Z německé metropole se znovu stalo centrum mezinárodních špionážních aktivit, jejichž rozsah dosahuje rozměrů studené války, uvedl náměstek regionálního ministra vnitra spolkové země Berlín Torsten Akmann. Jednou z příčin je podle něj i přítomnost početných zahraničních ambasád.
Berlín lze v celoevropském měřítku označit za „pravé centrum špionáže,“ řekl podle agentury DPA sociálnědemokratický expert ve výboru pro kontrarozvědku.
Současná exponovaná pozice Berlína je podle něj srovnatelná se situací v metropoli neutrálního Rakouska Vídni z počátku studené války. Souvisí to prý s faktem, že Berlín se po sjednocení Německa v roce 1990 stal sídlem spolkové vlády.
Důvodem je ale i přítomnost více než 150 zahraničních velvyslanectví, z nichž mnohá německé úřady podezírají, že jsou zapojena do zpravodajské činnosti, dodal Akmann. Pozornost cizích rozvědčíků se údajně zaměřuje hlavně na jednotlivá ministerstva. Současně s tím je země vystavena ekonomické a vojenské špionáži.
Zahraniční tajné služby také špehují opozičníky, kteří odešli ze svých vlastí do Německa. Týká se to například odpůrců tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, napsala DPA.
Turci prý sledují Erdoganovy odpůrce
Koncem března přinesl list Süddeutsche Zeitung (SZ) informaci o tom, že turecká tajná služba MIT špehuje v Německu stovky lidí, které považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, jednoho z předních kritiků Erdoganova režimu a muže, jehož Ankara viní ze zosnování nezdařeného červencového převratu.
Turci zřejmě očekávali pomoc se sledováním od Spolkové zpravodajské služby (BND). Němci ale tyto osoby raději varovali, napsal tehdy SZ.
Největší islámská organizace v Německu DITIB už dříve přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže nyní vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.
Největší německé město Berlín je se svými přibližně 3,5 miliony obyvatel také jednou ze šestnácti spolkových zemí.
