Frustrovaní mladí Italové utíkají k populistům, na konkurzy je vozí „autobusy naděje“

Hospodářská krize v Itálii dopadá nejtvrději na mladé lidi. Na jihu země jich nemá práci skoro polovina. Jejich frustrace by v nedělních volbách mohla dovést k vítězství populistické Hnutí pěti hvězd. Sen o stálém zaměstnání má mladým pomoci naplnit „autobus naděje“, který podporují soukromníci, píše agentura DPA.

Video Události: Jedním z favoritů italských voleb je Hnutí pěti hvězd
video

Události: Jedním z favoritů italských voleb je Hnutí pěti hvězd

Léta se mluvilo jen o Řecku. Itálie ale měla loni 32,2 procenta nezaměstnaných mladých lidí, a byla tak v eurozóně na třetím místě za Španělskem. Zklamaní a vládou zapomenutí hledají mladí Italové kreativní způsoby, jak si najít jisté zaměstnání. A využívají k tomu třeba noční autobusy.

Na konkurz míří tisíce lidí 

„Hledat práci je práce sama o sobě,“ říká čtyřiadvacetiletá Michela Annunziata z jihoitalského regionu Salerno. Sedí v autobuse, který ji veze do Udine na severovýchodě Itálie.

V regionu vypsali 466 pečovatelských pracovních míst ve veřejném sektoru. Na konkurz přijíždí 12 tisíc uchazečů ze všech koutů Itálie. Před vchodem do velké haly, kde se zkouška koná, se tlačí se svými kufry na kolečkách, ruksaky a péřovými bundami.

Dostat jedno z těch míst by bylo jako „vyhrát v loterii hlavní cenu šest miliard eur“, říká další kandidát, čtyřiadvacetiletý Luigi. Pozdě večer čeká společně s ostatními uchazeči na parkovišti šedého anonymního římského předměstí na autobus, který je odveze na konkurz do 650 kilometrů vzdáleného regionu Furlansko-Julské Benátky.

Tyto takzvané „cesty naděje“ ale nepodporuje vláda; uchazeče o práci vozí na místa konání konkurzů soukromníci. Jezdím až dvakrát týdně, říká řidič autobusu Gino. Toto pondělí ráno vyjíždí z Cava dei Tirreni vzdáleného asi 45 kilometrů jižně od Neapole. Krátce před půl jedenáctou večer přistupují v Římě uchazeči. Během cesty mohou spát, v 6:40 zastaví autobus v Udine před budovou, kde probíhají testy. O osm hodin později je Gino zase vyzvedne.

Práci sice mají, ale jen na dobu určitou 

Do života uvedli autobusovou službu dva mladí pečovatelé ze Salerna Raffaele Di Sieno a Umberto Formisano, kteří sami hledali práci. Jejich „Bus to Go“ inzeruje termíny konkurzů pro pečovatele a autobusová spojení na Facebooku.

Ve srovnání s lístkem na vlak je 65 eur (1650 korun) za noční autobus snesitelných, myslí si mladí cestující. Navíc si tak musejí vzít jen jeden den volna.

Většina uchazečů už práci má, ale ve většině případů jen na dobu určitou. Všichni doufají v jistotu, jakou s sebou nese zaměstnání ve veřejném sektoru. „Nechci si pořád dělat starosti, jak dlouho budu mít práci,“ říká Valentino z římského předměstí Ostia. Promítá se to i do plánů na založení rodiny – svým dětem by chtěl zajistit bezpečnou budoucnost.

Tradiční politiky už ne

Zavedené politické strany u nich nemají dobré vyhlídky. Většina mladých uchazečů o práci v autobusu do Udine plánuje, že bude hlasovat pro Hnutí pěti hvězd. „Určitě nebudu volit žádnou běžnou stranu,“ říká Valentino.

Průzkumy Pěti hvězdám odhadují něco těsně pod 30 procenty, vede konzervativní blok stran bývalého premiéra Silvia Berlusconiho.

Luigi už důvěru ztratil: „Politici slibují, ale jen těžko se jim dá věřit. To už jsme tu všechno měli.“ Dává si ještě tři nebo čtyři roky na hledání jistého zaměstnání v Itálii. Když to nevyjde, chce do ciziny, jako už desítky tisíc Italů před ním.

Vzdělaní raději odcházejí

Italský statistický úřad v listopadu informoval, že se počet vystěhovalců v uplynulém desetiletí ztrojnásobil na zhruba 115 tisíc ročně. V roce 2016 tak odešlo 81 tisíc dospělých, 25 tisíc mělo vysokoškolský diplom.

Průmyslová lobby Confindustria varuje, že odchod vzdělaných by mohl příští hospodářský růst každý rok snížit o jeden procentní bod. „Nízká zaměstnanost mladých je skutečnou Achillovou patou italského hospodářství a sociálního systému,“ stojí v zářijové zprávě svazu.

Také pro ty, kteří chtějí zemi opustit, jsou tu autobusy. Například z jižní Kalábrie jezdí denně přímé spoje do Německa, Rakouska nebo Švýcarska. Na sever přitom neodchází generace gastarbeiterů, ale studovaní mladí lidé. Francesco Guadiero, řidič autobusu z firmy Simet, která jezdí do Německa, fenomén shrnuje takto: „Dřív měli Italové v kufrech brambory, dnes tam vozí vysokoškolský diplom.“