentem, aby vydali rodné listy a zmapovali komunitu původních obyvatel.
Začarovaný kruh Aboridžinců začíná už narozením. Až 500 tisíc původních Australanů nemá rodný list, což znamená, že pro stát jakoby neexistovali. Často nemohou chodit do školy, otevřít si bankovní účet, volit, řídit nebo cestovat do zahraničí.
Nevládní kampaň se tyto lidi snaží nalákat k cestě na úřad. Certifikát, který stojí v přepočtu až 900 korun, uhradí za ně, s vyplněním formuláře pomáhají dobrovolníci.
Aboridžinci a Ostrované z Torresova průlivu zůstávají jedněmi z nejpřehlíženějších národů na světě, žijí na okraji společnosti, v chudobě a často s lahví alkoholu v ruce. V odlehlých komunitách centrální Austrálie je pro ně snadné držet si západní civilizaci od těla, na druhou stranu jsou ale na její pomoci často závislí.
Žadatelé často mají problém prokázat svoji identitu
„Vždy měli někoho, kdo se o ně staral. Vždy ty věci dělal za nás, za naše děti někdo jiný. A odtud si myslím, že pramení ta očekávání,“ vysvětlila zástupkyně komunity původních obyvatel Austrálie.
Řada z nich však i přes kampaň narazí na nepřekonatelnou podmínku: aby dostali rodný list, musí nějak prokázat svou identitu. „Jenom málo lidí má průkazy totožnosti. Mnozí teenageři, potom co dosáhnou 18 let, musí na průkaz totožnosti čekat třeba další rok,“ podotkl žadatel o rodný list Alastair Portaminni Lynch.
Vládní politika vyrovnávání životní úrovně původních a nepůvodních Australanů selhává. Statistiky se daří mírně vylepšovat jen u tří ze sedmi cílů. Vzdělanost, negramotnost, nezaměstnanost nebo předpokládaná délka života se prakticky nemění.
