Polský prezident Andrzej Duda podepíše kontroverzní zákon, který hrozí vězením za připisování odpovědnosti za holocaust polskému národu či státu. Zároveň se ale rozhodl, že pošle zákon k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova a zda ustanovení hrozící trestem vězení nejsou příliš vágně formulovaná. Polský zákon kritizuje hlavně Izrael, ale i USA nebo Ukrajina.
„My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu,“ prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby v Polsku byl tolerován antisemitismus a nesnášenlivost.
Nový zákon z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o připomínání holocaustu se vztahuje zejména k období druhé světové války. Žalobcem má být prokurátor z Institutu národní paměti. Za používání termínu „polský koncentrační tábor“ legislativa umožňuje udělit až tříletý trest vězení. Norma zdůrazňuje, že tábory smrti na polském území stavělo nacistické Německo.
Trest za pouhý náznak
Postih by pak čekal i ty, kteří by jen naznačili, že polský stát s nacisty kolaboroval. Výjimkou jsou umělecká a vědecká díla. „Jde o náš národní zájem. Po mnoho let byla historie překrucována. Tento zákon nám přináší pravdu a vrací důstojnost,“ uvedl předseda polského senátu Stanislaw Karczewski.
Ve stejném duchu se o víkendu vyjádřil i nejvlivnější muž v Polsku, lídr PiS Jaroslaw Kaczyński, jenž naléhal na prezidenta, aby normu podepsal.
Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.
„Z pohledu prezidenta je to taktický krok. Snažil se uklidnit situaci, ale je pravda, že jakmile zákon vyjde ve sbírce zákonů, tak začne platit, a to i po dobu projednávání ústavním soudem,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.
Kontroverzní zákon prošel polským senátem minulý týden. Podle Izraele zkresluje diskusi o holocaustu a zbavuje Poláky veškeré viny za smrt Židů. Varšava tyto námitky nepřipouští. Diplomatické vztahy se tak ocitly na bodu mrazu.
V Izraeli se zatím k Dudovu rozhodnutí vyjádřilo ministerstvo zahraničí ve smyslu toho, že chová naději, že ještě před ukončením procedury „bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona“.
Polská vláda dokonce kvůli sporu zrušila plánovanou návštěvu izraelského ministra školství Naftaliho Bennetta, který patří k hlasitým kritikům nové legislativy. „Polská vláda zrušila mou návštěvu, protože jsem se zmínil o polské odpovědnosti za vraždu asi 200 tisíc Židů při holocaustu. Jsem poctěn,“ reagoval Bennett.
Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.
Kritika přišla z USA, Unie i Ukrajiny
Před dopady nového zákona varovaly Poláky i Spojené státy, podle nichž by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh legislativy přehodnotilo.
K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Do debaty o kontroverzním zákoně se zapojilo rovněž Německo. „Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.
