Turecko proti nám použilo chemické zbraně, tvrdí syrští Kurdové

Po útoku turecké armády vykazují civilisté v severosyrské oblasti Afrín příznaky otravou plynem. S odvoláním na kurdské lékaře o tom informoval kurdský tisk a zprávu potvrdila i syrská státní agentura SANA i exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Turecko užití chemických zbraní v oblasti popírá.

Podle kurdských lékařů, na které se tisk odvolává, trpí šest lidí pocitem nedostatku vzduchu, zvracením a vyrážkou. Agentura SANA uvedla, že turecké jednotky vypálily v noci na sobotu několik střel obsahujících „toxické látky“ na jednu z vesnic v oblasti Afrín poblíž tureckých hranic.

Podle agentury AP zatím nebylo možné tyto informace ověřit z nezávislých zdrojů. Videozáběry z místní nemocnice ukázaly osoby vybavené kyslíkovými maskami, které ale jinak nevykazovaly symptomy otravy plynem, jako například zvracení, píše AP.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová uvedla, že Spojené státy zprávy o údajném použití chemických zbraní zaregistrovaly. „Nemáme však žádné informace, které by je potvrzovaly. Nedále vyzýváme ke zdrženlivosti a k ochraně civilistů v oblasti Afrín,“ dodala.

Turecká armáda vydala prohlášení, v němž užití mezinárodně „zakázané munice“ během operace v Afrínu popřela. Dodala navíc, že v regionu cílí pouze na pozice údajných teroristů, nikoliv civilního obyvatelstva.

Ankara: Na civilisty bereme maximální zřetel

Užití chemických zbraní v Sýrii odmítl i turecký diplomatický zdroj agentury Reuters, který obvinění označil za propagandu. „Jsou to neopodstatněná obvinění, Turecko nikdy nepoužilo chemické zbraně. Na civilisty bereme během operace… maximální zřetel,“ řekl agentuře činitel.

Toto tvrzení nicméně už na začátku února zpochybnila organizace chránící lidská práva Human Rights Watch. Ta upozornila, že Turci stříleli na syrské hranici po utečencích, kteří se snaží dostat do Turecka. Třináct ze šestnácti uprchlíků, s nimiž HRW mluvila, uvedlo, že turečtí pohraničníci na ně a na další běžence pálili, ještě když se nacházeli na syrském území. Zemřít mělo deset lidí včetně jednoho dítěte.

Turecko se snaží zničit kurdské milice

Turecká vojenská operace Olivová ratolest od 20. ledna cílí v syrském Afrínu na tamní kurdské milice YPG, které označuje za teroristy napojené na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK). Tu Ankara za teroristickou označuje také, protože její členové vedou na jihovýchodě Turecka už přes třicet let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán.

Kvůli měsíc trvajícím tureckým útokům už muselo Afrín opustit asi patnáct tisíc civilistů. Ve zbytku provincie Aleppo byla vysídlena další tisícovka lidí. Čelná představitelka OSN v oblasti humanitárních záležitostí Ursula Muellerová potom v projevu k Radě bezpečnosti řekla, že bezpečnost zhruba 300 tisíc lidí v Afrínu zůstává nadále ohrožena. 

Turecká armáda v samostatné zprávě uvedla, že během operace v Afrínu byl v sobotu zabit jeden voják. Od zahájení operace tak turecká armáda ztratila 32 vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 8 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 10 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...