Turecká armáda v nejbližších dnech obsadí severosyrské město Afrín, v jehož okolí turečtí vojáci operují už měsíc proti syrským Kurdům. Oznámil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že operace, při níž bude obsazeno centrum města, bude rychlá a začne v příštích dnech. Syrská státní televize ale ve stejný den oznámila, že do oblasti Afrínu vjela auta se spojenci syrské armády. Ty začaly turecké síly ostřelovat.
Syrská státní televize odvysílala záběry na zhruba 20 automobilů se spojenci Damašku, jak vjíždějí do Afrínu. Vyzbrojení bojovníci z aut mávali syrskými vlajkami a volali provládní hesla. Syrská agentura SANA oznámila, že provládní jednotky přijely pomoci národu bránit se proti turecké agresi. Milice YPG uvedly, že syrská vláda vyslyšela jejich výzvu a poslala jednotky na pomoc v boji proti turecké ofenzivě.
Podle syrských státních médií turecká armáda zahájila na přijíždějící jednotky palbu. Brzy poté Turci začali město ostřelovat a přinutili tak novináře, kteří kryli událost, aby se dali na útěk, upozornila syrská státní televize.
Podle turecké agentury Anadolu zabránila turecká armáda syrským provládním jednotkám v tom, aby se spojily v enklávě s tamější kurdskou milicí. Konvoj se údajně stáhl zhruba o deset kilometrů od hranice afrínské oblasti.
Konvoj tvořili podle tureckého deníku Daily Sabah milice podporované Íránem. Podle záběrů libanonské proíránské televizní stanice Al-Majádín spustila turecká armáda palbu na místa, kam konvoj směřoval. K incidentu došlo u vesnice Marjamín, ležící východně od města Afrín, který mají pod kontrolou Kurdové. Střelba si podle všeho nevyžádala zraněné, ani mrtvé.
V severním syrském regionu působí turecká armáda od 20. ledna, chce oslabit místní kurdské jednotky. Považuje je totiž za spojence kurdských radikálů na jihu Turecka. Turci měli v úmyslu město Afríd obsadit, o tuto severosyrskou enklávu již řadu dní bojují se syrskými Kurdy. Ti nedávno požádali syrskou armádu o pomoc. Kromě města chtějí, aby prorežimní síly chránily před Turky také syrské hraniční pásmo.
Erdogan přitom o den dříve sdělil, že se mu díky pondělnímu telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podařilo původně ohlášené nasazení spojenců syrské armády do Afrínu odvrátit. Právě Rusko je spojencem režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Zároveň se ale po zažehnání krize, způsobené sestřelením ruského bombardéru tureckými stíhačkami v roce 2015, v posledních dvou letech výrazně zlepšují i vztahy Moskvy s Ankarou, s kterou Rusko spolupracuje i v Sýrii.
Postup Ankary se komplikuje
Podle pozorovatelů Ankara nepostupuje tak rychle, jak předpokládala. Prezident Erdogan to vysvětluje snahou brát ohled na civilisty i bezpečnost svých jednotek. „Nechceme vystavit nebezpečí své vojáky a bereme ohled na civilisty, takže se může zdát, že postupujeme pomalu. Ale nikdo nesmí zapomenout: nevstoupili jsme tam, abychom zničili a spálili, co uvidíme. Chceme vytvořit bezpečné prostředí, v němž budou moci žít stovky tisíc (Syřanů), kteří nyní žijí u nás, protože uprchli před občanskou válkou v Sýrii.“
Ankara tvrdí, že chce vytvořit zónu dostatečně bezpečnou pro to, aby se syrští uprchlíci mohli začít vracet. Bezpečnostní problém spatřuje v přítomnosti kurdských milicí YPG, které sever Sýrie obsadily a jsou přítomny také v Afrínu. Turecko je označuje za spojence tureckých separatistických Kurdů a za teroristy.
Erdogan také řekl, že obsazením Afrínu YPG přijdou o možnost dohodnout se s Damaškem. Podle některých zpráv nabídly YPG Damašku, že kontrolu nad městem ponechají syrské vládě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v reakci na eskalaci konfliktu uvedl, že situaci v Afrínu může vyřešit přímý dialog mezi Damaškem a Ankarou.
- Turci od 20. ledna zabrali přes třicet vesnic v kurdské pohraniční oblasti označované jako Afrín; většina z nich je v těsné blízkosti turecké hranice.
- Oblast Afrín je součástí provincie Aleppo. Je domovem více než 170 tisíc lidí, z nichž přes 36 tisíc žije ve správním centru Afrín.
