Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) odletěl na svou první oficiální schůzku se zástupci Evropské komise. Sešel se s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, setkání však konkrétní řešení problému uprchlických kvót nepřineslo. Babiš po jednání novinářům řekl, že debata o reformě evropského azylového systému je dlouhodobá a může skončit i později než v první polovině letošního roku.
Kvóty nejsou řešením migrační krize, řekl Babiš v Bruselu předsedovi Evropské komise
Události: Babiš řekl předsedovi EK Junckerovi, že kvóty nejsou řešením (zdroj: ČT24)
Junckerovi v pondělí Babiš zopakoval dlouhodobě známý postoj České republiky a dalších zemí střední Evropy, že přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU není v migrační krizi řešením.
Jsem zastánce solidarity za solidaritu. „Společnou vojenskou operací chránit vnější hranice Evropy, aby se ilegální migranti nedostali na otevřené moře a pak do evropských zemí. Až poté bych řešil otázku uvnitř EU.
Pro bruselské představitele to není novinka, kvůli odmítání kvót je už od jara 2016 zablokována debata členských zemích o návrhu Komise na reformu unijního azylového systému. Loni na podzim summit EU potvrdil zájem hledat konsensuální řešení, teď se o to pokouší bulharské předsednictví EU.
Podle Babiše je možné, že debata se přesune ještě do období rakouského předsednictví ve druhé polovině letošního roku.
„Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit Komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení,“ řekl Babiš.
„Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně,“ komentoval Babiš svou diskusi s Junckerem, kterou vedl ve francouzštině. Dnes prý také získal „nějaký pocit“ ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.
„Budeme to řešit doma, budeme o tom přemýšlet,“ poznamenal premiér. Připomněl, že Praha má nyní dva měsíce na vyjádření. „Budeme hledat řešení, nějak bych to nechtěl v této chvíli prozrazovat,“ doplnil Babiš. Důležitá je v této souvislosti podle něj také koordinace dalšího postupu zemí visegrádské skupiny.
„Česká republika by měla využít PESCO, což je nová vojenská spolupráce v oblasti obrany. Měli bychom mít spojence a připravit jeden ze sedmnácti projektů na vnější civilně vojenskou ochranu proti nelegální migraci. Tím podle mě můžeme přispět do ochrany vnějších hranic,“ myslí si poradce Andreje Babiše a bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Svoboda zdůraznil, že vnější hranice musí Evropská unie chránit vlastními silami. Zábrana by měla podle něj být u výsostných vod, to znamená do dvaadvaceti kilometrů od pobřeží. „Nepustit ilegální migranty na otevřené moře. To je podle mě cesta, která může vést k uzavření vnější hranice,“ říká Svoboda.
Další klíčovým tématem byl unijní rozpočet, o němž premiér v demisi pohovořil s unijním vyjednavačem pro brexit Barnierem. V současné době se diskutuje o výši příspěvků jednotlivých států po britském odchodu. „Myslím, že je velice důležité, abychom věděli, kdy Velká Británie odejde, jestli to platí a kolik zaplatí Evropské unii za brexit. To má zásadní vliv na rozpočet jako takový,“ upozornil Babiš.
Evropské hospodářství podle Babiše totiž roste, a tak jedno procento hrubého domácího produktu Unie, které je nyní stropem pro evropský rozpočet, znamená fakticky větší objem peněz. „Je otázka, jak to spočítáme. Tím, že rosteme, je vyšší výběr daně z přidané hodnoty, navyšuje se hrubý produkt, takže si to musíme přesně spočítat,“ poznamenal premiér v demisi a někdejší ministr financí.
V Evropské unii na jaře začíná zásadní debata o dalším víceletém finančním rámci, tedy o podobě evropských peněz na léta 2021 až 2027. Evropská komise varuje, že odchod Británie, která do rozpočtu výrazně přispívala, bude znamenat výpadek asi 12 miliard eur (přes 300 miliard Kč). Částečně jej však podle názoru Komise lze vyplnit úsporami, země ale také chtějí výdaje na nové oblasti, jako je řešení migrační krize či bezpečnost.
Pokud jde o čerpání evropských peněz, Babiš by chtěl prosadit představy své vlády. „V tuto chvíli některé programy nečerpáme, je tam velká časová prodleva mezi vyjednáváním struktury fondů a vlastním čerpáním až několik let. Měli bychom se snažit, abychom na to měli mnohem větší vliv,“ je přesvědčen Babiš.
Čerpání evropských fondů bude příští středu řešit česká vláda v demisi. Ministři mají zhodnotit, které programy se špatně čerpají, řekl Babiš.
Jako příklad uvedl 14 miliard korun na internet, které zatím nikdo nevyužil. Podobné je to podle něj s prostředky na kybernetickou ochranu. „Myslím, že umíme lépe posoudit, kde bychom fondy mohli čerpat efektivně,“ zdůraznil premiér v demisi. „Budu se také snažit vysvětlit Komisi, že největší důraz by měl být na investice,“ dodal Babiš.
GALERIE
Babiš v Bruselu
S Junckerem se Babiš bavil také o postoji Česka ke společné evropské měně. Česko má povinnost euro přijmout, není ale dáno, kdy tak má učinit. Babiš šéfovi Komise zopakoval důvody vlažného postoje Prahy k přijetí eura. Juncker podle českého premiéra v demisi naopak opět podotkl, že k přijetí nikdo nikoho nenutí a že každá země si tuto záležitost může rozhodnout sama.
„Bulharsko pospíchá do eura. My nepospícháme,“ řekl pak před novináři. Eurozóna podle českého premiéra má své problémy a potřebuje reformu. Na vstup Česka do eurozóny tak podle Babiše není tlak.