Gruzínský exprezident Saakašvili přišel o ukrajinské občanství. Porošenko mu ho odebral

Ukrajinský prezident Petro Porošenko zbavil bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho ukrajinského státního občanství. Informují o tom ukrajinská média s odvoláním na vyjádření státní migrační služby. Krok je vyústěním sporu, který mezi někdejšími spojenci v boji proti ruské agresi vypukl loni. O občanství rodné Gruzie Saakašvili přišel v prosinci 2015. Zbavení občanství je podle ukrajinských médií výsostná pravomoc hlavy státu.

Saakašvili stál v čele Gruzie v letech 2003 až 2013, ale krátce před vypršením svého mandátu opustil zemi v obavě, že bude pronásledován novou vládou. Uchýlil se na Ukrajinu, kde na jaře 2015 dostal státní občanství a současně s tím byl jmenován gubernátorem Oděské oblasti.

V Gruzii byl mezitím v nepřítomnosti obviněn ze zneužití úřadu. Občanství mu tamní prezident Giorgi Margvelašvili odebral v prosinci 2015 s odůvodněním, že Saakašvili přijal občanství Ukrajiny.

S Porošenkem, svým známým ze studií, se Saakašvili rozešel loni, kdy prezidenta tvrdě kritizoval za neplnění volebních slibů a za údajné protežování korupčníků. Po složení gubernátorské funkce založil vlastní politickou stranu nazvanou Hnutí nových sil.

Formálním důvodem pro odebrání občanství byla podle agentury TSN skutečnost, že exprezident Saakašvili prý svou žádost o ukrajinské občanství podložil nepravdivými informacemi. Podle Kyjeva Saakašvili nepravdivě uvedl, že v té době nebyl na Ukrajině ani v jiné zemi vyšetřován. Právě tehdy na něj ale gruzínská policie vydala zatykač.

Web deníku Kyiv Post uvádí, že migrační služba přímo nepotvrdila, že Saakašvili o občanství skutečně přišel. Také politikova mluvčí tvrdí, že má od služby informaci, podle které není zpráva pravdivá. Podle ruské soukromé agentury Interfax ale odebrání občanství potvrdil poslanec ukrajinské Radikální strany Igor Mosijčuk a také další zdroj. 

Saakašvili v první reakci oznámil, že bude dál žít v Kyjevě i bez občanství. Jeho politické plány ale krok prezidenta může ovlivnit, protože podle ukrajinských zákonů může vést politickou stranu či být zvolen do parlamentu pouze ukrajinský občan.

Saakašvili je v USA, na Ukrajinu se chce vrátit

Podle proreformního ukrajinského poslance Sergeje Leščenka je teď Saakašvili ve Spojených státech. „Saakašvili se nemůže vrátit na Ukrajinu, protože by byl po příletu okamžitě zatčen a a vyhoštěn do Gruzie,“ uvedl podle Kyiv Post Leščenko. Podle své mluvčí se ale Saakašvili hodlá na Ukrajinu vrátit.

Porošenkovo rozhodnutí kritizoval vlivný ukrajinský poslanec Mustafa Najem. „To je to nejhloupější, co může člověka napadnout,“ vzkázal na sociální síti prezidentovi. „Je to známka slabosti, která prezidenta Ukrajiny staví do špatného světla.“

Krok kritizoval také Davit Sakvarelidze, další Gruzínec, který donedávna působil jako zástupce ukrajinského generálního prokurátora. Porošenka označil za „nového Janukovyče“ s tím, že prezidentovo rozhodnutí urychlí jeho konec. 

Saakašviliho manželka Sandra Roelofsová má nizozemské občanství. Není známo, jestli má Saakašvili ještě občanství jiné země, píše web Meduza. Jak ale připomíná Kyiv Post, podle mezinárodního práva není možné, aby Ukrajina sebrala občanství člověku, který jiné občanství nemá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...