Za ukradené 4 miliardy korun dostal ruský hacker v USA 27 let vězení. Rusko s tím nesouhlasí

Soud v americkém Seattlu v pátek poslal na 27 let do vězení ruského hackera Romana Selezňova, který internetovými krádežemi kreditních karet a dalšími on-line podvody způsobil škody ve výši 169 milionů dolarů (4,2 miliardy korun).

Podle amerických právníků jde o zatím nejvyšší trest, který byl v USA za podobné zločiny vyměřen. Rusko dnes označilo soud s hackerem za nezákonný, protože Selezňova podle Moskvy unesly do USA americké tajné služby.

Celá kauza je pro Rusko mimořádně citlivá, protože Roman Selezňov je synem poslance ruské Státní dumy za ruské nacionalisty Valerije Selezňova. Dvaatřicetiletý Roman se internetovými podvody zabýval od roku 2009, podle amerických prokurátorů získal citlivé údaje o 1,7 milionu kreditních karet. Údaje kradl z počítačových systémů pizzerií a restaurantů většinou ve státě Washington na severozápadě USA a následně je prodával.

Selezňov se ke svým činům přiznal a požádal soud o shovívavost vzhledem ke své invaliditě. V roce 2011 byl zraněn při teroristickém útoku v marocké Marrákeši, který si vyžádal smrt 17 lidí, většinou zahraničních turistů.

Americká justice Selezňova obvinila už v roce 2011, ale v Rusku ho zadržet nemohla. Když v roce 2014 Selezňov odjel na dovolenou na Maledivy, požádal Washington tamní úřady o spolupráci. Hacker byl nakonec vydán do USA.

Jeho extradice Rusku vadí, protože Selezňov je ruským občanem a z Malediv byl podle Moskvy „fakticky unesen“. Ruské velvyslanectví ve Washingtonu vydalo prohlášení, podle něhož „Rusko trvá na tom, že zadržení Selezňova na Maledivách v roce 2014 bylo nezákonné“. Rusko prý očekává, že obhájce odsouzeného se odvolá.

Sám Selezňov vydal prohlášení, v němž přísný verdikt označuje za „signál vlády Spojených států ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi“. Podle ruského hackera to „není správná cesta, jak Rusku nebo kterékoli jiné zemi ukázat, jak v demokracii funguje justice“.

Vydávání ruských občanů z třetích zemí k potrestání do USA je dlouhodobým problémem v rusko-amerických vztazích. Ruská strana to označuje za vnucování americké jurisdikce ostatním zemím a organizovaný únos.

Zvlášť důrazně se Moskva ohradila proti vydání ruských občanů Viktora Buta a Konstantina Jarošenka k potrestání u amerického soudu. But byl zatčen v Thajsku, Jarošenko v Libérii. Stejným případem může být i kauza ruského hackera Jevgenije Nikulina, o jehož vydání z Česka usilují Spojené státy i Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová firma do 48 hodin za sto eur, navrhuje Evropská komise

Podnikatelé a firmy v Evropě budou moci založit svou společnost do 48 hodin, za méně než sto eur a bez požadavků na minimální základní kapitál. Tak by měla fungovat společnost EU Inc. založená podle takzvaného 28. režimu. Návrh ve středu v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. 28. režim je nový právní rámec, díky kterému budou moci start-upy a rychle rostoucí firmy podnikat napříč EU podle jednotných pravidel.
12:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikunguya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 32 mminutami

Česko a Slovensko chystají investice do dodávek ropy

Česká republika je připravena zahájit investice, které zajistí dodávky ropy na Slovensko, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po středečním jednání se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Zajištění reverzního toku z Česka na Slovensko bude nyní posuzovat skupina expertů firem Transpetrol a MERO, uvedla Saková. Na programu jednání byla i situace kolem ropovodu Družba.
před 49 mminutami

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael udeřil napříč Libanonem, ten hlásí mrtvé

Izrael provedl několik úderů napříč Libanonem, včetně Bejrútu, východního údolí Bikáa a jižní části země. Útoky si vyžádaly přes deset obětí a desítky zraněných, píší agentury Reuters a AFP. Izraelské síly ráno zasáhly hustě obydlenou čtvrť Zukák El-Blat v centru Bejrútu bez předchozí výzvy k evakuaci tamních obyvatel, uvedla agentura NNA.
05:56Aktualizovánopřed 50 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 2 hhodinami

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...