Odvolaný šéf FBI James Comey je považován za spravedlivého a bezúhonného úředníka. Za svou kariéru se dostal k mnoha politicky kontroverzním případům a vysloužil si chválu i nepřátelství od obou největších amerických politických stran. Právě dvě kauzy z těch posledních ho zřejmě stály funkci. Americká média i někteří politici pak v souvislosti s Comeyho koncem připomínají rok 1973, kdy prezident Nixon odvolal vyšetřovatele aféry Watergate.
„Nestará se o politiku. Jde mu jen o to, aby dělal svou práci,“ řekl o něm v roce 2013 tehdejší prezident Barack Obama, když Comeyho navrhl do funkce. Comeyho pověst nezávislého experta potvrdil i Senát, když nominaci následně poměrem hlasů 93:1 potvrdil.
Oficiálním důvodem Comeyho odvolání bylo nezvládnutí vyšetřování skandálu s e-maily Hillary Clintonové. Comey nejprve loni v červenci oznámil, že posílání zpráv ze soukromého e-mailového účtu demokratické prezidentské kandidátky obsahujících tajné informace nepovažuje za natolik závažné, aby kvůli tomu doporučil její trestní stíhání.
Tehdejší republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump toto rozhodnutí kritizoval s tím, že „systém je zmanipulovaný,“ že je to „velmi nefér“ a že jde o „špatný úsudek“.
26. října, ani ne dva týdny před volbami, ale Comey v dopise informoval Kongres, že prozkoumá další nově objevené e-maily odeslané ze soukromého účtu Clintonové z doby, kdy byla šéfkou diplomacie, zda obsahují tajné informace. Úředníci ministerstva spravedlnosti varovali Comeyho před zasláním dopisu s obavami, že by tak mohl ovlivnit průběh voleb. Trump tento krok přivítal s tím, že Comey „získal zpět svou reputaci“.
Když Comey v dalším dopise dva dny před volbami oznámil Kongresu, že prozkoumání nově nalezených dopisů „nezměnilo naše rozhodnutí“ Clintonovou nestíhat, Trump to kritizoval se slovy, že Clintonovou chrání „zmanipulovaný systém“ a že je „vinna“.
Sama neúspěšná uchazečka o Bílý dům před pár dny označila Comeyho aktivitu za jednu z příčin své prohry. „Kdyby byly volby 27. října, byla bych teď vaší prezidentkou,“ řekla minulý týden během rozhovoru pro televizi CNN.
Comey: Politika FBI neovlivní
Comey ale své rozhodnutí informovat Kongres dopisem o obnově vyšetřování Clintonové energicky obhajoval s tím, že zatajení tohoto faktu by mělo „katastrofální“ následky.
Představa, že by svým krokem mohl ovlivnit volby v neprospěch Clintonové, v něm údajně vyvolala „lehkou nevolnost“, řekl před týdnem při slyšení v právním výboru Senátu. Rozhodování FBI prý politika nemůže ovlivnit.
V den Comeyho odvolání pak FBI zaslala Kongresu dopis, ve kterém opravila svědectví svého šéfa v případu Humy Abedinové, blízké spolupracovnice Clintonové. Comey se podle tohoto dopisu špatně vyjádřil, když tvrdil, že Abedinová přeposlala „stovky a tisíce“ e-mailů do počítače svého manžela Anthonyho Weinera.
Jen „malé množství“ e-mailů nalezených v jeho elektronickém zařízení bylo skutečně přeposlaných. Většina z nich se do počítače dostala jako zálohy z jiných elektronických zařízení, uvedla FBI.
Mnohá americká média se ale domnívají, že vyhazov Comeyho souvisí spíše s pátráním FBI po ruském vlivu na americké prezidentské volby. Comey už v lednu společně s dalšími šéfy tajných služeb informoval Trumpa o motivech údajného vměšování Moskvy do amerických voleb a o dalších poznatcích z utajované zprávy. Po setkání řekl Trump agentuře AP, že se „hodně dozvěděl“, ale odmítl sdělit, zda s jejich závěry souhlasí.
V březnu pak Comey při slyšení v Kongresu uvedl, že FBI ani ministerstvo spravedlnosti nemají důkazy, že by předchozí prezident Barack Obama během loňské předvolební kampaně nařídil odposlechy Trumpa, z čehož Trump předtím svého předchůdce bez jakýchkoli důkazů obvinil.
Na témže slyšení Comey uvedl, že FBI prověřuje nejen možné snahy ruské vlády ovlivnit loňské prezidentské volby v USA, ale také vazby mezi Moskvou a týmem Trumpa. Ten na vyšetřování tvrdě útočil a v minulých dnech ho označil za „šarádu“ za peníze daňových poplatníků.
Trump jako Nixon
Některá média – mezi nimi např. CNN, NYT nebo Time – srovnávají Comeyho vyhazov s odvoláním Archibalda Coxe, zvláštního vyšetřovatele, který měl na starosti aféru Watergate. Tehdejší prezident Richard Nixon ho propustil v říjnu 1973 – necelý rok předtím, než kvůli aféře v srpnu 1974 sám rezignoval.
Za „nixonovský“ označují Comeyho vyhazov i někteří demokratičtí senátoři. Například list New York Times pak upozorňuje, že konec šéfa FBI je od Coxova odvolání prvním případem, kdy se prezident zbavil člověka, který řídil vyšetřování dotýkající se jeho osoby.
Ministerský náměstek i vyšetřovatel Clintonových
Vystudovaný právník Comey vykonával za vlády prezidenta George Bushe mladšího funkci náměstka ministra spravedlnosti a jeho specializací byl boj proti terorismu. Do roku 2010 pracoval pro společnost Lockheed Martin Corp., pak přednášel na Kolumbijské univerzitě. Dlouho byl členem Republikánské strany, v současnosti už jím ale není.
V roce 2004 se coby ministerský náměstek postavil proti některým činitelům Bílého domu, kteří chtěli obnovit program Stellar Wind, jenž spočíval ve sledování amerických občanů (např. odposlouchávání telefonních hovorů nebo sledování jejich aktivit na internetu včetně e-mailu) bez soudního povolení. Tento moment připomínají média jako jeden z rozhodujících v jeho kariéře.
Ministr spravedlnosti John Ashcroft byl v březnu 2004 hospitalizován v nemocnici na jednotce intenzivní péče. Povolení pro program mělo vypršet 11. března a Comey coby Ashcroftův první zástupce dal najevo, že ho neobnoví, neboť jeho úřad považoval program za nelegální.
Za Ashcroftem se proto do nemocnice vypravili dva lidé z Bílého domu, aby prodloužení podepsal. Comey dorazil před nimi a přímo v nemocničním pokoji pak došlo ke konfrontaci. Ashcroft trval na svém, Comey hrozil rezignací. Oba Bushovi vyslanci odešli s prázdnou.
Comey incident popsal v květnu 2004 v Kongresu:
Právě tento moment připomněl Obama, když Comeyho v roce 2013 do čela FBI navrhl. Prezident tehdy ocenil Comeyho „nezávislost a integritu“, když na jeho adresu uvedl, že „byl připraven vzdát se práce, kterou miloval, než aby byl součástí něčeho, co požadoval za zásadně špatné“.
Sledovací program byl nicméně později stejně obnoven, byť v pozměněné podobě a na základě odlišného právního odůvodnění, a Comey na ministerstvu zůstal.
Před svým příchodem na ministerstvo působil také jako státní zástupce a během své kariéry se zabýval mimo jiné několika případy souvisejícími s rodinou Clintonových. V roce 2002 například převzal dohled nad vyšetřováním sporné Clintonovy milosti pro podnikatele Marca Riche. Už na začátku 90. let coby člen speciální senátní komise řešil také kauzu Whitewater spojenou s Clintonovými.
Bývalý spolužák z práv označil Comeyho za „ohromného člověka, který si svou práci a reputaci zasloužil celoživotní službou“. V souvislosti s vyšetřováním údajných vazeb Trumpova týmu na Rusko letos v březnu řekl: Mohu vám slíbit, že se budeme řídit fakty, kamkoliv povedou.
