Česká organizace Post Bellum, která zachycuje příběhy obětí totalitních režimů, míří vůbec poprvé na západní polokouli. V příštích týdnech na Floridě s projektem Paměť národa zaznamená příběhy 25 Kubánců.
Kubánská paměť stojí na ústní tradici. Příběhy disidentů zmapuje ve Spojených státech Post Bellum
Události: Post Bellum sbírá příběhy kubánských disidentů (zdroj: ČT24)
Lidé, kteří uprchli před Fidelem Castrem, se mentalitou od těch, kteří utekli například před Gustávem Husákem, pochopitelně liší. Česká zkušenost s komunismem ale může lidem z organizace Post Bellum pomoci lépe se vcítit do kůže pamětníků z Kuby.
Pro jejich příběhy se tým z Post Bellum vypravil do Spojených států. „Tento projekt míří přímo do jádra kubánsko-americké identity. Ta je založena na směrech paměti, které byly uchovány ústní tradicí,“ tvrdí národní tajemník Kubánského demokratického vedení Orlando Gutierrez-Boronat.
Lidé z Post Bellum budou mluvit s 20 Kubánci, kteří žijí ve Spojených státech nejen v Miami. A také s dalšími 5 lidmi, kteří kvůli tomu, aby v Post Bellum zaznamenali jejich příběhy, přijedou přímo z Kuby.
Čí příběhy v Post Bellum zaznamenají, ale organizace kvůli bezpečnosti respondentů prozradit nechce. „Kritériem bude určitě i věk samotných pamětníků, aktivistů, disidentů, ale zapojíme i několik mladších lidí,“ přibližuje projekt koordinátorka Marie Janoušková.
Příběhy Kubánců budou přístupné badatelům i veřejnosti. Kromě toho se Češi chtějí o své know-how podělit i s místními studenty. Doufají taky v zájem amerických nadací. „Je možné, že tohle by nám pomohlo. Zatím když jsme pronikli do zahraničí, tak to byl prostor střední a východní Evropy,“ tvrdí šéfredaktor sbírky Paměť národa Michal Šmíd.
Na projektu se finančně podílí také české ministerstvo zahraničí. Podle ředitele Programu Václava Havla pro lidská práva a diplomacii při Floridské mezinárodní univerzitě Martina Palouše je to důkazem toho, že téma lidských práv na Kubě smrtí Havla nezmizelo.
„Myslím si, že to je jedna z těch možných českých vývozních strategií. Zde skutečně máme co říct,“ říká Palouš.
Příběhy, které bude možné jednou zmapovat, se ale na ostrově píší dodnes. Americko-kubánské oteplení ani smrt Fidela Castra ke konci pronásledování opozice zatím nevedly.