Zrušit střídání zimního a letního času se pokusí skupina europoslanců. Vede ji Svoboda

Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli „v blízké budoucnosti“ dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli 29. října.

Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat,“ řekl Svoboda ve Štrasburku.

I v České republice má podle něj snaha o zrušení „neužitečného jevu“ střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara.

Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi čtyřicet nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťanskosociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Skupinu podporuje i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie.

„Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu,“ řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichova. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů dvacet tisíc podpisů. „Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit,“ zdůraznila. „Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět,“ dodala Nieblerová.

„Vždycky si dělám legraci, že můj syn se narodil v noci, kdy Finsko změnilo čas poprvé… Byla jsem naprosto zmatená, protože jsem nevěděla, kdy se vlastně narodil,“ zažertovala finská europoslankyně Hautalaová. „Je to problém, který se týká půl miliardy lidí,“ dodala vážně.

„Myslím, že je naprosto přirozené, abychom v Evropském parlamentu vyzvali Evropskou komisi, aby konečně řekla veřejně, že je to nesmysl, že už to nepřináší výhody,“ myslí si Hautalaová. Upozornila také, že otázka změny času se aktuálně řeší i na půdě finského parlamentu.

V Polsku už konec střídání prošel prvním čtením

O něco dál už se dostali v tomto ohledu v Polsku, kde tamní parlament před necelými dvěma týdny překvapivě schválil v prvním čtení zákaz střídání letního a zimního času od příštího roku. Předlohu do Sejmu předložila Polská lidová strana. Její člen, europoslanec Adrzej Grzyb, je zároveň členem pracovní skupiny v Evropském parlamentu.

„Více než šedesát procent obyvatel Polska je podle průzkumu veřejného mínění proti změnám času,“ řekl Grzyb. Změny se podle něj dotýkají hlavně rodin s dětmi, ale i lidí zdravotně znevýhodněných. Aspoň dočasné problémy se svými „biologickými hodinami“ má podle Grzyba ale většina lidí.

Český europoslanec Svoboda snahu Polska o jednostranné kroky směřující ke zrušení střídání letního a zimního času nepovažuje za šťastné. Mohly by podle něj znamenat i porušení evropské směrnice, která se změnám času věnuje.

„Je jasné, že členské státy chtějí tuto otázku řešit na evropské úrovni, což je naprosto logické, protože jinak je chaos,“ řekl Svoboda. I jednostranný postup Polska by podle něj ale mohl být motivací pro Evropskou komisi, „aby předešla konfliktům s členskými státy, které ztratí v této věci trpělivost, a pohnula se kupředu“.

„Myslím, že je v Evropě vždycky lepší, když nepostupujeme sami, ale máme spojence,“ řekla v rozhovoru německá europoslankyně Nieblerová. Právě společnou iniciativu, kterou tento týden poslanci představili, považuje za správnou cestu k dosažení cíle - zrušení střídání zimního a letního času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
před 55 mminutami

SpaceX vstoupila na burzu, Musk je prvním dolarovým bilionářem

Elon Musk se stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Pomohl mu k tomu vysoký zájem o akcie jeho společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies), které v pátek vstoupily na burzu Nasdaq. Firma v primární veřejné nabídce akcií (IPO) získala 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob. Akcie zahájily obchodování na ceně 150 dolarů (více než 3100 korun) za kus. Tržní kapitalizace firmy tak činila 1,96 bilionu dolarů. Den pak uzavřely na hodnotě 161 dolarů, tedy se ziskem zhruba dvacet procent, kdy hodnota společnosti přesáhla dva biliony dolarů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sociální sítě měly výpadek. Nefungoval Instagram, Facebook i Messenger

Tisíce uživatelů po celém světě hlásily během pátku výpadek služeb u sociálních sítí Instagram a Facebook a také u komunikační platformy Messenger, tedy aplikací ze skupiny Meta Platforms. Večer se sociální sítě začaly z výpadku pomalu zotavovat, uvedl web Downdetector, který výpadky internetových služeb monitoruje. Mluvčí společnosti Meta Andy Stone uvedl, že firma na řešení problému pracuje, žádné další detaily, včetně možných příčin výpadku, však zatím neoznámila, napsala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Unijní velvyslanci kývli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem

Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie (EU) se shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí, uvedli podle agentury Reuters předseda Evropské rady António Costa a kyperské předsednictví Rady EU. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
před 3 hhodinami

Polsko převzalo první stíhačky F-35

Polské ozbrojené síly oficiálně převzaly své první stíhací letouny F-35. Slavnostního ceremoniálu na základně v Lasku se účastnili představitelé vlády a zástupci armády. Jde o významný krok pro modernizaci polské armády a posílení závazků Varšavy vůči NATO. Zástupce USA na ceremoniálu oznámil, že Washington poskytne Polsku novou čtyřmiliardovou půjčku na americké vojenské vybavení. Stíhačky F-35 má od USA objednané i Česko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj vyzval k otevřené debatě o LGBTQ+ a rovných právech občanů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyslovil pro otevřenou veřejnou debatu o otázkách LGBTQ+ a rovných právech občanů. Uvedl to během setkání s odborníky z iniciativy Tysiachovesna.
před 7 hhodinami

Rostoucí životní náklady vyvíjejí tlak na práva Evropanů, varuje unijní agentura

Vysoké životní náklady podle výroční zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), zveřejněné tento čtvrtek, vyvíjejí tlak na práva Evropanů. Dokument upozorňuje také na rostoucí nenávist na internetu a nedokončenou integraci migrujících pracovníků.
před 8 hhodinami
Načítání...