Češi vinění v Turecku ze spolupráce s kurdskými milicemi si nebudou moci odpykat trest v Česku

8 minut
Události: První Češi odsouzení v cizině za terorismus
Zdroj: ČT24

Dvojice Čechů odsouzených v Turecku za spolupráci s kurdskými milicemi si nebude moci odpykat trest v Česku. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že bude po turecké straně žádat korektní průběh odvolacího řízení. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas si u soudu ve východotureckém Sirnaku vyslechli zatím nepravomocný trest šest let a tři měsíce vězení.

Dvojice byla v Turecku zatčena loni v listopadu a obviněna z příslušnosti ke kurdským milicím YPG, jež Ankara považuje za teroristy. Všelichová i Farkaš tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté. 

Česká diplomacie dřív usilovala o vyhoštění dvojice do Česka. Spekulovalo se i o tom, zda by si dvojice mohla trest odpykat v českém vězení. To ale podle ministerstva zahraničí není možné. Není ani možné usilovat o návrat dvojice za tu cenu, že by Česko uznalo verdikt tureckého soudu.

Myslím si, že to jde obtížně, protože to odporuje ústavě. Je dost těžké, aby u nás někdo byl ve vězení za něco, co u nás není pokládáno za trestný čin. My nepokládáme YPG za teroristickou organizaci, a tudíž těžko může být u nás někdo trestán za něco, co je s ní spojeno.
Lubomír Zaorálek

Česko by totiž muselo uznat, že YPG je teroristickou organizací. A to je v rozporu s linií tuzemské zahraniční politiky.

Dvojici hrozilo až patnáct let

Soudního líčení ve východotureckém Sirnaku se dvojice osobně neúčastnila. „Probíhalo to pomocí videokonference z věznice ve městě Van asi 400 kilometrů vzdáleném, kde sedí ve svých celách,“ konstatovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Čechům hrozil až 15letý trest. Jejich obhájce se hodlá proti verdiktu odvolat. „Variant je skutečně mnoho, může jim být trest zmírněn. Může se stát, že turecká strana je vydá k výkonu trestu do České republiky, protože obě země v rámci Rady Evropy podepsaly mezinárodní smlouvu, která to umožňuje, ale musela by být z turecké strany vůle,“ upozornila Zlatohlávková.

Je to spíše mírnější trest. V Turecku lidé, kteří jsou odsouzeni za podporu nebo účast v teroristických organizacích, běžně dostávají deset, patnáct i více let. Od roku 2010, kdy byla pozměněna ústava, došlo k navýšení.
Emil Aslan

Českou diplomacii rozhodnutí zklamalo, jak uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na Twitteru. „Pevně věřím, že soud vyšší instance vyhodnotí záležitost jinak. Z naší strany samozřejmě bude nadále pokračovat poskytování konzulární pomoci,“ uvedl ministr.

Mohli dopadnout ještě hůře. Šest let a tři měsíce můžeme považovat za kompromisní řešení. Upřímně si nedovedu představit spravedlivý a korektní soudní proces v zemi, jako je dneska Turecko.
Lenka Klicperová
šéfredaktorka Lidé a země

„Naše ambasáda v Ankaře je s oběma zadržovanými v pravidelném kontaktu a stejně jako dosud bude hrát aktivní roli prostředníka jak směrem k rodinám obou českých občanů v České republice, tak i ve vztahu k tureckým úřadům,“ zdůraznil Zaorálek.

Ten se v příštích dnech spojí se svým tureckým protějškem, aby ho požádal o korektní odvolací řízení. Češi na něj budou čekat ve Vanu, kde byli dosud. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové by se mělo uskutečnit za dva až tři měsíce.

Turecké bezpečnostní složky zadržely dvojici na irácko-tureckém přechodu 13. listopadu loňského roku. Měly u nich být nalezeny materiály, které je přiřazují ke kurdským milicím YPG. Obviněni byli z poskytování zbraní. 

Vše se odehrálo již v době výjimečného stavu zavedeného po nezdařeném červencovém puči, kdy turecký režim zesílil boj proti terorismu, ale i represe vůči svým odpůrcům.

Šlo nám jen o polní nemocnici, zdůrazňují obvinění

Dvojice tvrdí, že v oblasti zasažené válkou chtěla zřídit polní nemocnici. „Neexistuje tam žádná polní nemocnice, která by pomáhala místním lidem po osvobození městečka. A lidi, civilisté i vojáci musí jezdit do vesnice až čtyři hodiny cesty,“ podotkl Farkas.

Cizinci pod vlajkou kurdské organizace znamenají pro Turky citlivý případ. „Je to poprvé, co turecké bezpečnostní síly uskutečnily operaci proti zahraničním bojovníkům teroristické organizace YPG,“ uvedl místní list Daily Sabah vloni na podzim.

Obžaloba je postavena na zabaveném deníku i fotografiích, které Všelichová s Farkasem pořídili už při dřívějších cestách do oblasti a sami je dávali na sociální sítě. Oba Češi podle obžaloby několikrát navštívili tábory „teroristů“ v Turecku. V teroristických kruzích je prý Farkas znám pod kódovým označením Serxwebun Botan a Všelichová jako Zelane Botan. 

Mohlo by jim uškodit, že na facebookové stránky sami dávali, že podporují YPG, že straní Kurdům jak v Sýrii, tak v Turecku a Iráku, což není v kontextu společenského a politického vývoje v Turecku dobrá věc. V porovnání s významnějšími západními zeměmi jako USA nebo Británie, které by měly na režim nějaké nátlakové nástroje, je minus, že jsou občané ČR. Ale těžko říct, jak to nakonec dopadne.
Emil Aslan

„V každém případě i oba obhájci uvedli, že oba zadržení Češi nebyli členy teroristické organizace, byli humanitárními pracovníky, my věříme, že oba Češi nebyli vedeni špatnými úmysly,“ konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Právníky nebo tlumočníky u soudů platí rodina i úspěšná sbírka, kterou známí Všelichové a Farkase zorganizovali přes nadační fond. Ti všichni věří alespoň ve vyhoštění. 

Co jsou kurdské milice YPG zač?

YPG, kterým měla dvojice pomáhat, jsou kurdské milice působící na hranici Turecka a Sýrie a významným způsobem pomáhají mezinárodní koalici v boji proti Islámskému státu. Jde o ozbrojenou složku Strany demokratické unie (PYD), jež hájí politické zájmy syrských Kurdů. PYD loni otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává.

7 minut
Všelichová s Farkasem pro ČT o bojích v první linii po boku Kurdů
Zdroj: ČT24

„(YPG) má jakési vztahy, zřejmě spojenectví se Stranou kurdských pracujících PKK, což je důvodem toho, že se k nim turecká strana nechová přátelsky,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Jozef Braun.

PKK přitom označují za teroristy kromě Ankary i USA a Evropská unie. Turci mají obavy ze vzniku jakéhokoli nezávislého nebo polonezávislého kurdského státu, ať už na svém území, nebo v okolních zemích.

V současné době panuje napětí mezi Tureckem a celou Evropskou unií. Česká sněmovna navíc před několika měsíci označila masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Stejný názor opakovaně pronesl prezident Miloš Zeman. Ankara podobná vyjádření odsuzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 52 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 2 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...