Češi vinění v Turecku ze spolupráce s kurdskými milicemi si nebudou moci odpykat trest v Česku

Nahrávám video

Dvojice Čechů odsouzených v Turecku za spolupráci s kurdskými milicemi si nebude moci odpykat trest v Česku. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí. Šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že bude po turecké straně žádat korektní průběh odvolacího řízení. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas si u soudu ve východotureckém Sirnaku vyslechli zatím nepravomocný trest šest let a tři měsíce vězení.

Dvojice byla v Turecku zatčena loni v listopadu a obviněna z příslušnosti ke kurdským milicím YPG, jež Ankara považuje za teroristy. Všelichová i Farkaš tvrdí, že jsou jen humanitární aktivisté. 

Česká diplomacie dřív usilovala o vyhoštění dvojice do Česka. Spekulovalo se i o tom, zda by si dvojice mohla trest odpykat v českém vězení. To ale podle ministerstva zahraničí není možné. Není ani možné usilovat o návrat dvojice za tu cenu, že by Česko uznalo verdikt tureckého soudu.

Myslím si, že to jde obtížně, protože to odporuje ústavě. Je dost těžké, aby u nás někdo byl ve vězení za něco, co u nás není pokládáno za trestný čin. My nepokládáme YPG za teroristickou organizaci, a tudíž těžko může být u nás někdo trestán za něco, co je s ní spojeno.
Lubomír Zaorálek

Česko by totiž muselo uznat, že YPG je teroristickou organizací. A to je v rozporu s linií tuzemské zahraniční politiky.

Dvojici hrozilo až patnáct let

Soudního líčení ve východotureckém Sirnaku se dvojice osobně neúčastnila. „Probíhalo to pomocí videokonference z věznice ve městě Van asi 400 kilometrů vzdáleném, kde sedí ve svých celách,“ konstatovala zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Čechům hrozil až 15letý trest. Jejich obhájce se hodlá proti verdiktu odvolat. „Variant je skutečně mnoho, může jim být trest zmírněn. Může se stát, že turecká strana je vydá k výkonu trestu do České republiky, protože obě země v rámci Rady Evropy podepsaly mezinárodní smlouvu, která to umožňuje, ale musela by být z turecké strany vůle,“ upozornila Zlatohlávková.

Je to spíše mírnější trest. V Turecku lidé, kteří jsou odsouzeni za podporu nebo účast v teroristických organizacích, běžně dostávají deset, patnáct i více let. Od roku 2010, kdy byla pozměněna ústava, došlo k navýšení.
Emil Aslan

Českou diplomacii rozhodnutí zklamalo, jak uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na Twitteru. „Pevně věřím, že soud vyšší instance vyhodnotí záležitost jinak. Z naší strany samozřejmě bude nadále pokračovat poskytování konzulární pomoci,“ uvedl ministr.

Mohli dopadnout ještě hůře. Šest let a tři měsíce můžeme považovat za kompromisní řešení. Upřímně si nedovedu představit spravedlivý a korektní soudní proces v zemi, jako je dneska Turecko.
Lenka Klicperová
šéfredaktorka Lidé a země

„Naše ambasáda v Ankaře je s oběma zadržovanými v pravidelném kontaktu a stejně jako dosud bude hrát aktivní roli prostředníka jak směrem k rodinám obou českých občanů v České republice, tak i ve vztahu k tureckým úřadům,“ zdůraznil Zaorálek.

Ten se v příštích dnech spojí se svým tureckým protějškem, aby ho požádal o korektní odvolací řízení. Češi na něj budou čekat ve Vanu, kde byli dosud. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové by se mělo uskutečnit za dva až tři měsíce.

Turecké bezpečnostní složky zadržely dvojici na irácko-tureckém přechodu 13. listopadu loňského roku. Měly u nich být nalezeny materiály, které je přiřazují ke kurdským milicím YPG. Obviněni byli z poskytování zbraní. 

Vše se odehrálo již v době výjimečného stavu zavedeného po nezdařeném červencovém puči, kdy turecký režim zesílil boj proti terorismu, ale i represe vůči svým odpůrcům.

Šlo nám jen o polní nemocnici, zdůrazňují obvinění

Dvojice tvrdí, že v oblasti zasažené válkou chtěla zřídit polní nemocnici. „Neexistuje tam žádná polní nemocnice, která by pomáhala místním lidem po osvobození městečka. A lidi, civilisté i vojáci musí jezdit do vesnice až čtyři hodiny cesty,“ podotkl Farkas.

Cizinci pod vlajkou kurdské organizace znamenají pro Turky citlivý případ. „Je to poprvé, co turecké bezpečnostní síly uskutečnily operaci proti zahraničním bojovníkům teroristické organizace YPG,“ uvedl místní list Daily Sabah vloni na podzim.

Obžaloba je postavena na zabaveném deníku i fotografiích, které Všelichová s Farkasem pořídili už při dřívějších cestách do oblasti a sami je dávali na sociální sítě. Oba Češi podle obžaloby několikrát navštívili tábory „teroristů“ v Turecku. V teroristických kruzích je prý Farkas znám pod kódovým označením Serxwebun Botan a Všelichová jako Zelane Botan. 

Mohlo by jim uškodit, že na facebookové stránky sami dávali, že podporují YPG, že straní Kurdům jak v Sýrii, tak v Turecku a Iráku, což není v kontextu společenského a politického vývoje v Turecku dobrá věc. V porovnání s významnějšími západními zeměmi jako USA nebo Británie, které by měly na režim nějaké nátlakové nástroje, je minus, že jsou občané ČR. Ale těžko říct, jak to nakonec dopadne.
Emil Aslan

„V každém případě i oba obhájci uvedli, že oba zadržení Češi nebyli členy teroristické organizace, byli humanitárními pracovníky, my věříme, že oba Češi nebyli vedeni špatnými úmysly,“ konstatovala mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

Právníky nebo tlumočníky u soudů platí rodina i úspěšná sbírka, kterou známí Všelichové a Farkase zorganizovali přes nadační fond. Ti všichni věří alespoň ve vyhoštění. 

Co jsou kurdské milice YPG zač?

YPG, kterým měla dvojice pomáhat, jsou kurdské milice působící na hranici Turecka a Sýrie a významným způsobem pomáhají mezinárodní koalici v boji proti Islámskému státu. Jde o ozbrojenou složku Strany demokratické unie (PYD), jež hájí politické zájmy syrských Kurdů. PYD loni otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává.

Nahrávám video

„(YPG) má jakési vztahy, zřejmě spojenectví se Stranou kurdských pracujících PKK, což je důvodem toho, že se k nim turecká strana nechová přátelsky,“ podotkl bývalý velvyslanec ČR v Turecku Jozef Braun.

PKK přitom označují za teroristy kromě Ankary i USA a Evropská unie. Turci mají obavy ze vzniku jakéhokoli nezávislého nebo polonezávislého kurdského státu, ať už na svém území, nebo v okolních zemích.

V současné době panuje napětí mezi Tureckem a celou Evropskou unií. Česká sněmovna navíc před několika měsíci označila masakr Arménů v Osmanské říši za genocidu. Stejný názor opakovaně pronesl prezident Miloš Zeman. Ankara podobná vyjádření odsuzuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 27 mminutami

Ukrajina zasáhla logistické centrum Wildberries a rafinerii v ruském Volgogradu

Ukrajinský dronový útok v noci na pátek způsobil požár v komplexu energetického průmyslu a skladech ve Volgogradu. Podle agentury Reuters to uvedl gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov, podrobnosti týkající se zasažených objektů nesdělil. V regionu se nachází rafinerie ropné společnosti Lukoil. Útoky podle Bočarova zranily pět lidí. Ruské útoky v Dněpropetrovské oblasti na Ukrajině zabily dva lidi, další tři jsou zranění, uvedl šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 28 mminutami

Trump si není jistý, zda Ukrajině poskytne licenci na výrobu střel do patriotů

Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
před 1 hhodinou

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 3 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 4 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. V noci na pátek to oznámil americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Hamás dosažení dohody potvrdil, sdělili agentuře AFP dva vysoce postavení činitelé hnutí. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, dodal Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Tisíce Maročanů pronikly do španělského města Ceuta, policii tam podpoří armáda

Španělské město Ceuta, které se nachází na africkém kontinentě, ve čtvrtek po celý den čelilo nekontrolovanému příchodu tisíce lidí z Maroka. Přesný odhad počtu lidí, kteří překročili hranici po souši či moři, zatím úřady nezveřejnily. Nejméně sedm lidí se utopilo, píše agentura EFE. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů. Policii, která nebyla schopná tak velkému počtu příchozích čelit, pomohou i vojáci, rozhodla ve čtvrtek večer španělská vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hokejová federace IIHF po dalším posouzení nepustí Rusko na šampionáty

Mezinárodní federace ledního hokeje potvrdila, že Rusko se dál nesmí účastnit mezinárodních soutěží. Poté, co se ruský svaz v květnu úspěšně odvolal k disciplinární komisi IIHF, Rada žádost znovu posoudila a ve čtvrtek na webu uvedla, že zákaz pro nadcházející sezonu zůstává v platnosti.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.