Šéf luhanských separatistů obvinil odvolaného „ministra“ z pokusu o převrat. Vzápětí uprchl do Ruska

Šéf proruských separatistů ovládajících část Luhanské oblasti na východě Ukrajiny Igor Plotnickij kritizoval údajný pokus o státní převrat. Pokouší se o něj údajně sesazený ministr vnitra samozvané Luhanské lidové republiky Igor Kornet a jeho ozbrojenci. Odvolaný politik vyslal do ulic své jednotky v pondělí. Plotnickij původně tvrdil, že Luhansk neopustí, podle webu novin Novaja Gazeta však zamířil do Ruska.

Video Události
video

Události ČT: Zahalení ozbrojenci bez označení obsadili část Luhansku

V Plotnického koloně mířící z Luhansku bylo podle webu také několik lidí z jeho nejbližšího okolí. „Je to potvrzená informace,“ uvedl v souvislosti s Plotnického odjezdem zpravodaj ČT Miroslav Karas.

„Vše nasvědčuje tomu, že šéf separatistů Plotnickij odjel, ale neví se, kdo ho teď může zastupovat. Podle informací přímo z místa do města dorazily jednotky separatistů z Doněcku, kteří přijeli tamní (luhanské) separatisty podpořit,“ dodal zpravodaj.

Média už dříve psala, že do Luhansku dorazila i ochranka šéfa sousední samozvané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka a údajně i ruská vojenská kolona.

„Ukrajinský prezident Porošenko, který svolal výjimečně zasedání vojenské rady, prohlásil, že Kyjev je připraven reagovat na jakékoli zostření situace. Rada se zabývala i zprávami o překročení hranice, kterou Kyjev nemá pod kontrolou, těžkou ruskou technikou a ruskými vojáky,“ doplnil Karas. 

Plotnickij přitom dříve popřel, že by plánoval z Luhanska uprchnout do Ruska, a tvrdil, že má situaci pod kontrolou. „Ano, je tu vojenský konvoj. Kornet se pokusil zapojit své síly, a to je protiprávní. A ano, je to pokus o ozbrojený státní převrat,“ uvedl dříve. „V nejbližší době bude za tímto případem udělána tečka. Všechny silové složky se tím zabývají,“ dodal.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT Karas: Situace v Luhansku je nepřehledná, Porošenko svolal vojenskou radu

Údajný pokus o převrat odstartovalo Plotnického pondělní rozhodnutí odvolat „ministra vnitra“ Igora Korneta. Důvodem mělo být trestní stíhání za přehmaty jeho podřízených policistů.

Kornet sesazení odmítl a naopak vyslal do ulic své speciální jednotky, prý aby zajaly ukrajinské diverzanty, kteří se snažili proniknout na území „lidové republiky“, aby tam páchali teroristické a diverzní útoky. Údajně ale jednotky zajaly prokurátory, stíhající Korneta za přehmaty, a řadu lidí z Plotnického okolí.

Ruská média předpovídají, že chaotická situace by mohla vyústit ve sloučení obou „lidových republik“ v separatisty ovládaných částech východoukrajinského Donbasu. 

Podle OBSE je klid, podle médií ale lidé utíkají z města

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), dohlížející na příměří mezi separatisty a ukrajinskou armádou, potvrdili, že část Luhanska obsadili ozbrojenci.

„Zaznamenali jsme přítomnost vojenských vozidel a neoznačených ozbrojených mužů, mnoho z nich s bílou páskou na ruce a zahalenou tváří, v centru Luhansku. Situace ve městě je podle pozorování celkově klidná,“ uvedl náměstek ředitele OBSE na Ukrajině Alexander Hug. Podle médií ale město údajně opouštějí lidé, obávající se krveprolití.

Agentura AFP napsala, že stovky ozbrojenců hlídkují v centru města, před sídlem vlády a ministerstvem vnitra. Zdá se tedy, že Plotnickij nedokázal znovu získat kontrolu nad situací, která se mu před 48 hodinami vymkla z rukou.

Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin usoudil, že v Luhansku jde nejen o vyřizování účtů mezi bandami separatistů, ale i o soupeření jednotlivých ruských tajných služeb. Kreml se k dění v Luhansku zatím nevyjádřil.

V obou „lidových republikách“ se odehrála řada atentátů a vražd jednotlivých pohlavárů, které Kyjev přičítal vyřizování účtů a boji o moc a peníze mezi separatisty, zatímco separatisté z těchto útoků obviňovali ukrajinské diverzanty.

  • Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu odmítá. Boje mezi proruskými separatisty a jednotkami prozápadní ukrajinské vlády si během tří let vyžádaly více než deset tisíc mrtvých.