Moskva nehodlá reagovat na britské ultimátum. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zkritizoval Londýn za to, že Moskvě údajně odpírá informace související s vyšetřováním otravy ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery. Útok odsoudila Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která vyzvala k potrestání pachatelů. Podle Londýna stojí za otravou s nejvyšší pravděpodobností právě Rusko. To hrozí, že v případě odvety bude reagovat.
Britská premiérka Theresa Mayová v pondělí oznámila, že Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni bojovou nervovou látkou Novičok, kterou v minulosti Moskva vyvinula. Ruského velvyslance v Londýně Mayová vyzvala, aby podal vysvětlení do úterní půlnoci, jinak bude Londýn čin považovat za „nezákonné užití síly ruským státem proti Spojenému království“. Ve středu se sejde britská bezpečnostní rada, následně vláda oznámí reakci.
Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky se v souvislosti s odvetou hovoří o vypovězení některých ruských diplomatů, případně i ruského velvyslance v Londýně. Zmrazen by mohl být i majetek některých ruských oligarchů. Možností je i vojenská odveta, konkrétně navýšení britských vojáků v Estonsku u hranice s Ruskem, informoval Kytka.
„Dřív než předkládat ultimáta by Británie měla dodržet své vlastní závazky vůči mezinárodnímu právu, v daném případě vůči konvenci o zákazu chemických zbraní,“ komentoval Lavrov britské ultimátum.
„Jakmile se objevily pověsti o tom, že ve vztahu ke Skripalovi byla použita látka vyrobená v Rusku, okamžitě jsme oficiálně požádali o možnost látku analyzovat. Na naše absolutně zákonné požadavky jsme ale dostali negativní odpověď, odmítli nás,“ prohlásil Lavrov.
Ministr zopakoval dřívější ruská tvrzení, že Moskva ke kauze Skripala a jeho dcery nemá žádný vztah. Pokud ale Británie požádá Rusko o informace o údajně použité látce, ruská strana podle Lavrova v souladu s platnou mezinárodní konvencí „do deseti dnů“ odpoví. Zatím prý taková žádost z Londýna nepřišla.
Moskva chce vidět do vyšetřování
Šéf ruské diplomacie vyzval britské úřady, aby Rusům umožnily přístup k dokumentaci o Skripalově případu, což odůvodnil tím, že agentova dcera Julija je občankou Ruské federace. Podle ruské agentury Interfax si už ruské ministerstvo zahraničí povolalo na kobereček britského velvyslance Laurieho Bristowa.
Západní spojenci Británie ale Moskvě nevěří. „Británie je cenný spojenec a tento incident nás velmi znepokojil,“ reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Americká diplomacie varuje před důsledky
Spojené státy už hrozí, že Skripalova otrava bude mít své důsledky. „Jsme pobouřeni tím, že se Rusko, jak se zdá, opět uchýlilo k takovému chování. Od Ukrajiny po Sýrii – a teď už i ve Spojeném království – působí jako nezodpovědná síla destabilizující svět, otevřeně pohrdá suverenitou ostatních států a životy jejich občanů,“ prohlásil americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
„Podle mě to na základě všech důkazů, které mají, vypadá jako práce Ruska,“ řekl později prezident Donald Trump. „Jakmile dostaneme všechna fakta a budeme-li s nimi souhlasit, odsoudíme Rusko nebo kohokoli jiného,“ zdůraznil Trump.
Obavy vyjádřil také Brusel. „Jsme tou situací velmi znepokojeni – a stejně tak i zjištěními, ke kterým Velká Británie zatím dospěla. Samozřejmě může počítat s naší úplnou solidaritou,“ uvedl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Solidaritu s Británií v telefonickém hovoru s Mayovou vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokus o vraždu dvou ruských občanů 4. března v Salisbury použitím vojenské nervové látky je naprosto nepřijatelným útokem,“ uvedla mluvčí francouzského ministerstva zahraničí.
Útok ostře odsuzuje rovněž Německo, které „pevně stojí za Británií,“ řekl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Zdůraznil, že pachatelé musejí čelit následkům svého činu.
Útok odsoudila také organizace OPCW. „Nečekal jsem, že budu muset informovat Radu (OPCW) o prvním útočném použití nervové látky jakéhokoli druhu na evropském území od druhé světové války,“ napsal na Twitteru britský velvyslanec při organizaci Peter Wilson.
Otrávený exšpion s dcerou prý nemají šanci se uzdravit
Sergej a Julija Skripalovi zůstávají v kritickém stavu. Se samotnou otravou lékaři příliš nezmůžou, jelikož účinný protijed neexistuje. Podle tvůrce údajně použité nervové látky dvojice nemá šanci na uzdravení.
„Mohlo to udělat jen Rusko… Můžou to odeslat v diplomatickém zavazadle, kam se jim zlíbí. Vyléčit se z následků je prakticky nemožné, ti lidé jsou odepsáni. Dokonce i kdyby přežili, nikdy se neuzdraví,“ citovala Vila Mirzajanova agentura Interfax.
Vyšetřování mezitím pokračuje. Restaurace v Salisbury, ve které experti odhalili stopy jedu, zůstane ještě několik týdnů zavřená. Stovkám hostů úřady doporučily, ať vyčistí nebo dobře zabalí všechno, co měli u sebe.
- Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
- Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
- Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.
Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který již před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu.
