Ukrajina si uzákonila vstup do NATO a EU jako priority, Rusko reaguje podrážděně

Ukrajinský parlament většinou hlasů přijal zákon, který snahu stát se členem Severoatlantické aliance oficiálně zakotvuje jako prioritu státní politiky. Kyjev vidí v NATO záruky svrchovanosti a územní celistvosti země, postižené ruskou anexí Krymu a válkou s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. Kreml vzápětí pohrozil, že Rusko by takové přiblížení NATO k ruským hranicím nenechalo bez odpovědi. Jako prioritní národní zájem je uvedeno také členství v Evropské unii.

„Agrese Ruské federace proti Ukrajině, anexe části ukrajinského území postavila před ukrajinský stát neodkladný úkol reálně zajistit národní bezpečnost země,“ píše se v odůvodnění zákona, pro který hlasovalo 276 z 357 přítomných poslanců. 

Hlasování se odmítl účastnit poslanecký klub Opoziční blok, podle kterého by země měla být neutrální. V debatě zazněly také názory, že vstup do Aliance není na pořadu dne a že se vláda jen snaží odvést pozornost od skutečných problémů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum, aniž by však zmínil nějaký termín.

Kyjev podle šéfa tamní diplomacie Pavla Klimkina také povzbudilo čerstvé rozšíření Aliance o Černou Horu. Ukrajina podle něj hodlá plnit standardy NATO ještě před rokem 2020. Dosažení členství nebude trvat celá desetiletí, jak tvrdí skeptici, ale nejprve musí Ukrajina uskutečnit reformy, uvedl.

„V podstatě už jdeme cestou ke členství v NATO. Vždyť NATO je nyní jediný bezpečnostní systém, který není založen jen na zájmech, ale zejména na hodnotách. Jsem naprosto přesvědčen, že už teď začínáme fungovat jako prvek východního křídla NATO,“ prohlásil Klimkin. 

Stoltenberg: Vstup Ukrajiny není na pořadu dne

Aliance na loňském summitu ve Varšavě potvrdila politickou i praktickou podporu Ukrajině a obě strany se dohodly na spolupráci ve 40 oblastech. Nicméně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozornil, že ukrajinské členství ještě není na pořadu dne. Státy Aliance se k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě.

Kreml na ukrajinská prohlášení ohledně členství v NATO reaguje podrážděně. „V Moskvě tradičně s nedůvěrou a znepokojením přistupujeme k rozšiřování NATO směrem k našim hranicím. Soudíme, že to ohrožuje naši bezpečnost a rovnováhu sil v euroasijské oblasti. Je jasné, že Rusko podniká všechny nezbytné kroky k zachování rovnováhy a obraně vlastních zájmů a bezpečnosti,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Upozornil také, že na Ukrajině „pokračuje občanská válka“, zatímco jednou z podmínek vstupu do Aliance je absence vnitřních konfliktů a územních sporů. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu a z přímé účasti v konfliktu, který si od dubna 2014 vyžádal na 10 tisíc mrtvých. Moskva tato obvinění popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 7 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 11 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...