Mírový proces na Ukrajině jde pomalu, musí zrychlit, zaznělo v Hamburku

Příměří na východní Ukrajině se daří prosazovat jen velmi pomalu. Shodli se na tom prezidenti Ruska a Francie spolu s německou kancléřkou, když se na okraj hamburského summitu G20 sešli ke krátkému jednání o Ukrajině. Kreml je vývojem zklamán. Podle mluvčího německé kancléřky se státníci shodli na důležitosti minských dohod, které by měly klid zbraní v Donbasu zavést.

Angela Merkelová, Vladimir Putin a Emmanuel Macron se sešli ke společné snídani, aby probrali situaci v Donbasu. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se shodli, že situace na východě Ukrajiny není dobrá, podmínky minských dohod se daří zavádět jen pomalu.

„Panuje shoda, že musí být podniknuty efektivní kroky, které povedou ke skutečnému příměří a stažení vojenské techniky,“ uvedl Peskov. Také podle mluvčího německé kancléřky se Merkelová, Macron a Putin shodli, že je důležité prosadit na východní Ukrajině příměří podle minských dohod. Emmanuel Macron potom poznamenal, že by se během několika týdnů mohla kvůli situaci v Donbasu sejít normandská kontaktní skupina.

Tu tvoří Francie, Německo a Rusko ještě spolu s Ukrajinou, společně se snaží nalézt politické řešení donbaské krize. Čtveřice států vyjednala dvě minské dohody, které by měly vést k příměří, avšak ze sporných oblastí opakovaně přicházejí zprávy o bojích.

Při bojích na východě Ukrajiny zahynulo během více než tři roky trvajícího konfliktu kolem deseti tisíc lidí. Ukrajina začátkem července uvedla, že boje s proruskými separatisty podporovanými Ruskem připravily o život nejméně 2700 ukrajinských vojáků. Celkové škody podle Kyjeva činí kolem 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč).

Vladimir Putin se na hamburském summitu setkal již s řadou dalších politiků. Den před jednáním o Ukrajině se sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. První osobní setkání se z plánované půlhodiny protáhlo téměř na dvě a půl hodiny. V sobotu potom Putin jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Čekalo se, že budou diskutovat hlavně o situaci v Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...