Ukrajina si uzákonila vstup do NATO a EU jako priority, Rusko reaguje podrážděně

Ukrajinský parlament většinou hlasů přijal zákon, který snahu stát se členem Severoatlantické aliance oficiálně zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země, postižené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi. Jako prioritní národní zájem je uvedeno také členství v Evropské unii.

„Agrese Ruské federace proti Ukrajině, anexe části ukrajinského území postavila před ukrajinský stát neodkladný úkol reálně zajistit národní bezpečnost země,“ píše se v odůvodnění zákona, pro který hlasovalo 276 z 357 přítomných poslanců. 

Hlasování se odmítl účastnit poslanecký klub Opoziční blok, podle kterého by země měla být neutrální. V debatě zazněly také názory, že vstup do Aliance není na pořadu dne a že se vláda jen snaží odvést pozornost od skutečných problémů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín.

Kyjev podle šéfa tamní diplomacie Pavla Klimkina také povzbudilo čerstvé rozšíření Aliance o Černou Horu. Ukrajina podle něj hodlá plnit standardy NATO ještě před rokem 2020. Dosažení členství nebude trvat celá desetiletí, jak tvrdí skeptici, ale nejprve musí Ukrajina uskutečnit reformy, uvedl.

„V podstatě už jdeme cestou ke členství v NATO. Vždyť NATO je nyní jediný bezpečnostní systém, který není založen jen na zájmech, ale zejména na hodnotách. Jsem naprosto přesvědčen, že už teď začínáme fungovat jako prvek východního křídla NATO,“ prohlásil Klimkin. 

Stoltenberg: Vstup Ukrajiny není na pořadu dne

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině a obě strany se dohodly na spolupráci ve 40 oblastech. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne. Státy Aliance se k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě.

Kreml na ukrajinská prohlášení ohledně členství v NATO reaguje podrážděně. „V Moskvě tradičně s nedůvěrou a znepokojením přistupujeme k rozšiřování NATO směrem k našim hranicím. Soudíme, že to ohrožuje naši bezpečnost a rovnováhu sil v euroasijské oblasti. Je jasné, že Rusko podniká všechny nezbytné kroky k zachování rovnováhy a obraně vlastních zájmů a bezpečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Upozornil také, že na Ukrajině „pokračuje občanská válka“, zatímco jednou z podmínek vstupu do Aliance je absence vnitřních konfliktů a územních sporů. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu a z přímé účasti v konfliktu, který si od dubna 2014 vyžádal na 10 tisíc mrtvých. Moskva tato obvinění popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Austrálii začal platit zákaz sociálních sítí do šestnácti let

V Austrálii začal platit zákon, který zakazuje dětem mladším šestnácti let přístup na sociální sítě, jako jsou TikTok, Instagram, Facebook, ale i videoplatforma YouTube. Hned první den po zavedení si někteří rodiče stěžují na nová opatření, kvůli nimž se prý jejich děti ocitly v zoufalé situaci, uvedla ve středu agentura AP. Odborníci hovoří o pozitivní změně, kterou by měly zvažovat i státy Evropy.
před 5 mminutami

I po českých turistech by mohly USA chtít pět let záznamů ze sociálních sítí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje od zahraničních turistů, kteří pro vstup do Spojených států nepotřebují vízum, vyžadovat jejich historii na sociálních sítích za posledních pět let. Požadavek bude součástí žádosti o povolení vstupu do země prostřednictvím systému ESTA. Opatření se mimo jiné dotkne řady evropských zemí včetně Česka. Píše o tom deník The Washington Post s odvoláním na návrh Celní a pohraniční stráže ve federálním registru.
před 8 mminutami

Francouzská studie na 30 milionech dospělých ukázala, jak bezpečné jsou vakcíny proti covidu

Francouzští vědci prozkoumali data o dospělých lidech, kteří v této zemi byli očkováni proti covidu. Srovnali jejich zdravotní stav s těmi, kdo vakcínu nedostali. Studie, která z tohoto výzkumu vzešla, ukázala dopady očkování a vyvrátila podezření na vážné vedlejší účinky.
před 30 mminutami

Machadová má být v Oslu, na předání Nobelovy ceny za mír ale nedorazila

Venezuelská opoziční představitelka María Corina Machadová předeslala, že přicestuje do Osla, nebude však schopna se zúčastnit ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Podle agentur to oznámil Norský Nobelův institut. Svůj příjezd do norské metropole později potvrdila sama Machadová v audionahrávce, kterou institut zveřejnil. Cenu za ní převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
08:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Dárce spermatu s genem způsobujícím rakovinu zplodil dvě stě dětí. Většině hrozí nádory

Dánská spermabanka, která dodává spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvěma stovkám dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
před 1 hhodinou

Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.
10:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 5 hhodinami
Načítání...