Konzervativní polská vláda premiérky Beaty Szydlové plánuje od 1. září rušit gymnázia, na která nastupovali všichni žáci po šesti letech základní školy. Polské školství se díky tomu přitom vypracovalo na čtvrté místo v Evropě. „Programy budou centralizované, školy ztratí autonomii, ale zato budou lehce kontrolovatelné. Vláda bude takto tvořit nového Poláka,“ míní polská novinářka Barbara Sierszula. Učitelé a rodiče plánují protesty.
Zatímco v Česku se říká gymnázia výběrovým školám, v Polsku je to spíše jakýsi druhý stupeň základní školy.
Kontroverzní reformu školství představila vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s ministryní školství Annou Zalewskou již loni. Na návrhu nespolupracovala ani s opozicí ani s experty v této oblasti. Zákon rychle schválil Sejm a Senát, kde má PiS pohodlnou většinu – následně jej v lednu podepsal prezident Andrzej Duda, který je rovněž pochází z řad konzervativců.
Kabinet vysvětlil rušení gymnázií tím, že „úroveň výuky je nedostatečná“. Místo gymnázií bude zavedena osmiletá základní škola a čtyřletá lycea, případně pětileté odborné školy.
„Nový systém bude prakticky starým systémem. Vrátí se to, co bylo, když jsem ještě já chodila do školy,“ podotkla polská novinářka Sierszula. Gymnázia navštěvuje nyní přes milion studentů - podle novinářky program dokončí.
„Vláda říká, že nezaniká od 1. září všechno, ale bude to zanikat postupně. Nový program se má týkat první a čtvrté třídy základní školy. Ti, kdo měli jít na gymnázium, půjdou do sedmé a osmé třídy,“ vysvětlila Sierszula.
Odpůrci změn žádají referendum
Dosavadní systém – šest let základní školy, tři roky gymnázia a tři roky v lyceu, případně čtyři roky na odborné školy – přitom měly po pádu komunismu v roce 1989 zvednout úroveň školství v Polsku, což se skutečně podařilo. Podle testů PISA spadajícího pod OECD bylo polské školství v roce 2014 čtvrté nejlepší v Evropě a desáté na světě.
Podle kritiků je reforma nedostatečně připravená a panují obavy z chaosu. Polská asociace učitelů se snažila prosadit referendum k této otázce a uspořádala již několik protestů. Petici za referendum podepsalo přes milion lidí. Čtvrtého září chtějí učitelé i rodiče demonstrovat před varšavským sídlem ministerstva školství a osvěty.
Učitelé mají obavy, že tisíce z nich přijdou o práci. „Reforma se nelíbí většině společnosti. Existuje reálné podezření, že jde hlavně o to, aby program vyhovoval PiS. Změny se budou dotýkat třeba historie – ve čtvrté třídě přichází výuka, která dosud neexistovala, o vojácích, kteří válčili proti komunismu. Je to o tom, jak polská vláda vidí příštího mladého Poláka,“ poznamenala Sierszula.
Vláda láká vysokoškoláky do „akademické legie“
Premiérka Szydlová ale opakuje, že reforma je nutná a naopak vytvoří pár tisíc nových míst. Polské ministerstvo obrany mezitím láká dobrovolníky z řad vysokoškoláků, kteří mají posílit záložní armádu.
Země usiluje o zvýšení svých obranných kapacit vzhledem k sílícím bezpečnostním obavám, které v regionu vyvolávají vojenské aktivity Ruska. Varšava proto posiluje výzbroj i početní stav profesionální armády.
Takzvaná „akademická legie“ nabízí v následujícím akademickém roce zhruba deseti tisícům dobrovolníků teoretický i praktický výcvik. Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, jejichž prostřednictvím by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů.
