Nejdřív železná, teď volební opona. Východní Němci více fandí Levici a protiislámské AfD

I sedmadvacet let po znovusjednocení Německa panují velké rozdíly v tom, jak volí lidé v bývalé západní a někdejší východní části. V letošních parlamentních volbách, které se uskuteční za šest dní, by se to podle odborníků mělo projevit například výrazně vyšší podporou pro postkomunistickou Levici i protiimigrační a protiislámskou Alternativu pro Německo (AfD) v zemích bývalé Německé demokratické republiky (NDR).

„Myslím si, že rozdíly ve volebním chování souvisí s rozdíly v platech,“ říká třicátník Oliver Hösler, který žije v Sasku-Anhaltsku. „Je tu také nespokojenost, protože všechno po sjednocení trvá trochu déle, než lidé mysleli,“ podotýká. „Na východě je to horší, pokud jde o pracovní místa,“ říká další obyvatel někdejšího východního Německa Matthias Arend.

Nahrávám video
Politolog: Merkelová sice sbírá Schulzovi témata, on je ale slabý lídr
Zdroj: ČT24

Rozdíly, o kterých mluví, potvrzují i statistiky. Průměrná mzda je na západě spolkové republiky o téměř 600 eur (15 660 korun) vyšší než na východě. Nezaměstnanost se sice ve východním Německu mezi lety 2005 a 2016 snížila z 18,7 na 8,5 procenta, i tak ale zůstává v průměru o tři až čtyři procentní body nad úrovní na západě spolkové republiky.

Odborníci poukazují i na další důležité aspekty. „V posledních letech se rozdíly (ve volebním chování) stále zmenšovaly, ale jsou nadále tři oblasti, kde jsou velké,“ říká politolog z univerzity v Erfurtu Andreas Anter a zmiňuje volební účast, sílu stranické identifikace a stranický systém.

Na jedné straně Angela Merkelová z velké části sbírá Martinovi Schulzovi témata. Tím, že pochází z nových spolkových zemí z bývalé NDR, je výrazně sociálnější, i do CDU vnáší výrazně více sociálních témat. Tím druhým aspektem je sám Martin Schulz, který je slabý lídr. Chvíli se mluvilo o Schulzově efektu, což souviselo s jeho nástupem. Ale velmi rychle to opadlo.
Lukáš Novotný
politolog z Filozofické fakulty UJEP

Rozdíl ve volební účasti je dobře patrný při pohledu na parlamentní volby před čtyřmi lety, kdy šlo na západě hlasovat 72,4 procenta oprávněných voličů, zatímco na východě jen 67,6 procenta. Volební účast v celém Německu dosáhla 71,5 procenta.

Stranická identifikace, tedy pevné napojení na jednu stranu, se podle odborníka z Technické univerzity v Chemnitzu Erica Linharta vytváří nejčastěji v mladé dospělosti. Na východě, kde řada lidí vyrostla v komunistickém systému a pak si musela zvykat na úplně jiný politický režim, je stranická identifikace výrazně slabší, a proto zde lidé častěji než na západě v různých volbách volí různé strany.

To vede v důsledku i k tomu, že stejné politické strany mají na východě a západě Německa různou podporu. V menší míře je to ze současných parlamentních stran vidět u konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a Zelených, ve výrazně větším rozsahu pak u sociální demokracie a Levice.

CDU/CSU v roce 2013 na západě spolkové republiky získala 42,2 procenta hlasů, zatímco na východě 38,5 procenta, Zelení si na západě přišli na 9,2 procenta a na východě na 5,1 procenta. Sociální demokraté v tomto srovnání propadli o téměř deset procentních bodů, když na západě dostali 27,4 procenta hlasů, ale na východě jen 17,9 procenta. Ještě výraznější - i když v opačném gardu - byl rozdíl u Levice, která na západě posbírala jen 5,6 procenta hlasů, ale na východě se stala druhou nejsilnější stranou s podporou 22,7 procenta voličů.

Politolog Linhart dramatický rozdíl u SPD vysvětluje mimo jiné tím, že voliči na východě země dodnes sociální demokraty trestají za tvrdé reformy pracovního trhu (takzvaná Agenda 2010), kterou mezi lety 2003 až 2005 prosadila tehdejší vláda sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Levice je zase na východě Německa silnější, protože vzešla ze Strany demokratického socialismu, která byla přímou nástupkyní východoněmecké totalitní Sjednocené socialistické strany Německa, a je tak řadou voličů vnímána jako zástupkyně zájmů východního Německa.

Silnou podporu v zemích bývalé NDR má ale i Alternativa pro Německo z pravé části polického spektra. Linhart to podobně jako obyvatelé východního Německa spojuje s vývojem po pádu bývalého režimu. „Něco se zlepšilo, ale není to ráj, který se tehdy lidem sliboval, a proto je právě na východě větší procento lidí, kteří obecně nejsou spokojeni s politickým systémem a demokracií, tak jak nyní v Německu funguje,“ vysvětluje.

Právě tito voliči pak častěji tíhnou k volbě protestních stran. Jako taková je dnes nejvýrazněji vnímána AfD, která se staví proti současnému establishmentu a i díky slabší stranické identifikaci je zejména na východě schopná přebírat voliče ostatním stranám. „AfD je jako vysavač, který přitahuje nespokojené voliče ze všech ostatních stran,“ potvrzuje Nico Siegel, šéf agentury Infratest dimap, která se zabývá průzkumy veřejného mínění. Ve dvou východoněmeckých spolkových zemích takto AfD loni v zemských volbách „vysála“ dokonce více než 20 procent všech hlasů.

Jak silná bude na východě Německa po parlamentních volbách a jak dopadnou ostatní strany, bude jasné v neděli po šesté hodině večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 8 mminutami

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...