V Bruselu soudí veřejného nepřítele číslo jedna. Belgická prokuratura žádá 20 let pro islamistu Abdeslama

Za přísných bezpečnostních opatření začal v Bruselu proces se Salahem Abdeslamem, jediným přeživším podezřelým z teroristických útoků z listopadu 2015 v Paříži. V belgické metropoli čelí obžalobě ze střelby na bruselské policisty při zatýkání v březnu 2016. Prokurátorka žádá pro Abdeslama a pro jeho společníka 20 let za mřížemi.

Video Zprávy v 10
video

Abdeslam stanul před belgickým soudem

„Jste Salah Abdeslam, narozený v Bruselu 15. září 1989?“ dotázala se soudkyně Marie-France Keutgenová na začátku přelíčení.

„Nechci odpovídat na otázky,“ odpověděl po opakované urgenci obžalovaný, který odmítl povstat s tím, že se cítí unaven. „Obvinili mě, a tak tu jsem a zachovávám mlčení, což je mé právo. Mé mlčení ze mne nedělá ani zločince, ani viníka. Bráním se mlčky, protože bych chtěl, abychom se spoléhali na vědecké a hmatatelné důkazy, a ne na zdání či na to, co si myslí veřejné mínění,“ prohlásil Abdeslam.

Zdůraznil, že s muslimy se zachází nejhůře a jsou souzeni nejhorším způsobem, bez presumpce neviny, avšak nebojí se, protože věří v Alláha – a k tomu už nemá co dalšího dodat.

Video Události
video

Abdeslam odmítl vypovídat před belgickým soudem

Nad ránem jej převezla do Bruselu elitní policejní jednotka ze 130 kilometrů vzdáleného vězení Fleury-Mérogis v pařížské oblasti. Mezi věznicí ve Francii a soudní budovou v Bruselu budou policisté převážet Abdeslama den co den.

Bruselský soud je považován jen za předehru soudního procesu, který obžalovaného čeká ve Francii za pařížské atentáty. Provází jej však i velké očekávání, zda drobný delikvent, který se stal „veřejným nepřítelem č. 1“, u soudu přeruší své mlčení, jaké zachovával při výsleších.

Osmadvacetiletý Francouz marockého původu se podle vyšetřovatelů podílel na teroristických útocích v Paříži ze 13. listopadu 2015, při kterých zahynulo 130 lidí. Na rozdíl od svého bratra i dalších členů teroristické buňky při atentátu nebyl zabit ani nespáchal sebevraždu, ale odjel z Paříže do Bruselu. Několik měsíců se pak úspěšně skrýval.

Tři dny po Abdeslamově zatčení udeřili teroristé v Bruselu

Belgičtí policisté jej nakonec našli v jednom z domů v bruselské části Forest. Při razii 15. března 2016 Abdeslam a další islamista Sofiane Ayari tři policisty postřelili a dokázali utéct. Třetí radikál Mohamed Belkaid, který se s nimi skrýval, při incidentu zahynul.

Abdeslama se nakonec podařilo o pár dní později zadržet v bruselské čtvrti Molenbeek. Čtyři dny po jeho zatčení zaútočili teroristé na letišti a v metru v Bruselu. Atentát si vyžádal 32 mrtvých.

U soudu se mají Abdeslam s Ayarim zodpovídat z pokusu o vraždu policistů a nedovoleného ozbrojování, obojí „v souvislosti s terorismem“. Abdeslama vydala Belgie předloni kvůli teroristickým útokům v Paříži do Francie.

„Je jasné, že ve Francii bude souzen za skutky spáchané ve Francii. A pokud ho tam odsoudí, je zřejmé, že oba tresty bude vykonávat současně. Co konkrétně to znamená, to se uvidí,“ říká prezident soudu 1. instance v Bruselu Luc Hennart.

Abdeslamův obhájce Sven Mary
Zdroj: Reuters
Autor: Danny Gys

Odklad začátku procesu, který byl původně naplánovaný na prosinec, si vyžádal nový Abdeslamův obhájce Sven Mary, aby se seznámil se spisem. Mary už Abdeslama zastupoval, loni v říjnu ale od jeho obhajoby upustil, neboť Francouz odmítal komunikovat. Abdeslam se chtěl hájit sám, podle agentury AFP jej ale rodina přesvědčila, aby se nechal zastupovat právníkem.

Proces je zatím naplánovaný do pátku, Abdeslamovo rozhodnutí mlčet by jej ale mohlo urychlit.

„Již jsem vypovídal před policisty, víc nechci říct,“ řekl soudkyni spoluobviněný Ayari. Ještě dříve tvrdil, že ani on, ani Abdeslam na bruselské policisty nestříleli.

Prokurátorka Kathleen Grosjeanová naopak dokazovala, že střelné dráhy a množství 21 střel vypálených z bruselského bytu na policisty svědčí o tom, že islamisté měli v úmyslu strážce zákona zabít.

Čtyřiadvacetiletý Tunisan Ayari se do Evropy dostal ze Sýrie přes řecký ostrov Lesbos v davech uprchlíků, převážně Syřanů. Zájem o něj má i francouzská justice, pravděpodobně aby jej mohla obvinit v souvislosti s pařížskými atentáty, poznamenala agentura AFP.

Záběry mladíka, který může být hledaný Abdeslam
Profil

Salah Abdeslam se podílel na útocích v Paříži i Bruselu

Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, kterého zatkla belgická policie 18. března 2016 v Bruselu, krátce před teroristickými útoky v tomto belgickém hlavním městě, které si vyžádaly 32 obětí a do kterých byl Abdeslam podle belgických vyšetřovatelů také zapletený.

Abdeslam v přípravě a provedení pařížských atentátů hrál podle vyšetřovatelů klíčovou roli a 27. dubna 2016 byl vydán do Francie. Francouzská prokuratura ho následně obvinila z členství v teroristické organizaci, z vražd, z únosu, z držení výbušnin a zbraní.

Na konci června 2016 belgické úřady vydaly Francii Abdeslamova společníka Hamzu Attoua, který Abdeslama přivezl zpátky z Paříže do Bruselu. Belgická policie zatkla Attoua v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po masakru v Paříži. V červenci potom belgické úřady předaly k trestnímu stíhání do Francie další dva muže, kteří údajně na útěku pomáhali Abdeslamovi.

Za hlavního organizátora pařížských masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu 2015 (pět dní po útocích) při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Při zásahu zahynula také sebevražedná atentátnice, kterou byla podle policie Abaaoudova sestřenice Hasna Aitboulahcenová. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že úřady netušily, že je Abaaoud v Evropě. Stál za několika zmařenými atentáty ve Francii. Abaaoud radil dalším islamistům, aby ze Sýrie do Evropy cestovali přes Prahu, čímž se měli snáze vyhnout odhalení.

Součástí skupiny, která má na svědomí útoky, jsou také čtyři muži, které obžalovalo nebo vydalo do Francie Rakousko. Jedná se o Maročana, dva Alžířany a jednoho Pákistánce. Všichni se vydávali za uprchlíky a do Evropy přišli po takzvané balkánské stezce.