Vysocí představitelé české vlády i český prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International (AI) ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě.
Prezident i vláda mluví xenofobně, kritizuje Česko organizace Amnesty. Vadí jí přístup k uprchlíkům a Romům
Amnesty International kritizuje český přístup k uprchlíkům i prezidenta s Okamurou (zdroj: ČT24)
Kromě odmítavého postoje ČR k přijímání běženců AI kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání v Česku, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech na Písecku a český vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.
Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, AI neuvádí konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců. V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se mimo jiné píše, že „během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice“.
AI napomenulo Česko za odmítnutí kvót. Ovčáček zprávu označil za blábol
AI připomněla také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvedla, že Česko přijalo „jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen“ v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.
Kritiku Česka za postoj proti kvótám odmítl bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), podle něj vládní opatření uchránila Česko před migrační vlnou. „Mám k tomu jediné vyjádření: Díky opatřením, jež jsem ve vládě a na ministerstvu vnitra prosadil, byla ČR uchráněna od významnější migrační vlny. Jakékoliv kritické komentáře jakýchkoliv aktivistů na tom nic nezmění,“ uvedl.
Proti zprávě AI a zejména proti kritice prezidenta Miloše Zemana se ohradil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Uvedl, že „jde o bezvýznamný blábol“. Podle mluvčí Amnesty International v ČR Martiny Pařízkové o „bláboly“ rozhodně nejde. „Například prezident Miloš Zeman se vyjádřil, že kultura muslimů je kultura vrahů. Na což by měla lidskoprávní organizace reagovat,“ komentovala výrok Pařízková.
V Událostech, komentářích odmítla mluvčí AI, že by organizace kritizovala z lidskoprávního hlediska kvůli něčemu, co do lidskoprávní problematiky nespadá. „Asi to není takové porušení lidských práv, jako když někdo někoho zbaví života. Ale je to problém v globálu, na kterém se ČR odmítla podílet,“ řekla Monika Pařízková o migraci.
Události, komentáře: Vláda a prezident podle AI mluvili xenofobně (zdroj: ČT24)
Segregace Romů pokračuje
Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách. Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.
Do odstavce nazvaného Diskriminace – Romové zařadila Amnesty i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem „sociálně patologických jevů“. Nevládní organizace podle AI vyjádřily obavy, že to „nepřiměřeně ovlivní“ Romy a chudé.
V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.
Nezodpovědný prodej zbraní
AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici. Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje „vyvážet globálně“. Podle AI „popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu“ zbraní do zemí, které „nejsou bezpečné“.
Protiimigrační politika, zabíjení civilistů nebo zákaz potratů. Zpráva AI kritizuje i zbytek světa
Amnesty International ale nesleduje ve své nejnovější zprávě jen Česko. Zmiňuje zabíjení civilistů ve válkách v Sýrii či Jemenu, protimigrační politika USA nebo pronásledování opozice a novinářů v Číně, Turecku, Egyptě a Venezuele. Kritizuje i zásah španělské policie při referendu o nezávislosti Katalánska a vyjadřuje obavy z menší ochrany lidských práv v Británii po jejím chystaném vystoupení z Evropské unie.
Extrémní důsledky vyzývání k nenávisti a vyvolávání strachu z menšin jsme viděli v hrůzné vojenské kampani etnických čistek Rohingů v Barmě.
Nenávistnou kampaň proti uprchlíkům odstartoval podle AI Trump
Nenávistnou kampaň vůči běžencům odstartoval podle AI americký prezident Donald Trump po svém lednovém nástupu do úřadu, když zakázal vstup do USA lidem z několika většinově muslimských zemí. Kromě Trumpovy antimigrační politiky kritizuje zpráva i nepřiměřené používání síly americkou policií či diskriminaci skupin s menšinovou sexuální orientací.
Za migrační politiku kritizuje zpráva mimo jiné Austrálii, která posílá migranty do států Nauru a Papua-Nová Guinea. Organizaci se též nelíbí, že Rakousko, Německo, Nizozemsko, Norsko či Francie vracejí odmítnuté žadatele o azyl do Afghánistánu, ač tam podle AI není bezpečno.
Amnesty se nelíbí polská reforma soudnictví a zpřísnění potratové politiky
Zpráva se zmiňuje i o násilí na ženách a jejich nerovnoprávném postavení v řadě států světa. Kritizuje protipotratovou legislativu některých latinskoamerických zemí, Polska, Irska či Malty. Polskou vládu zpráva kritizuje i za pokračující „snahu politicky kontrolovat soudnictví, nevládní organizace a média“. Ve zprávě se též uvádí, že polská vláda bránila pokojným demonstracím.
Stovky aktivistů podle AI loni zemřely kvůli tomu, že se úřady v řadě zemí světa snažily zabránit pokojným demonstracím či umlčet opozici a média. Jako nejhorší země, kde jsou po desítkách zavírání novináři, označila zpráva Turecko, Egypt a Čínu. Připomněla i úmrtí léta vězněného čínského nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa.