Saakašvili: Mladá generace se na Ukrajině dostává k moci, to je důležité

Nahrávám video

Přivedl jsem spoustu mladých Ukrajinců v našem regionu a snažím se, aby se dostali až do centrální vlády. To považuje bývalý prezident Gruzie a současný gubernátor ukrajinské Oděssy Michail Saakašvili za to nejdůležitější, čeho zatím osobně dokázal dosáhnout. Uvedl to v exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi. Právě zapojení nové mladé generace Ukrajinců do různých úrovních vlády hodnotí jako to, co přispívá ke změně společnosti. K tomu, že je mnohem otevřenější, mnohem aktivnější.

Jste známý i jako bojovník proti korupci. Jak úspěšný se cítíte být v tomto antikorupčním tažení?

Ukrajina měla dvě revoluce. Lidé očekávají samozřejmě po revoluci nějaké změny a myslím, že napoprvé se to prostě nepovedlo. Mnoho lidí by řeklo, že moc se toho nezměnilo ani po druhé revoluci. Co je aktuálně nesmírně důležité, je, že tu máme novou mladou generaci Ukrajinců, kteří se po té druhé revoluci začínají nějakým způsobem zapojovat do různých úrovních vlády. Jsou z nich náměstci, šéfové regionů, někteří jsou třeba i členové parlamentu. To, co se právě teď mění, je, že společnost je mnohem otevřenější, je mnohem aktivnější. Média jsou silnější, občanská společnost se zvedá a tato mladá generace je opravdu blízko tomu, aby se dostala k moci.

To, co popisujete, je samozřejmě skvělé, ale na Ukrajině máme navzdory příměří neustálé boje. Víme, že jsou tam pořád boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Máme informace z OECD, od reportérů, od pozorovatelů. Co si myslíte, že se musí stát, aby došlo k zastavení těchto bojů?

Každý den, téměř každý den tu máme mrtvé lidi. Každý den pokračují boje, každý den tu máme zraněné. Před dvěma dny jsem byl ve vojenské nemocnici v Oděsse, kam právě přivezli nové zraněné z fronty. Takže ty boje samozřejmě nezmizely a Putin bude nadále tlačit a tlačit. Řekněme to takhle, on nedosáhl svého základního cíle, který chtěl. Nepodařilo se mu vybudovat koridor na Krym, nedokázal obsadit celý Donbas, ten je pořád pod ukrajinskou kontrolou a nedokázal destabilizovat Ukrajinu natolik, aby si vytvořil cestu do Kyjeva.

Právě teď ale, a je v tom úspěšný, bude každý den pokračovat v tom, že se bude bojovat a bude se snažit, že podkope ukrajinský stát. Jsou dvě cesty, jak tomu zabránit. První důležitá věc je, že mezinárodní komunita musí nadále pokračovat v sankcích. Bohužel, pokud dojde k zastavení těch sankcí, tak to by samozřejmě byla obrovská katastrofa. Byl by to úplně stejný appeasement, který zničil ve třicátých letech Československo. A ten druhý důvod je, že Ukrajina opravdu musí přistoupit ke skutečným reformám, protože reformy na Ukrajině ovlivní i situaci v Rusku. 

Pro Putina, musíme si říct, že jih Ukrajiny, to je pro něj Novorosija, to u něj v hlavě je prostě část Ruska. Kyjev je potom matka všech ruských měst, proto on chce získat Kyjev, a dokud ho nezíská, tak si nebude myslet, že získal. Oni chtějí destabilizovat Kyjev tak, aby přišel o části území, no a samozřejmě, aby mohli tu vládu potom dostat pod svoji kontrolu.
Michail Saakašvili

Zmínil jste reformy, které slibovala ukrajinská vláda. Myslíte si, že splní svoje sliby?

Samozřejmě něco se změnilo, máme tu úřad pro boj proti korupci. Myslím, že úřad zástupců funguje lépe. Policejní reforma se rozběhla, ale zastavila. Dá se říct, že pokud se nezmění politická třída, nedojde ke změnám.

Vy jste jeden z politiků, jak vy se cítíte jako cizinec? Cítíte se akceptovaný na Ukrajině?

Já jsem trošku zvláštní případ, protože já žiju na Ukrajině téměř 10 let. Mé srdce částečně bylo a je na Ukrajině, patří sem. Byl jsem aktivním účastníkem obou revolucí a hovořím ukrajinštinou. Takže já se rozhodně cítím být Ukrajincem, cítím se začleněný. Pro mě Ukrajina není zájem, ale je to velká idea a myslím si, že také Gruzie nemůže přežít bez silné Ukrajiny, takže je mnoho důvodů, proč jsem na Ukrajině.

Jak dlouho byste tam rád zůstal a chcete tam hrát takhle důležitou roli?

Mám tam závazky. Chci, aby Ukrajina uspěla. Chci tam zůstat tak dlouho, jak tam jen budu užitečný. Chci, aby Ukrajina uspěla. Myslím si, že asi to nejdůležitější, čeho jsem já zatím osobně dokázal dosáhnout, je, že jsem přivedl opravdu spoustu mladých Ukrajinců v našem regionu. Řídím vůbec největší region na Ukrajině, ale také se snažím, aby se dostali až do centrální vlády.

Hovořil jste o nové generaci, hovořil jste o Oděsse a kdysi jste řekl v jednom rozhovoru, že pokud Oděssa padne do rukou Rusů, tak to bude znamenat konec Ukrajiny. Bojíte se, že by se tohle mohlo stát?

Bojím se toho čím dál míň, ale pořád se celkově bojím o Ukrajinu. Pokud Ukrajina rychle nepřistoupí k reformám, tak si myslím, že pořád je možné ji destabilizovat. Samozřejmě bez jihu Ukrajiny by to byla úplně bezmocná jiná země. Tohle Putin samozřejmě ví, a proto se jí nechce vzdát.

Znám Trumpa, několikrát přijel do Gruzie. On říká pokaždé něco jiného. Nemyslím si, že měl moc času věnovat se těmto politickým otázkám (reakce na Trumpův výrok, že pokud by se stal prezidentem, nebude podporovat začlenění NATO v tomto regionu - pozn. red). On se soustředí na jiné věci a v těch dokáže být lídrem. Od začátku, když lidé říkali, že je klaun, tak já jsem říkal - nepodceňujte ho. Znám ho od roku 1994 a neměli bychom ho podceňovat ze všech dobrých i ze všech špatných důvodů. A teď už ho všichni berou vážně. Problém v Americe je, že je tam nedostatek dobrých lídrů.
Michail Saakašvili

Trump otevřeně podporuje Putina, říká, že svět potřebuje silné lídry, několikrát to zmínil. Proč si myslíte, že to říká?


Problém komunismu -  proč padl - byl, že vždycky se nahoru dostali průměrní lidé. Totéž se teď začíná dít taky na Západě. Politicky korektní průměrní lidé říkají, že všechno je v pořádku, tohle bychom neměli dělat, všechny zájmy bychom měli vybalancovat. Ale takhle se přeci nedá fungovat. Když chcete být velkým lídrem, pokud vám o něco jde, jako Reagan, Thatcherová, Bill Clinton, tak musíte jít s vášní za tím svým. Tohle se nám tady vytrácí a lidé, kteří stojí za něčím dobrým, tak za nimi lidé nejdou, jako například Václav Havel.

Václav Havel byl posledním velkým lídrem ve východní Evropě. Ale potom tu máme další lídry, kteří jsou buď zvláštní, nebo jsou to průměrní lidé. To je ten důvod, proč přicházejí takoví lidé jako Putin, jako Trump. Mimochodem on je chuligán. Pokud se podíváme na hackery, co dělali pomocí videa a speciálních operací v Gruzii, jsou v tom opravdu dobří. Někteří lidé vymýšlejí, jak něco zlepšit a oni vymýšlejí, jak něco zničit.

Když se vrátíme zpátky ke Gruzii, vaší rodné zemi. Uchází se o členství v NATO. Co si o tom myslíte, jaké jsou výzvy?

Bylo by samozřejmě velmi obtížné tady říct, že se to může stát zítra. Ale musím říct, že tady byl okamžik velké zbabělosti, kdy Gruzie a Ukrajina byly velmi blízko k tomu, aby vstoupily do NATO a většina evropských lídrů té doby, ti velcí lídři se bohužel zachovali jako zbabělci.

Poslední otázka se týká současné situace v Evropě. Máme tu mnoho teroristických útoků, za kterými stojí extremisté nebo lidé, které podporuje Islámský stát. Co si myslíte, že by Evropa měla dělat, jak proti tomu bojovat?

Ze všeho nejdřív musím říct, že potřebujeme tvrdá opatření. Jsou země, které se s tím umějí vypořádat. Já je vždycky nemusím mít úplně rád jako třeba Izrael, ale musíme se zbavit hlavně té kondicionality, politické korektnosti, toho, že něco nejde udělat, toho, že tu máme velkou byrokracii. Musíme zrušit byrokracii. Byrokracie je nejlepším spojencem teroristů.

  • V letech 2004 až 2007 a 2008 až 2013 prezident Gruzie a předseda strany Národní hnutí.
  • V květnu 2015 se stal gubernátorem Oděské oblasti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 29 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 46 mminutami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.