Odpůrci zpřísnění podmínek potratů svolali na středeční podvečer demonstrace do 40 měst napříč Polskem. Tvrdší pravidla prosazuje prezident Duda i konzervativní vláda. Teď o nich jednají parlamentní výbory. Po středeční parlamentní debatě míří do výborů návrh, který má postavit mimo zákon přerušení těhotenství v případech, kdy je plod vážně a nezvratně poškozen.
Podle průzkumu pro deník Rzeczpospolita chce další zpřísnění zákona pouze 11 procent Poláků, zatímco 46,5 procenta by uvítalo jeho zmírnění.
Polský interrupční zákon nyní dovoluje potrat, pokud těhotenství ohrožuje zdraví nebo život matky nebo když je důsledkem znásilnění či incestu. Pro další zpřísnění protipotratového zákona se vyslovuje vlivná katolická církev.
Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se pokusila již v roce 2016 interrupce téměř úplně zakázat, ale byla donucena svůj návrh stáhnout pod vlivem masových protestů Polek.
„Situace už je teď velmi špatná a nebezpečná pro životy i zdraví žen, a pokud by se zákon o potratech změnil, bylo by to děsivé,“ tvrdí socioložka Jarmila Rubická. Jako sociální pracovnice se denně bije za práva druhých. Kvůli omezené sexuální výchově ve školách a problematickému přístupu k antikoncepci i potratům se ale teď bojí o ta svá.
Odpůrci potratů jsou na ulici slyšet méně, ale zato v Sejmu mají navrch. Projednávání nových návrhů zákona skončilo krizí opozice – kvůli tomu, že část jejich poslanců nehlasovala nebo byla proti, plán na liberalizaci těsně neprošel.
„Dát plnou svobodu v otázkách mateřství, jestli, kdy a kolik mít dětí, to je jediná cesta k ochraně žen,“ míní Barbara Nowacká, zmocněnkyně iniciativy Zachraňme ženy.
„Tenhle projekt by likvidoval, nebo drasticky omezil právní ochranu nenarozených dětí,“ kontruje Anna Milczanowská, poslankyně vládní PiS.
Zákroky kvůli nevratně poškozenému plodu tvoří drtivou většinu potratů v Polsku. Oficiálně jich loni bylo 1100, skutečná čísla jsou daleko větší. Tisíce Polek si doma platí zákroky načerno nebo jezdí do zahraničí – včetně Česka.
