Demokratická unionistická strana (DUP) ze Severního Irska souhlasí s neformální podporou menšinové vlády britských konzervativců. S odvoláním na zdroje z kabinetu Theresy Mayové o tom informovala agentura PA. Ve čtvrtečních parlamentních volbách získali toryové 318 křesel, a nedosáhli na sněmovní většinu. S pomocí deseti severoirských poslanců ji mohou o dva mandáty překročit.
Souhlas z Belfastu. Severoirští unionisté podpoří Mayové menšinovou vládu
Podle britské agentury PA reprezentanti Demokratické unionistické strany souhlasili s tím, že budou menšinovou konzervativní vládu podporovat při klíčových hlasováních v parlamentu a zajistí tak vládě Theresy Mayové potřebou, byť těsnou většinu. Formální koalici s konzervativci, kteří v hlasování přišli o třináct mandátů, ale vytvořit nechtějí.
Zpráva o vstřícném gestu k Londýnu přichází poté, co Mayová vyslala do severoirského Belfastu zkušeného konzervativního poslance Gavina Williamsona, aby s vedením místních unionistů jednal o podpoře ve Westminsterském paláci.
Podle televize ITV chtěla Mayová původně dojednat s unionisty koalici, nikoli jen podporu pro menšinový kabinet. „Oficiální koaliční smlouva by byla pevnější, než nějaký volný svazek, sjednávaný případ od případu,“ řekl ITV ještě před oznámením dohody nejmenovaný člen vlády. Uzavřená dohoda je jen rámcová a v pondělí o ní má jednat kabinet, návrh otevřené koalice se ale toryům očividně nepodařilo prosadit.
Severoirská dohoda se stínem severoirského konfliktu
O případné odměně, kterou by za svých deset hlasů mohla severoirská formace žádat, aktuální zpráva nehovoří; podle dřívějších informací agentury Reuters, která se odvolávala na důvěrné zdroje zevnitř samotné DUP, ale ze Severního Irska zní požadavek hned dvojí: víc peněz pro provincii a především výhody pro britské vojáky. Do vyjednávání o novém kabinetu tím ovšem vstupují i reminiscence severoirského konfliktu.
Podle hlasů, které cituje Reuters, se prý budou unionisté snažit o to, aby bylo Severní Irsko zařazeno do vládního programu, který bývalým příslušníkům britské armády zajišťuje po celé zemi přednostní lékařskou péči. Vedle toho ale strana může požadovat také ochranu těch příslušníků armády, kteří byli obvinění ze zločinů během zdejší krize.
Násilné střety na mezi proirskými katolíky (nacionalisty) a probritskými protestanty (unionisty), trvaly v Severním Irsku bezmála třicet let, vyžádaly si více než tři a půl tisíce obětí a ukončila je teprve Belfastská dohoda z roku 1998. Na jejím základě Ulster spravují unionisté společně s proirskými republikány ze strany Sinn Féin.
Sinn Féin ovšem trvá na tom, aby na nacionalistické radikály z řad republikánů úřady a soudní instituce pohlížely stejně jako na britské vojáky, kteří v neklidné provincii působili. Sinn Féin podezírá DUP, že chce vojáky obviněné z mučení zbavit právní odpovědnosti a vyjednat pro ně výhody.
Pokud by Mayová požadavky DUP splnila, ohrozilo by to podle Reuters jakoukoli budoucí spolupráci DUP a Sinn Féin při správě Severního Irska. Provincie by se znovu mohla ocitnout pod přímým řízením Londýna, mohla by čelit novým pouličním bojům a násilným incidentům mezi nacionalisty a unionisty.
Příznivec severoirské Demokratické unionistické strany.
Blízkost ve vztahu k Unii
Unionisté z DUP a toryové totiž k sobě mají politicky relativně blízko. DUP se sama charakterizuje jako pravicová, v některých otázkách dokonce víc než toryové; vůdkyně skotských konzervativců Ruth Davidsonová ostatně již vyslovila obavu ohledně odporu unionistů vůči uzákoněné možnosti uzavírat partnerství mezi osobami stejného pohlaví. Politička však tvrdí, že od Mayové dostala „kategorické ujištění“, že v tomto ohledu se nic nezmění.
Shodu obě politické formace nacházejí i v postoji k Evropské unii, který bude pro nadcházející volební období klíčový, protože nová vláda bude muset vyjednat brexit. V loňském referendu o budoucnosti Británie v EU sice Severní Irsko hlasovalo pro setrvání, strana se ale angažovala v táboře zastánců brexitu Pro - Vote Leave (Volte odchod).
Sinn Féin stála na opačném pólu – a po referendu zesílila svou snahu přičlenit Severní Irsko k Irsku, protože v referendu se většina obyvatel provincie (56 procent) vyjádřila pro setrvání v EU.
A jak to bude s vládou v Severním Irsku?
Započatá jednání mezi Belfastem a Londýnem navíc probíhají v době, kdy se region nachází v politické krizi. Zdejší vláda DUP a Sinn Féin se v lednu rozpadla kvůli skandálu kolem programu obnovitelných energií z roku 2012. Místopředseda kabinetu Martin McGuinness a bývalý šéf katolické Irské republikánské armády (IRA) rezignoval na protest proti postojům premiérky a šéfky unionistů Arlene Fosterové; prý prosazovala politiku, která by mohla stát daňové poplatníky stamiliony liber a ochromit zemi.
Od březnových předčasných voleb navíc region stále čeká na novou vládu. Hlasování sice vyhrála DUP, která v 90členném severoirském parlamentu získala 28 křesel, na druhém místě se 27 mandáty skončila Sinn Féin. Veškeré rozhovory o sestavení vlády ale uvázly na mrtvém bodě a před čtvrtečními volbami do britského parlamentu navíc obě strany vedly kampaň proti sobě navzájem, takže rozhovory o sestavení vlády jsou podle nich nyní v podstatě nemožné.
Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany Arlene Fosterová.