Ukrajina si uzákonila vstup do NATO a EU jako priority, Rusko reaguje podrážděně

Ukrajinský parlament většinou hlasů přijal zákon, který snahu stát se členem Severoatlantické aliance oficiálně zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země, postižené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi. Jako prioritní národní zájem je uvedeno také členství v Evropské unii.

„Agrese Ruské federace proti Ukrajině, anexe části ukrajinského území postavila před ukrajinský stát neodkladný úkol reálně zajistit národní bezpečnost země,“ píše se v odůvodnění zákona, pro který hlasovalo 276 z 357 přítomných poslanců. 

Hlasování se odmítl účastnit poslanecký klub Opoziční blok, podle kterého by země měla být neutrální. V debatě zazněly také názory, že vstup do Aliance není na pořadu dne a že se vláda jen snaží odvést pozornost od skutečných problémů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín.

Kyjev podle šéfa tamní diplomacie Pavla Klimkina také povzbudilo čerstvé rozšíření Aliance o Černou Horu. Ukrajina podle něj hodlá plnit standardy NATO ještě před rokem 2020. Dosažení členství nebude trvat celá desetiletí, jak tvrdí skeptici, ale nejprve musí Ukrajina uskutečnit reformy, uvedl.

„V podstatě už jdeme cestou ke členství v NATO. Vždyť NATO je nyní jediný bezpečnostní systém, který není založen jen na zájmech, ale zejména na hodnotách. Jsem naprosto přesvědčen, že už teď začínáme fungovat jako prvek východního křídla NATO,“ prohlásil Klimkin. 

Stoltenberg: Vstup Ukrajiny není na pořadu dne

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině a obě strany se dohodly na spolupráci ve 40 oblastech. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne. Státy Aliance se k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě.

Kreml na ukrajinská prohlášení ohledně členství v NATO reaguje podrážděně. „V Moskvě tradičně s nedůvěrou a znepokojením přistupujeme k rozšiřování NATO směrem k našim hranicím. Soudíme, že to ohrožuje naši bezpečnost a rovnováhu sil v euroasijské oblasti. Je jasné, že Rusko podniká všechny nezbytné kroky k zachování rovnováhy a obraně vlastních zájmů a bezpečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Upozornil také, že na Ukrajině „pokračuje občanská válka“, zatímco jednou z podmínek vstupu do Aliance je absence vnitřních konfliktů a územních sporů. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu a z přímé účasti v konfliktu, který si od dubna 2014 vyžádal na 10 tisíc mrtvých. Moskva tato obvinění popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 3 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 5 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...