Sesazená venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová obvinila prezidenta Nicoláse Madura z korupce. S údajnými důkazy uprchla do Kolumbie a následně do Brazílie. Maduro ji obvinil ze lži a hodlá požádat Interpol, aby na ni vydal mezinárodní zatykač.
Smrt právního státu, říká o Venezuele uprchlá prokurátorka. Madura viní z korupce
Sesazená uprchlá prokurátorka obvinila Madura z korupce (zdroj: ČT24)
Ortegová tvrdí, že má u sebe materiály, které můžou kompromitovat nejen venezuelské činitele, ale i jejich partnery z dalších jihoamerických zemí.
„Opustila jsem svoji zemi, protože jsem obětí šikany a perzekuce ze strany vlády Nicoláse Madura. Utekla jsem s pomocí desítek Venezuelanů, kteří si dobře uvědomovali, co se v zemi děje,“ upozornila bývalá generální prokurátorka. „To, co se děje ve Venezuele, je smrt právního státu. Stabilita regionu je ohrožena,“ varovala.
Ortegová je přesvědčena, že přišla o funkci kvůli snaze Madura zastavit vyšetřování kolem své osoby. To by údajně odhalilo, že přijal úplatek v přepočtu za více než dvě miliardy korun od brazilské společnosti Odebrecht.
O této stavební firmě vyšlo najevo, že uplácela politiky v nejméně 12 zemích Latinské Ameriky. „Můj osud je důsledkem série podnětů, které jsem iniciovala, zvláště proti korupci,“ myslí si uprchlice. Venezuelská vláda následně vypnula vysílání dvou kolumbijských televizních kanálů v zemi.
Podle režimu šla Ortegová na ruku USA
Policejní prohlídku domu, kde žila se svým také uprchlým manželem Germánem Ferrerem, ukazovala venezuelská státní televize. Její nástupce, Tarek William Saab, nařkl exprokurátorku hned z několika provinění.
Expert na Latinskou Ameriku o trestech pro venezuelské autory protivládních příspěvků (zdroj: ČT24)
Podle něj pracovala pro Spojené státy a šla na ruku organizovanému zločinu. „Každé z jejích prohlášení mělo za následek ztracené životy, kromě toho nekonala v závažných případech korupce, drog a podobně,“ uvedl Saab.
Situace ve Venezuele je den ode dne horší. Některé okolní země už vyhlásily, že poskytnou útočiště Venezuelanům, kteří uprchnou ze země. Případný vojenský zásah již připustil americký prezident Donald Trump.
„Minulé půlstoletí jsme byli svědky toho, jak Latinská Amerika směřuje ke svobodě a pokroku. Venezuela ale zvolila opačnou cestu směrem k diktatuře, ne k demokracii. K útlaku, nikoli ke svobodě. K minulosti, ne k budoucnosti. Před našima očima tu vidíme tragický obrázek, jak se Venezuela stává tyranií,“ upozornil americký viceprezident Mike Pence s tím, že USA ale upřednostňují mírové řešení.
Protesty v zemi neutichají. Už tak napjatou situaci ještě vystupňovalo oznámení, že nové kontroverzní Ústavodárné shromáždění převezme zákonodárnou pravomoc, která dosud náležela pouze parlamentu ovládanému opozicí. Nový orgán vznikl po sporném hlasování, které opozice ani Západ neuznaly.
Převzít pravomoci parlamentu se již v březnu pokusil Madurovi nakloněný nejvyšší soud. Tím spustil vlnu demonstrací, které si vyžádaly přes 140 obětí.
Za „netolerantní“ protesty bude hrozit 25 let za mřížemi
Madurův režim chce také na základě takzvaného Zákona o soužití a proti intoleranci trestat až 25 lety vězení za demonstrace v ulicích, pokud budou „netolerantní a nenávistné“ vůči vládě. Tento zákon zároveň umožní pokutovat provozovatele sociálních sítí za to, že nesmažou zprávy, které vláda označí za „nenávistné vůči venezuelskému lidu“.
Maduro (zákon) plánoval už delší dobu, ale nyní má mnohem lepší podmínky, protože má po ruce Ústavodárné shromáždění, které v podstatě dělá, co si přeje. Když se mu znelíbí nějaké médium, má možnost ho eliminovat prostřednictvím státních společností, které kontrolují telekomunikace. Mluvíme už o šesti během jeho vlády – na jaře to bylo vysílání CNN ve španělštině.
Maduro čelí problémům i kvůli těžké ekonomické krizi v zemi. Venezuela totiž spoléhá na vývoz ropy, jejíž ceny jsou nyní mnohem nižší, než byly do poloviny roku 2014. Země se potýká rovněž s rekordní inflací, ale i s nedostatkem zboží v obchodech. Lidem chybí léky a základní potraviny.
Opozice to označuje za výsledek rozhazovačné politiky socialistických vlád. Ty jsou u moci od doby dlouholetého vůdce Huga Cháveze, kterého po jeho smrti v roce 2013 nahradil právě Maduro.