Duda podepíše sporný zákon o holocaustu. Pošle ho ale i ústavním soudcům

3 minuty
Horizont ČT24: Poláci protestují pro i proti zákonu o holocaustu
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda podepíše kontroverzní zákon, který hrozí vězením za připisování odpovědnosti za holocaust polskému národu či státu. Zároveň se ale rozhodl, že pošle zákon k ústavnímu soudu, aby rozptýlil obavy, zda neomezí svobodu slova a zda ustanovení hrozící trestem vězení nejsou příliš vágně formulovaná. Polský zákon kritizuje hlavně Izrael, ale i USA nebo Ukrajina.

„My také máme právo být citliví a máme právo na historickou pravdu,“ prohlásil Duda. Současně zdůraznil, že není možné, aby v Polsku byl tolerován antisemitismus a nesnášenlivost.

Nový zákon z pera vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) o připomínání holocaustu se vztahuje zejména k období druhé světové války. Žalobcem má být prokurátor z Institutu národní paměti. Za používání termínu „polský koncentrační tábor“ legislativa umožňuje udělit až tříletý trest vězení. Norma zdůrazňuje, že tábory smrti na polském území stavělo nacistické Německo.

Odpůrci říkají, že zákon je tak široce formulovaný, že by to mohlo vést ke snaze postihnout každého, kdo bude mluvit o vině jednotlivců – Poláků na masakrech.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Trest za pouhý náznak

Postih by pak čekal i ty, kteří by jen naznačili, že polský stát s nacisty kolaboroval. Výjimkou jsou umělecká a vědecká díla. „Jde o náš národní zájem. Po mnoho let byla historie překrucována. Tento zákon nám přináší pravdu a vrací důstojnost,“ uvedl předseda polského senátu Stanislaw Karczewski.

Ve stejném duchu se o víkendu vyjádřil i nejvlivnější muž v Polsku, lídr PiS Jaroslaw Kaczyński, jenž naléhal na prezidenta, aby normu podepsal. 

Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, označovaný za iniciátora zákona, poděkoval prezidentovi za rozhodnutí, které dá Varšavě čas k dialogu s partnery. Opozice naopak prezidenta kritizuje, že podlehl nátlaku vládní strany, která ovládá i ústavní soud, a podepsal zákon, který prohloubí roztržku se strategickými partnery.

„Z pohledu prezidenta je to taktický krok. Snažil se uklidnit situaci, ale je pravda, že jakmile zákon vyjde ve sbírce zákonů, tak začne platit, a to i po dobu projednávání ústavním soudem,“ uvedla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Kontroverzní zákon prošel polským senátem minulý týden. Podle Izraele zkresluje diskusi o holocaustu a zbavuje Poláky veškeré viny za smrt Židů. Varšava tyto námitky nepřipouští. Diplomatické vztahy se tak ocitly na bodu mrazu.

V Izraeli se zatím k Dudovu rozhodnutí vyjádřilo ministerstvo zahraničí ve smyslu toho, že chová naději, že ještě před ukončením procedury „bude možné dohodnout se na změnách ve znění zákona“.

Polská vláda dokonce kvůli sporu zrušila plánovanou návštěvu izraelského ministra školství Naftaliho Bennetta, který patří k hlasitým kritikům nové legislativy. „Polská vláda zrušila mou návštěvu, protože jsem se zmínil o polské odpovědnosti za vraždu asi 200 tisíc Židů při holocaustu. Jsem poctěn,“ reagoval Bennett.

Izraelský parlament už v prvním čtení přijal návrh zákona, který počítá až s pěti lety vězení pro ty, „kdo se pokusí popřít nebo zpochybnit vinu pomahačů nacistů při páchání zločinů na Židech“.

Kritika přišla z USA, Unie i Ukrajiny

Před dopady nového zákona varovaly Poláky i Spojené státy, podle nichž by zákon mohl ohrozit svobodu projevu. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh legislativy přehodnotilo.

K dění ve své vlasti se kriticky vyjádřil také předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož vláda svým kontroverzním krokem Polsku spíše uškodila, než by mu pomohla. Výraz „polské tábory smrti“ podle něho v souvislosti s diskusí o zákonu nyní používá celý svět. Za „naprosto nepřijatelný“ označil zákon rovněž ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Do debaty o kontroverzním zákoně se zapojilo rovněž Německo. „Neexistuje nejmenších pochyb o tom, kdo je zodpovědný za vyhlazovací tábory, kdo je provozoval a kdo v nich zavraždil miliony evropských Židů: byli to Němci,“ uvedl ministr zahraničí Sigmar Gabriel. „Tato organizovaná masová vražda byla spáchána naší zemí a nikým jiným. Jednotliví kolaboranti na tom nic nemění,“ dodal Gabriel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 2 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pokus, který se vymkl kontrole. Sovětské úřady se explozi v Černobylu snažily utajit

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
před 6 hhodinami

Papež dokázal sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět, řekl olomoucký arcibiskup

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Obrazem: Jak vypadalo poslední rozloučení s papežem Františkem

Tělo papeže Františka bylo uloženo do baziliky Panny Marie Sněžné v Římě. Posledního rozloučení se zúčastnilo dvanáct monarchů a 54 hlav států. Mezi nimi byli například i prezidenti Spojených států, Francie či Ukrajiny Donald Trump, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Celkem do Říma přijelo 164 zahraničních delegací. Desítky tisíc lidí přihlížely jak ceremonii na Svatopetrském náměstí, tak i převozu pozůstatků. Sobotní dění přibližuje fotogalerie.
před 7 hhodinami

Kyjev popřel, že by ruští vojáci vytlačili všechny Ukrajince z Kurské oblasti

Kyjev popřel tvrzení Moskvy, že by se jejím silám podařilo z ruské Kurské oblasti vytlačit všechny zbývající ukrajinské vojáky. Vedení ukrajinské armády uvedlo, že její jednotky dál operují na některých územích západoruské oblasti, kterou částečně obsadili loni v létě. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že ukrajinské dobrodružství v kurském regionu zcela ztroskotalo, a tak se prý otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...