Americký ministr zahraničí, obrany a ředitel tajných služeb podepsali prohlášení, ve kterém požadují další ekonomické sankce vůči KLDR, zastavení jaderného program a zvýšení diplomatického tlaku v regionu. V řádu dnů také zprovozní protiraketový systém instalovaný v Jižní Koreji. Redaktorka ČT Kateřina Procházková zjišťovala, jak situaci v regionu hodnotí hlavní analytik japonského Institutu mezinárodních věcí Seičiro Takagi.
Japonský analytik: Odstrašení KLDR je potřebné. Soul vzal bezpečnost do svých rukou
Rozhovor s japonským analytikem Seičiro Takagim (zdroj: ČT24)
Spojené státy potvrdily, že aktivace protiraketového štítu THAAD na jihokorejském území může trvat jen několik dní. Myslíte si, že je tento krok USA a Jižní Koreje vhodnou reakcí na severokorejské hrozby a činy?
Určitě je velmi potřebné zajistit si odstrašující prostředky proti možnému severokorejskému útoku a posílit bezpečnostní záruky Jihokorejcům. Jak víte, Číně se toto příliš nelíbilo. Jižní Korea proto v tomto případě vzala otázku své bezpečnosti do vlastních rukou, a to i navzdory Číně.
Horizont ČT24 k situaci na Korejském poloostrově (zdroj: ČT24)
Co Japonsko? Dají se očekávat podobné kroky ze strany Tokia, či dokonce v rámci japonsko-amerického partnerství?
Jak asi víte, Japonsko má svůj protiraketový systém. Je to tedy jen otázka chvilky, aktivovat jej. Spojené státy a Japonsko se ale zatím nerozhodly, že by měl být zprovozněn. Tedy, co já vím, zatím k finálnímu rozhodnutí nedošlo.
Na nedávné schůzce prezidenta Trumpa a premiéra Abeho se ale údajně mluvilo hlavně o Severní Koreji? O čem přesně jednali?
Oba lídři o tomto problému jednali evidentně do hloubky. A došli k vzájemné dohodě. Jak víme, jejich setkání vyústilo ve velmi silné prohlášení. Včetně amerického ujištění o podpoře Tokia, a to i v otázce sporných ostrovů Senkaku. Což bylo samozřejmě v Japonsku vnímáno velmi pozitivně.
Když zmiňujete sporné ostrovy včetně Senkaku, myslíte si, že v Asii může být někdy dosaženo mírové dohody v rámci těchto sporných míst?
Určitě ne v blízké budoucnosti. Všechno, co můžeme očekávat a doufat v to, je jen obezřetné udržení stávajícího stavu a nevyhrocení sporů v nějaký nebezpečný konflikt. Což se teď skoro děje.
Všechny strany zapojené v tomto sporu, tedy vyjma Severní Koreje, se teď snaží neprovokovat a situaci neeskalovat do nějakého posledního nenávratného stádia. Jsme ale daleko od finální mírové dohody. Ale také, jak jsem už řekl, od nějakého nebezpečného vyústění. Vyjma tedy konfliktu se Severní Koreou. Tam je situace opravdu napjatá a nebezpečná.
Na přednášce na Karlově univerzitě jste zmínil frázi Amerika především. Jde i o akci Donalda Trumpa? Myslíte si, že tento postoj současné administrativy v Asii pomáhá, či naopak?
Měl jsem na mysli asi to, do jaké míry jsou výroky prezidenta Trumpa, včetně 'Amerika především', realizovány. Jak víme, ne vždy se tak děje. Například v otázce amerických jednotek působících v Japonsku a jejich financování.
Trump hovořil o tom, že by mělo jít o ryze japonskou investici, ze 100 procent. Což se ale nestalo. Jeho heslo 'Amerika především' je hlavně mottem pro Američany. A nikoliv jeho politika.
Čína se v Asii angažuje v poslední době jako konstruktivní síla, někdo, kdo má vedoucí pozici v dialogu s KLDR. Myslíte si, že se tak bude opravdu chovat?
Nevím, co je přesně za tímto oznámením. Ukazuje to, že Čína má zájem být klidnou konstruktivní silou a chce tak být i vnímána. Jde ale o prohlášení a ne činnost. V otázce Severní Koreje ale došlo jistě k vývoji. Ke zvýšení tlaku na tuto zemi, což jistě pomáhá. Když jde ale o situaci v Jihočínském moři, tam není Peking velmi konstruktivní, je sebestředný. Což je politováníhodné.